Nastupuje generace Erasmus studentů?
Erasmus program slaví v roce 2017 celých 30 let od svého vzniku a podle mého názoru patří k jedněm z nejúspěšnějších aktivit, které EU v rámci procesu sbližování občanů uvnitř Unie založila, ale především udržela.
Erasmus program, jehož základem jsou dlouhodobé pobyty vysokoškoláků na zahraničních partnerských univerzitách, dnes již vyprodukoval velkou skupinu osob, které smýšlejí mimo, nebo nad ryze národní úroveň země, ze které pocházejí. Půlroční, nebo doporučeníhodný roční pobyt studenta v zahraničí změní každého člověka a proto z více než dvacetileté pedagogické zkušenosti mohu tvrdit, že v 99 % vždy k lepšímu. My pedagogové jsme tak vedle rodičů studentů prvními svědky přerodu těchto mladých lidí v samostatné a nezávisle smýšlející jednotlivce, kteří získali nadhled a přátele obvykle po celém světě. Již nejméně od roku 2004, spíše však ještě déle, sledujeme transformaci řady českých studentů v motýly, kteří jsou schopní létat mnohem dále a vytrvaleji než ti, kteří zůstali doma.
Česká republika se do programu Erasmus totiž zapojila již v roce 1998/1999, šest let předtím, než vstoupila do EU. Starším sourozencem Erasmus programu byl před rokem 2004, pro tehdejší kandidátské země na vstup do EU, dnes již zaniklý projekt Tempus. Podstata obou projektů byla stejná, snad jen rozpočet Tempus projektu byl pro naše studenty před rokem 2004 štědřejší, neboť dokázal pokrýt až 100 % nákladů studenta v zahraničí.
Od roku 2014 nese celý projekt název Erasmus+ a umožňuje, kromě studentů, i krátkodobé a dlouhodobé výjezdy akademiků i administrativních pracovníků na partnerské univerzity té které české univerzity nebo vysoké školy. Kupříkladu Právnická fakulta v Plzni má dnes téměř 50 partnerských univerzit otevřených našim studentům a akademikům, kteří se mohou vzdělávat nebo mohou přednášet dalším studentům v zahraničí.[1]
Význam tohoto projektu pro funkční kooperaci v rámci EU je zcela nezpochybnitelný. Navzdory křiku o všech možných krizích a krizových scénářích uvnitř členských států EU či samotné EU nastupuje do veřejných funkcí generace těch, kteří absolvovali zahraniční studijní stáže a jejichž optika vidění světa je jednoznačně širší. Už jen proto, že obvykle se dorozumí ve světě lépe než pouze skrze naší krásnou češtinu.
Co míra zapojení bývalých Erasmus studentů do politiky EU udělá s funkčností Unie v čase se teprve uvidí, osobně jsem však optimistická. Proto mi nezbývá než opakovat výzvy k našim vysokoškolským studentům – „Vyjeďte a vraťte se domů jako lepší lidé“!
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
