Letošní průzkum potvrdil, že ženy dosahují nižších mezd než muži. I v advokacii
Společnost LegalJobs.cz ve spolupráci s právním portálem Právní Prostor.cz představuje výsledky průzkumu pracovního trhu studentů právnických fakult, koncipientů a advokátů. Dotazníkovou metodou se zkoumaly nejen faktory ovlivňující průměrné odměny respondentů, jichž bylo necelých tisíc.
Letošní průzkum potvrdil dlouhodobě kritizovaný trend, kterým je rozdílné hodnocení práce mužů a žen. Pohlaví je tak jedním z faktorů, které nejvíce ovlivňují průměrnou hrubou mzdu také u koncipientů. V příjmech bezesporu vedou muži – koncipienti, kteří oproti ženám vydělají v průměru o necelých 10 tisíc korun hrubého více. Měsíčně si v průměru přijdou na 32 tisíc korun, měsíční hrubý příjem žen – koncipientek klesá až k hranici 23 tisíc korun. Zatímco průměrně je rozdíl ve mzdách mezi českými muži a ženami kolem 22 %[1], v advokacii dosahují ženy koncipientky zhruba na 70 % průměrné mzdy mužů koncipientů.
Tradičním faktorem majícím vliv na mzdy je též místo výkonu práce. Nepřekvapující je vedoucí postavení Prahy. Mzdy koncipientů zde v porovnání s ostatními částmi republiky opakovaně dosahují nejvyšších čísel. Pražští koncipienti jsou tak na tom v porovnání například se svými brněnskými kolegy o téměř 11 tisíc korun lépe. Brno si se svými 21,5 tisíci korunami drží druhou pozici, na třetím místě se umístila Ostrava.
Konkrétní diplom je klíčem k vyšší mzdě stejně jako počet a úroveň jazyků
Absolventi pražské právnické fakulty pracující v Praze budou výsledky průzkumu možná lehce zaskočeni. Jejich diplom se totiž v souvislosti s vlivem na výši mzdy umístil až na druhém místě. První příčku obsadili koncipienti Západočeské univerzity v Plzni. V Praze pracující absolventi tamější právnické fakulty si průměrně přijdou na 33 tisíc korun hrubého měsíčně. Předčili tak absolventy Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Přes tuto skutečnost ale není rozdíl mezi těmito třemi univerzitami a vlivu jejich absolvování na mzdy tak značný, jako je tomu u absolventů Univerzity Palackého v Olomouci. Ti s 24 tisíci korun zaujímají poslední místo.
Obrovským přínosem z hlediska mzdového ohodnocení koncipientů je jejich jazyková vybavenost. Ta je dnes téměř k nezaplacení. Rozdíl mezi koncipienty tak může být až v řádech deseti tisíc korun měsíčně. Ne nadarmo se říká, že kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Průzkum ukázal, že nejlépe ohodnoceni jsou koncipienti ovládající kombinaci dvou jazyků na velmi pokročilé úrovni, a to konkrétně angličtinu a němčinu. V průměru si přijdou na 43 500 korun hrubého měsíčně.
Platí, že čím větší, tím lepší?
Také velikost kanceláře ovlivňuje mzdy koncipientů značným způsobem. Nejlépe si vedou velké advokátní kanceláře se 40 a více koncipienty a advokáty. Koncipienti si v nich přijdou v průměru na 44 tisíc korun hrubého měsíčně. V kancelářích se 2 až 3 koncipienty a advokáty se jejich mzdy dle respondentů propadají až k 20 500 korun.
To, že advokacie bývá nepřítelem soukromého života, může potvrdit i zjištění vlivu pracovní doby a časové vytíženosti koncipientů na jejich mzdy. Průměrný měsíční hrubý příjem při 12 hodinách práce denně činí necelých 51 tisíc korun.
Praxe, praxe a praxe
Advokáti s praxí tři a více let si přijdou v průměru na 95 tisíc korun hrubého měsíčně. Klesající počet let praxe a klesající mzdy tak jdou ruku v ruce. Advokát se dvěma až třemi lety praxe v průměru dostává 76 tisíc korun, s praxí kratší než jeden rok pak necelých 50 tisíc korun. Dotazníku se zúčastnili převážně advokáti s praxí do 4 let, mzda při delší praxi proto není statisticky doložená a relevantní.
Příjem studentů právnických fakult a jejich jazyková vybavenost
Průzkum nezapomněl ani na ty nejmladší, proto máme několik statistik i pro ně. Největší procento studentů (30 % dotazovaných) má příjem za práci v rozmezí 96 - 105 Kč/hodina. Ohodnocení v rozmezí 106 – 120 Kč/hodina dostává 21 % pracujících studentů právnických fakult. V rozmezí 121 - 150 Kč/hodina se nachází 17 % dotazovaných a 5 % se pohybuje dokonce mezi 151 - 200 Kč/hodina práce.
Jazyková vybavenost studentů ale není tak zářná, jak se může na první pohled zdát. Angličtinu na velmi pokročilé úrovni sice ovládá 57 procent z nich, ale necelých 40 procent studentů nemá na pokročilé úrovni žádný z jazyků.
Kompletní výsledky průzkumu naleznete na adrese http://www.legaljobs.cz/new/research.
[1] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/rozdil-ve-mzdach-mezi-ceskymi-muzi-a-zenami-je-22-procent-v-evrope-treti-nejvyssi-_201604070600_jbocek
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
