Nastupuje generace Erasmus studentů?
Erasmus program slaví v roce 2017 celých 30 let od svého vzniku a podle mého názoru patří k jedněm z nejúspěšnějších aktivit, které EU v rámci procesu sbližování občanů uvnitř Unie založila, ale především udržela.
Erasmus program, jehož základem jsou dlouhodobé pobyty vysokoškoláků na zahraničních partnerských univerzitách, dnes již vyprodukoval velkou skupinu osob, které smýšlejí mimo, nebo nad ryze národní úroveň země, ze které pocházejí. Půlroční, nebo doporučeníhodný roční pobyt studenta v zahraničí změní každého člověka a proto z více než dvacetileté pedagogické zkušenosti mohu tvrdit, že v 99 % vždy k lepšímu. My pedagogové jsme tak vedle rodičů studentů prvními svědky přerodu těchto mladých lidí v samostatné a nezávisle smýšlející jednotlivce, kteří získali nadhled a přátele obvykle po celém světě. Již nejméně od roku 2004, spíše však ještě déle, sledujeme transformaci řady českých studentů v motýly, kteří jsou schopní létat mnohem dále a vytrvaleji než ti, kteří zůstali doma.
Česká republika se do programu Erasmus totiž zapojila již v roce 1998/1999, šest let předtím, než vstoupila do EU. Starším sourozencem Erasmus programu byl před rokem 2004, pro tehdejší kandidátské země na vstup do EU, dnes již zaniklý projekt Tempus. Podstata obou projektů byla stejná, snad jen rozpočet Tempus projektu byl pro naše studenty před rokem 2004 štědřejší, neboť dokázal pokrýt až 100 % nákladů studenta v zahraničí.
Od roku 2014 nese celý projekt název Erasmus+ a umožňuje, kromě studentů, i krátkodobé a dlouhodobé výjezdy akademiků i administrativních pracovníků na partnerské univerzity té které české univerzity nebo vysoké školy. Kupříkladu Právnická fakulta v Plzni má dnes téměř 50 partnerských univerzit otevřených našim studentům a akademikům, kteří se mohou vzdělávat nebo mohou přednášet dalším studentům v zahraničí.[1]
Význam tohoto projektu pro funkční kooperaci v rámci EU je zcela nezpochybnitelný. Navzdory křiku o všech možných krizích a krizových scénářích uvnitř členských států EU či samotné EU nastupuje do veřejných funkcí generace těch, kteří absolvovali zahraniční studijní stáže a jejichž optika vidění světa je jednoznačně širší. Už jen proto, že obvykle se dorozumí ve světě lépe než pouze skrze naší krásnou češtinu.
Co míra zapojení bývalých Erasmus studentů do politiky EU udělá s funkčností Unie v čase se teprve uvidí, osobně jsem však optimistická. Proto mi nezbývá než opakovat výzvy k našim vysokoškolským studentům – „Vyjeďte a vraťte se domů jako lepší lidé“!
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
