Články

Devátý ročník odborného kongresu Právní prostor se nezadržitelně blíží. Ani letos samozřejmě nebudou chybět významní hosté z řad celé právnické obce.

Podle Nejvyššího soudu přechází nárok na vyplacení podílu na zisku na nabyvatele podílu a důvodem neplatnosti usnesení valné hromady může být i rozpor usnesení s dobrými mravy. Nejvyšší soud konstatoval, že je-li podíl v s.r.o. převeden poté, kdy valná hromada rozhodla o rozdělení zisku, ale dříve než je zisk vyplacen, přechází nárok na vyplacení podílu na zisku na nabyvatele podílu jakožto právo plynoucí z účasti na společnosti.

K 1. lednu 2019 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění,[1] která zavádí zcela nový systém úhrad zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních zdravotních služeb.

Článek se zaměřuje na problematické aspekty spojené s určením výše vybraných nákladů řízení a jejich náhradou ve sporech o náhrady při ublížení na zdraví. Obecné výklady jsou potlačeny, pozornost je směrována především na zodpovězení praktických otázek a na nastínění řešení existujících rozporů.

Článek se zabývá interpretací normativních modálních výrazů. Jedná se o výrazy povinnost, právo a svoboda, které používá tradiční právní teorie, a výrazy přikázáno, zakázáno a dovoleno, které jsou analyzovány v deontické (normativní) logice. V článku je analyzován modální význam těchto výrazů a jejich vztahy.

Finanční záruka je zajišťovacím institutem upraveným v ust. § 2029 - § 2039 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož úprava je do značné míry převzata z předchozí úpravy v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a to bankovní záruky dle ust. § 313 – § 322 obchodního zákoníku.

Prioritou není proces zadávání, ani zajištění plnění smlouvy pokutami – prioritou je úspěšné dokončení stavby! K tomu vede řádná příprava, srozumitelné zadání, projektové řízení a spolupráce účastníků výstavby (především objednatele, zhotovitele a projektanta) na základě dobré smlouvy.

Nejvyšší soud nedávno rozhodoval zajímavý spor [1] týkající se nároku zaměstnavatele z porušení konkurenční doložky bývalým zaměstnancem. Nejvyšší soud v této souvislosti řešil přiměřenost smluvní pokuty sjednané v konkurenční doložce podle zákoníku práce [2] a to, zda požadavek zaměstnavatele při porušení konkurenční doložky na zaplacení smluvní pokuty představuje za daných okolností výkon práva v rozporu s dobrými mravy.

Doručení v civilním procesu vyvolává zásadní následky pro strany sporu i soud. Náhradní doručení by se tak mělo uplatňovat výjimečně. Jsou s ním spojeny zásadní otázky, které lze považovat za jedny ze základních problémů stojících na samém počátku procesu, který má být nejen právní, ale i spravedlivý.

Jak jsme Vás již dříve informovali, dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost (prozatím) poslední části novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“; AML – Anti Money Laundering), na základě kterých vznikla i evidence údajů o skutečných majitelích právnických osob („Evidence“).

Diskuze o teritorialitě soudních exekutorů se v České republice vedou již řadu let. Místní příslušnost je tématem, které rozděluje společnost, ale i samotnou exekutorskou obec.

Na konci minulého roku, 11. prosince 2018, schválil Evropský parlament s Radou Evropské unie tři nové předpisy z oblasti energetiky:

Již před více než rokem nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky), a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen „zákon o některých přestupcích“), které nahradily zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“).

Dne 1. 1. 2019 nabyla účinnosti novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která přinesla zásadní změny v oblasti úhrad zdravotnických prostředků. Jak se na ni připravit?

Článek se zabývá interpretací normativních modálních výrazů. Jedná se o výrazy povinnost, právo a svoboda, které používá tradiční právní teorie, a výrazy přikázáno, zakázáno a dovoleno, které jsou analyzovány v deontické (normativní) logice. V článku je analyzován modální význam těchto výrazů a jejich vztahy.

Článek se zabývá problematikou zásahů do integrity člověka a soudním přivolením coby právním důvodem opravňujícím v určitých situacích zákrok narušující integritu vykonat. Analyzuje pojetí integrity a nejasnosti či rozpory, které může přinášet, a zvažuje, zda lze za zásah do ní považovat i ukončení probíhajícího působení na tělo či mysl dotčené osoby. Posléze se zabývá předpoklady pro související soudní rozhodování a kritérii, jimiž se má řídit.

Podnikatelé i občané se při své činnosti často střetávají s výkonem státní moci, jež pro ně může mít zcela zásadní následky. Nejde jen o to, že subjektu může být např. vyměřena sankce či omezena činnost. Jsou i další negativní následky úředního postupu, které nakonec snižují ekonomické výsledky a komplikují rozvoj podnikání. Může dojít k poškození pověsti, ztrátě času, nebo zatížení administrativou.

Problematika asistované reprodukce se stále více dostává do popředí celospolečenského zájmu.

Vrchní soud v Praze se v usnesení ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 14 Cmo 25/2018 zabýval otázkou, zdali lze obchodní věstník považovat za jiný vhodný způsob uveřejnění pozvánky na valnou hromadu dle § 406 odst. 1 ZOK.

Dodávky elektřiny přímým vedením od solárních panelů do bytových jednotek, tedy bez využití veřejné rozvodné sítě, jsou z technického hlediska poměrně jednoduché. Nájemcům bytů navíc přinášejí úsporu na konečné ceně elektřiny. Jako složitá se však může jevit „byrokratická“ část, tedy sepis smluv o dodávkách elektřiny, rozpočítání nákladů a nastavení dalších vztahů nad rámec obvyklé agendy společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“).

Jaké jsou chystané legislativní změny v oblasti exekucí? Jakými zeměmi by se měl český zákonodárce v této oblasti inspirovat? Jaké změny by v praxi přineslo zavedení principu teritoriality či pravidla jeden dlužník - jeden exekutor? Kudy vede cesta, která by přinesla zrychlení vymáhacího procesu?

Dne 1. ledna 2019 nabyl účinnosti cenový předpis Ministerstva zdravotnictví 1/2019/FAR[1], který přináší zejména následující změny:

U veřejných zakázek vstoupila od loňského října do hry povinná elektronizace. Znamená to, že od 18. 10. 2018 veškerá komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v procesu zadávání veřejné zakázky probíhá elektronicky, včetně podávání nabídek, dodávání dokladů apod. V současné době je to asi největší revoluce, která se v zadávání veřejných zakázek udála.

Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.

Kolegialitu při rozhodování soudních těles je nutné chápat jako zájem jednotlivých členů rozhodovacího tělesa, typicky soudního senátu, si naslouchat, diskutovat a připustit si možnost správnosti i jiného názoru v rámci společného zájmu o vynesení právně správného rozhodnutí.