Co dělat, když má úřad jiný vkus než stavebník
Klient se na nás obrátil v momentě, kdy mu nebylo uděleno dodatečné stavební povolení ke stavbě konstrukce, která měla sloužit k zajištění stability sochařského díla. Problémem ovšem nebyla konstrukce samotná, nýbrž dané umělecké dílo, které neodpovídalo subjektivnímu vkusu úředníků.
Socha versus krajinný ráz
Podle názoru úřadu mohla zamýšlená socha narušit krajinný ráz − i přes to, že lokalita není chráněným územím, neobsahuje významné kulturní či krajinné prvky a ani neexistuje posudek příslušného orgánu v tom smyslu, že by jedna socha mohla narušovat krajinný ráz. Proti zamítavému stanovisku jsme jako právní zástupci klienta podali odvolání a po jeho neúspěchu žalobu z důvodu nezákonného postupu.
Ve správním řízení došlo podle našeho názoru k několika pochybením ze strany orgánů, které se při vydávání zamítavého stanoviska řídily nerelevantními úvahami a posudkem, který se vyjadřoval k záležitostem, které mu nenáleží. Správní orgán pak tyto závěry zcela převzal, aniž by přidal svá vlastní stanoviska, která jsou plně v jeho kompetenci. Zamýšlené sochařské dílo bylo přitom několika odborníky potvrzeno jako umělecky hodnotné, navíc celý projekt vznikal pod záštitou Ministerstva kultury České republiky.
Zadání pro Frank Bold
Zjednat nápravu v řízení, které obsahovalo i zcela subjektivní hodnocení úředníků nesouvisející s podstatou problému. Po projednání Krajským soudem v Brně bylo zamítavé stanovisko úřadů zrušeno, věc vrácena k opětovnému projednání a našemu klientovi přiznána náhrada nákladů řízení.
Z rozsudku
„Orgán ochrany přírody nemá být arbitrem elegantiae a zakazovat umístění sochařských děl nezapadajících do jeho subjektivních představ o kráse a vkusu.“
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
