Co přináší nová právní úprava přestupků
Od 1. 7. 2017 se pojem „přestupek“ nově používá nejenom pro správní delikty fyzických osob, ale také pro správní delikty osob právnických a podnikajících osob fyzických. To je jedna z hlavních změn, kterou přináší dva zákony nahrazující dosavadní zákon o přestupcích z roku 1990. Cílem této změny má být především sjednocení právní úpravy správněprávní odpovědnosti.
Další podstatné změny popořadě:
Přestupek mohou nově spáchat i firmy
Díky sjednocení právní úpravy správního trestání se nově používá jednotný terminologický pojem „přestupek“ nejenom pro správní delikty fyzických osob, ale také pro osoby právnické a podnikající fyzické osoby. Do koncepce nového přestupkového zákona se z velké části promítá inspirace trestním zákoníkem, protože nově přestupkový zákon upravuje pokus přestupku, pokračování v přestupku, trvající přestupek či hromadný přestupek.
Pachatelem je i ten, kdo vytvořil plán nebo dal pokyn
Novinkou je i rozšíření definice pachatele na organizátora, návodce a pomocníka, přičemž zákon nově počítá rovněž se spolupachatelstvím a nepřímým pachatelstvím. Co se týče osob odpovědných za spáchání přestupku fyzické osoby, budou nově za určitých podmínek odpovědni i zákonný zástupce či opatrovník takové osoby. Oproti přestupkovému zákonu z roku 1990, který připouštěl pouze dva případy okolností vylučujících protiprávnost jednání, přichází v úvahu i další okolnosti jako je svolení poškozeného, přípustné riziko, oprávněné použití zbraně a pro právnické osoby navíc jednání na příkaz.
Promlčecí doba
Důležitou novinkou přestupkového zákona představuje zavedení promlčecí doby, která je rozlišována podle závažnosti spáchaného přestupku, a to na jeden nebo tři roky. Pro přestupky méně závažné je stanovena promlčecí doba jeden rok, přičemž přestupky závažnější, za něž zákon stanoví sazbu pokuty s horní hranicí min. 100 000 Kč, se promlčí až po třech letech od okamžiku jejich spáchání.
Správní tresty a konec zákazu pobytu
Sankce jsou nově označovány jako „správní tresty“. Dosavadní trest zákazu pobytu je nahrazen správním trestem v podobě zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
Končí blokové řízení a povinné ústní jednání, nově je možné narovnání
Přestupkový zákon je rovněž pozměněn v rovině procesní. Blokové řízení se nahrazuje tzv. příkazem, který může být uložen i na místě. Vedle toho je do přestupkového řízení převzat klasický trestněprávní institut narovnání, který lze využít za předpokladu, že účastníkem řízení je i poškozený, jelikož narovnání představuje dohodu mezi ním a obviněným. Další významnou změnou je skutečnost, že dříve obligatorní ústní jednání bude nyní obecně fakultativní a pouze v případech stanovených zákonem bude zachována jeho povinná forma.
Přechodná ustanovení
Podle přechodných ustanovení se odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty posuzují podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti nového přestupkového zákona. Ovšem v případě, že je to pro pachatele příznivější, posuzuje se odpovědnost podle zákona nového. Důležitým faktem je dále to, že od 1. 7. 2017 není možné použít ustanovení o lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek, pro jeho projednání a pro uložení pokuty, která se nacházejí v jednotlivých zvláštních zákonech.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




