Pět otázek pro Radima Polčáka

Za necelý měsíc proběhne již IX. ročník konference České právo a informační technologie. Na co se mohou letos účastníci oproti předchozím ročníkům těšit?

Podobně jako vloni se budeme věnovat aktuálním právním problémům ochrany osobních údajů nebo elektronickým důkazům. K tomu ještě letos přibydou vysoce specifická témata právních aspektů sběru a použití výzkumných dat a automatizovaného zpracování soudní judikatury. Skvěle obsazená bude i úvodní panelová diskuse k tématu kybernetické obrany České republiky.

Jednou z oblastí, které je na konferenci ČPIT věnována pozornost, je autorské právo. Bude o něm řeč i letos?

Ano, autorské právo má svoji stálou sekci. Letos se bude diskutovat především o kolektivní správě, licenčních odměnách nebo o výjimkách z autorskoprávní ochrany. I díky velké novele autorského zákona zde očekáváme zajímavou diskusi.

S ochranou osobních údajů úzce souvisí také přelomové obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které od května příštího roku zásadně ovlivní právní regulaci v této oblasti. Bude mu věnován prostor i na ČPIT?

GDPR je u nás nyní velkým tématem a odráží to i prostor, který je mu v rámci konference věnován. Ve dvou odborných sekcích budou vedle konkrétních problémů přechodu soukromého a veřejného sektoru na režim GDPR probírány i otázky nasazení GDPR ve vysoce regulovaném prostředí. Pozornost ale bude věnována i důležitým souvislostem nového právního rámce ochrany osobních údajů, zejména chystanému nařízení ePrivacy.

Pro koho je konference především určena?

Obecně je konference určena specialistům na problematiku práva informačních a komunikačních technologií, tj. např. advokátům, soudcům, státním zástupcům, podnikovým právníkům nebo pracovníkům bezpečnostních a policejních složek, kteří se ve své praxi věnují různým aspektům ICT. V posledních letech se ale k naší radosti účastní konference také zástupci středního a vyššího managementu IT firem, veřejné správy a akademických institucí.

Rozvoj v oblasti informačních technologií se stále zrychluje. Zvládá na to z Vašeho pohledu dostatečně pružně reagovat i příslušná legislativa?

Myslím, že to s tím rozvojem ICT není až tak žhavé. V posledních letech vlastně žádná vyloženě nová technologie nevznikla. Stále se ale mění způsoby, kterými ICT používáme a zneužíváme. Reakce legislativy je z podstaty vždy trochu zpomalená. U nových společenských jevů to má být v obvyklých případech tak, že nejprve reaguje akademie, aplikační praxe a judikatura a až teprve na základě zkušeností dochází k legislativní úpravě. To ale jednak předpokládá, že akademické výstupy, praxe a judikatura budou dostatečně kvalitní, a také, že jim bude legislativa věnovat odpovídající pozornost. Ve všech prvcích tohoto řetězce máme podle mě ještě velké rezervy.