Nastupuje generace Erasmus studentů?
Erasmus program slaví v roce 2017 celých 30 let od svého vzniku a podle mého názoru patří k jedněm z nejúspěšnějších aktivit, které EU v rámci procesu sbližování občanů uvnitř Unie založila, ale především udržela.
Erasmus program, jehož základem jsou dlouhodobé pobyty vysokoškoláků na zahraničních partnerských univerzitách, dnes již vyprodukoval velkou skupinu osob, které smýšlejí mimo, nebo nad ryze národní úroveň země, ze které pocházejí. Půlroční, nebo doporučeníhodný roční pobyt studenta v zahraničí změní každého člověka a proto z více než dvacetileté pedagogické zkušenosti mohu tvrdit, že v 99 % vždy k lepšímu. My pedagogové jsme tak vedle rodičů studentů prvními svědky přerodu těchto mladých lidí v samostatné a nezávisle smýšlející jednotlivce, kteří získali nadhled a přátele obvykle po celém světě. Již nejméně od roku 2004, spíše však ještě déle, sledujeme transformaci řady českých studentů v motýly, kteří jsou schopní létat mnohem dále a vytrvaleji než ti, kteří zůstali doma.
Česká republika se do programu Erasmus totiž zapojila již v roce 1998/1999, šest let předtím, než vstoupila do EU. Starším sourozencem Erasmus programu byl před rokem 2004, pro tehdejší kandidátské země na vstup do EU, dnes již zaniklý projekt Tempus. Podstata obou projektů byla stejná, snad jen rozpočet Tempus projektu byl pro naše studenty před rokem 2004 štědřejší, neboť dokázal pokrýt až 100 % nákladů studenta v zahraničí.
Od roku 2014 nese celý projekt název Erasmus+ a umožňuje, kromě studentů, i krátkodobé a dlouhodobé výjezdy akademiků i administrativních pracovníků na partnerské univerzity té které české univerzity nebo vysoké školy. Kupříkladu Právnická fakulta v Plzni má dnes téměř 50 partnerských univerzit otevřených našim studentům a akademikům, kteří se mohou vzdělávat nebo mohou přednášet dalším studentům v zahraničí.[1]
Význam tohoto projektu pro funkční kooperaci v rámci EU je zcela nezpochybnitelný. Navzdory křiku o všech možných krizích a krizových scénářích uvnitř členských států EU či samotné EU nastupuje do veřejných funkcí generace těch, kteří absolvovali zahraniční studijní stáže a jejichž optika vidění světa je jednoznačně širší. Už jen proto, že obvykle se dorozumí ve světě lépe než pouze skrze naší krásnou češtinu.
Co míra zapojení bývalých Erasmus studentů do politiky EU udělá s funkčností Unie v čase se teprve uvidí, osobně jsem však optimistická. Proto mi nezbývá než opakovat výzvy k našim vysokoškolským studentům – „Vyjeďte a vraťte se domů jako lepší lidé“!
Další články
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
Způsobilost nezletilého právně jednat
Pokud položíme otázku, zda si nezletilý může bez zastoupení rodičem koupit zmrzlinu, bude nejspíše obvyklá odpověď ano. Při otázce za uzavření smlouvy o úvěru na milion korun bude naopak obvyklá odpověď ne. Je však celá řada různých právních jednání a velké rozmezí nezletilosti, kde bude již odpověď složitější. Může nezletilý ve věku 16 let uzavřít smlouvu s psychoterapeutem nebo advokátem? Může nezletilý ve věku 14 let sám oslovit neziskovou organizaci pro pomoc a uzavřít s ní smlouvu o sociální službě?
ESGRR: praktický návod pro poskytovatele ESG ratingů
Již 2. července 2026 nabylo plné účinnosti nové evropské nařízení o transparentnosti a integritě činností v oblasti ESG ratingů (ESGRR)[1], jehož cílem je zvýšit důvěryhodnost, transparentnost a srovnatelnost ESG ratingů, které jsou stále častěji využívány investory, finančními institucemi i emitenty při investičním a finančním rozhodování.
