Články

Právě dnes začíná další ročník odborného kongresu Právní prostor, jemuž již tradičně předcházela studentská soutěž Ukaž svou kreativitu. Autorka na dnešním společenském večeru převezme cenu, vy si ale její vítězný příspevěk můžete přečíst již nyní.

Při práci s judikaturou vrcholných soudů v našem českém právním prostředí se můžeme stále i v dnešní době setkat se specifickým fenoménem výkladových stanovisek přijímaných vrcholnými soudy.[1]

V polovině minulého roku předložila skupina poslanců návrh zákona, který by v případě jeho přijetí přiblížil Českou republiku například k Nizozemí či Belgii, neboť by za určitých podmínek povolil asistované ukončení života.

"Není možné, aby správní orgán vyřizoval vaši žádost 27 let," poznamenává v souvislosti s restitucemi JUDr. Petr Meduna, který se touto problematikou profesionálně zabývá již od roku 1992. S přednáškou s názvem "Restituce 1991-2018: opravdu tečka?!" se představí i na letošním ročníku odborné konference Právní prostor. Malou ochutnávku z jeho vystoupení můžete nalézt v rozhovoru níže...

Mgr. Radek Buršík, vedoucí advokát PricewaterhouseCoopers Legal, se specializuje na oblast daňového práva, správního práva a trestního práva daňového. Jeho hlavní doménou jsou daňové spory, které nám spolu s daňovými podvody, jejich odhalováním a (ne)překážkou "ne bis in idem" v trestním a daňovém řízení přiblíží v následujícím rozhovoru.

Při poskytování právních služeb jsme se již několikrát setkali s problémem zabavení výpočetní techniky policií pro účely vyšetřování trestné činnosti. Problematickou je především otázka rozsahu, v jakém má k zabavení výpočetní techniky dojít.

Ačkoliv argumentum ad absrudum lze považovat za nástroj odstranění sémantických nejasností pojmů užitých v právních předpisech, je možné se zamyslet nad určitou jazykovou neurčitostí i v názvu argumentu samotného. Předložený příspěvek si klade v zásadě jednoduchou otázku: Co je možné považovat za onen absurdní závěr, který při užití tohoto argumentu odmítáme?

Od 1. července 2017 čekají nás všechny – podnikatele i občany – změny v řízení o přestupcích a jiných správních deliktech, kterých se mohou podnikatelé i občané dopustit. Jednou z významných změn, která by neměla ujít Vaší pozornosti, bude možnost ukládat vyšší pokuty než doposud.

V souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ či „ZP“) má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnanci „pracovní volno“ s náhradou mzdy či platu (dále jen „náhrady mzdy“) v několika následujících případech.

Príspevok sa zaoberá argumentom z mlčania a argumentom z vyjadrenia ako argumentmi intencionálnej povahy. Autor rozlišuje medzi dvomi formami týchto argumentov – medzi historicko-komparatívnou a anticipačnou formou. Argument z mlčania vychádza z neuvedenia očakávaného v texte alebo z vypustenia časti textu po novele. Argument z vyjadrenia sa zas zakladá na skutočnosti, že zákonodarca vložil do právneho textu určité vyjadrenie, ktoré sa zdá buď relatívne nečakané, alebo ktoré bolo v porovnaní s predchádzajúcou úpravou do textu pridané. Tieto skutočnosti môžu slúžiť rekonštrukcii zákonodarcovho zámeru.

Novela zákona o platebním styku přinese nové možnosti pro spotřebitele a rozšíří okruh povinností poskytovatelů platebních služeb.

I v letošním roce se účastníci odborného kongresu Právní prostor mohou těšit na vystoupení místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Romana Fialy, tentokrát s příspěvkem s názvem: "I v procesním právu je cesta do pekla dlážděna dobrými úmysly". Ačkoli pan místopředseda zůstal ve svých odpovědích tajemný a to hlavní představí až na kongresu, přece jen se můžete v následujícím rozhovoru dozvědět, jak hodnotí současný stav českého procesního práva.

Dnešním příspěvkem bychom rádi oslovili všechny, kteří se zabývají tvorbou ale i pouhým provozem webových stránek, a věříme, že Vám pomůže vyvarovat se možných sporů.

Svěřenský fond je zvláštním druhem správy cizího majetku a jako nový institut jej do českého právního řádu zavedl nový občanský zákoník s účinností od 1. 1. 2014. S ohledem na spíše strohou právní úpravu a dosud chybějící judikaturu však vznikají nejasnosti při výkladu některých zákonných ustanovení.

Dne 1. 12. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku („Zákon o prokazování původu majetku“). Nová právní úprava se promítla zejména do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který byl rozšířen o celou řadu ustanovení posilujících pravomoci správce daně a stanovujících povinnosti poplatníka při prokazování původu příjmů, resp. nárůstu jmění.

"S kolegy již podle typu výmluvy prodávajícího poznáme, o jakého pachatele se jedná," poznamenává k praktikám tzv. množitelů psů JUDr. et PhDr. Zuzana Rennerová, předsedkyně spolku ANIMAL EYE, který se zasazuje za důslednější prosazování práv a zájmů zvířat. Na letošním ročníku odborné konference Právní prostor se představí s příspěvkem "Aktuální legislativní změny na úseku zájmových chovů psů". Kdo je to množitel nebo jak postupovat, když vás napálí, se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Alkohol na pracoviště nepatří. O tom není sporu. Předpokládáte, že platí stejně striktní pravidlo ohledně hladiny alkoholu v krvi při nástupu na pracoviště? Nejvyšší soud bohužel nedávno svým rozhodnutím dal zaměstnancům najevo, že před nástupem na pracoviště mohou prakticky beztrestně v určitém množství alkohol požívat.

Thematem příspěvku je interpretace práva, jeho cílem je upozornit na problémy jejího zneužití. Za tímto účelem je nejprve vymezen pojem interpretace práva a pomocí určitých distinkcí jsou dále vymezeny její další atributy. Je tak rozebrán předmět interpretace práva, její úkol, její methody, její subjekty a její závaznost. Na takto vymezeném základě příspěvek ukazuje problém zneužívání interpretace práva, který odporuje principům demokratického právního státu.

JUDr. Martin Maisner, PhD., MCIArb, specialista v oblasti práva informačních technologií, kybernetické bezpečnosti a v neposlední řadě sportovního práva, bude jedním z přednášejících letošního ročníku kongresu Právní prostor 2017. V rozhovoru jsme se dotkli volby práva, alternativního řešení sporů, ale také kybervesmíru či právní oblasti informačních technologií a kybernetické bezpečnosti.

Původní nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu na fyzickém nosiči a s ní související licence k neomezenému užívání je oprávněn tuto rozmnoženinu spolu s licencí prodat dalšímu nabyvateli. Pokud však fyzický nosič původně dodané rozmnoženiny počítačového programu je poškozen, zničen nebo ztracen, nesmí původní nabyvatel dodat novému nabyvateli svou záložní rozmnoženinu programu bez svolení nositele autorských práv.

Pavlu Rychetskému, Josefu Fialovi, Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi, Tomáši Lichovníkovi, Janu Musilovi, Radovanu Suchánkovi, Kateřině Šimáčkové, Vojtěchu Šimíčkovi, Miladě Tomkové, Davidu Uhlířovi, Jaromíru Jirsovi, Vladimíru Sládečkovi a Jiřímu Zemánkovi.

Česká republika je říší free Wi-Fi zón. Dle posledních zpráv patří naše země v hustotě pokrytí free Wi-Fi zón k nejlepším na světě. Typicky se jedná o provozovatele hostinců, restaurací nebo obchodů, kteří svým zákazníkům, a někdy nejen jim, umožňují připojení k internetu zdarma pomocí vlastní Wi-Fi přípojky. S uvedeným však mohou být spojeny i komplikace, jimiž se aktuálně zabýval Soudní dvůr EU ve věci ve věci C-484/14 Tobias Mc Fadden v. Sony Music Entertainment Germany GmbH. Se závěry soudu bychom Vás tímto chtěli seznámit.

Větu, kterou jsem použil pro název tohoto článku, používali, a často určitě ještě používají, obhájci ve věcech trestních, když se jich klient ptá, jakou taktiku v procesu zvolit.

V príspevku sa chceme venovať súčasným možnostiam výučby teórie práva. Ilustrovať tieto možnosti budeme na štyroch predmetoch vyučovaných na Katedre teórie práva a sociálnych vied na Právnickej fakulte UK v Bratislave. Týmito predmetmi sú Právo vo filmovom umení, Eristika, Právna klinika teórie práva a Právna klinika pre komunity (väznice). Dané predmety majú za cieľ študentov pomocou praktických úloh pripraviť na zvládanie zložitých právnických úloh, ktoré ich čakajú.

Předseda Nejvyššího soudu, Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., v krátkém rozhovoru zhodnotil stav české justice a nastínil téma přednášky, se kterou vystoupí na letošním ročníku odborného kongresu Právní prostor 2017.