Letošní průzkum potvrdil, že ženy dosahují nižších mezd než muži. I v advokacii
Společnost LegalJobs.cz ve spolupráci s právním portálem Právní Prostor.cz představuje výsledky průzkumu pracovního trhu studentů právnických fakult, koncipientů a advokátů. Dotazníkovou metodou se zkoumaly nejen faktory ovlivňující průměrné odměny respondentů, jichž bylo necelých tisíc.
Letošní průzkum potvrdil dlouhodobě kritizovaný trend, kterým je rozdílné hodnocení práce mužů a žen. Pohlaví je tak jedním z faktorů, které nejvíce ovlivňují průměrnou hrubou mzdu také u koncipientů. V příjmech bezesporu vedou muži – koncipienti, kteří oproti ženám vydělají v průměru o necelých 10 tisíc korun hrubého více. Měsíčně si v průměru přijdou na 32 tisíc korun, měsíční hrubý příjem žen – koncipientek klesá až k hranici 23 tisíc korun. Zatímco průměrně je rozdíl ve mzdách mezi českými muži a ženami kolem 22 %[1], v advokacii dosahují ženy koncipientky zhruba na 70 % průměrné mzdy mužů koncipientů.
Tradičním faktorem majícím vliv na mzdy je též místo výkonu práce. Nepřekvapující je vedoucí postavení Prahy. Mzdy koncipientů zde v porovnání s ostatními částmi republiky opakovaně dosahují nejvyšších čísel. Pražští koncipienti jsou tak na tom v porovnání například se svými brněnskými kolegy o téměř 11 tisíc korun lépe. Brno si se svými 21,5 tisíci korunami drží druhou pozici, na třetím místě se umístila Ostrava.
Konkrétní diplom je klíčem k vyšší mzdě stejně jako počet a úroveň jazyků
Absolventi pražské právnické fakulty pracující v Praze budou výsledky průzkumu možná lehce zaskočeni. Jejich diplom se totiž v souvislosti s vlivem na výši mzdy umístil až na druhém místě. První příčku obsadili koncipienti Západočeské univerzity v Plzni. V Praze pracující absolventi tamější právnické fakulty si průměrně přijdou na 33 tisíc korun hrubého měsíčně. Předčili tak absolventy Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Přes tuto skutečnost ale není rozdíl mezi těmito třemi univerzitami a vlivu jejich absolvování na mzdy tak značný, jako je tomu u absolventů Univerzity Palackého v Olomouci. Ti s 24 tisíci korun zaujímají poslední místo.
Obrovským přínosem z hlediska mzdového ohodnocení koncipientů je jejich jazyková vybavenost. Ta je dnes téměř k nezaplacení. Rozdíl mezi koncipienty tak může být až v řádech deseti tisíc korun měsíčně. Ne nadarmo se říká, že kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Průzkum ukázal, že nejlépe ohodnoceni jsou koncipienti ovládající kombinaci dvou jazyků na velmi pokročilé úrovni, a to konkrétně angličtinu a němčinu. V průměru si přijdou na 43 500 korun hrubého měsíčně.
Platí, že čím větší, tím lepší?
Také velikost kanceláře ovlivňuje mzdy koncipientů značným způsobem. Nejlépe si vedou velké advokátní kanceláře se 40 a více koncipienty a advokáty. Koncipienti si v nich přijdou v průměru na 44 tisíc korun hrubého měsíčně. V kancelářích se 2 až 3 koncipienty a advokáty se jejich mzdy dle respondentů propadají až k 20 500 korun.
To, že advokacie bývá nepřítelem soukromého života, může potvrdit i zjištění vlivu pracovní doby a časové vytíženosti koncipientů na jejich mzdy. Průměrný měsíční hrubý příjem při 12 hodinách práce denně činí necelých 51 tisíc korun.
Praxe, praxe a praxe
Advokáti s praxí tři a více let si přijdou v průměru na 95 tisíc korun hrubého měsíčně. Klesající počet let praxe a klesající mzdy tak jdou ruku v ruce. Advokát se dvěma až třemi lety praxe v průměru dostává 76 tisíc korun, s praxí kratší než jeden rok pak necelých 50 tisíc korun. Dotazníku se zúčastnili převážně advokáti s praxí do 4 let, mzda při delší praxi proto není statisticky doložená a relevantní.
Příjem studentů právnických fakult a jejich jazyková vybavenost
Průzkum nezapomněl ani na ty nejmladší, proto máme několik statistik i pro ně. Největší procento studentů (30 % dotazovaných) má příjem za práci v rozmezí 96 - 105 Kč/hodina. Ohodnocení v rozmezí 106 – 120 Kč/hodina dostává 21 % pracujících studentů právnických fakult. V rozmezí 121 - 150 Kč/hodina se nachází 17 % dotazovaných a 5 % se pohybuje dokonce mezi 151 - 200 Kč/hodina práce.
Jazyková vybavenost studentů ale není tak zářná, jak se může na první pohled zdát. Angličtinu na velmi pokročilé úrovni sice ovládá 57 procent z nich, ale necelých 40 procent studentů nemá na pokročilé úrovni žádný z jazyků.
Kompletní výsledky průzkumu naleznete na adrese http://www.legaljobs.cz/new/research.
[1] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/rozdil-ve-mzdach-mezi-ceskymi-muzi-a-zenami-je-22-procent-v-evrope-treti-nejvyssi-_201604070600_jbocek
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



