Články

Odmítání povinného očkování je dnes velkým tématem. Co když si na toto téma každý z rodičů dítěte udělá jiný názor? Dle zákona o ochraně veřejného zdraví má fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, povinnost podrobit se pravidelnému očkování dle vyhlášky č. 537/2006 Sb. V případě porušení takové povinnosti jí s účinností od 1. 7. 2017 dle tohoto zákona hrozí pokuta až 10.000,- Kč.

Připravovaná vládní novela občanského soudního řádu a exekučního řádu z pera ministerstva spravedlnosti vedle pravidla jeden dlužník - jeden exekutor počítá i se zavedením povinných záloh na exekuci. Tím má být zavedena nákladová zodpovědnost oprávněného na zahájení a dalším vedení tzv. „zbytečných exekucí“.

"Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého." - John Stuart Mill

Další ročník odborného kongresu Právní prostor je za námi. V rámci společenského večera již tradičně proběhlo vyhlášení studentské publikační soutěže, novinkou však bylo ocenění nejčtenějšího článku na webu Právní prostor za rok 2018. Který z článků obsadil první místo a jakému tématu byl věnován?

Dne 11. 4. 2018 předložila Evropská komise návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/0089 (COD) o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů,[1] který modernizuje a nahrazuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů.

Parlament České republiky v současné době projednává novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR. Návrh zákona obsahuje několik změn, které zde postupně rozebereme.

Pokud autorita aplikující právo odkazuje na právní normu nebo na právní princip, odkazuje tím samým na abstraktní pravidlo. I právní princip je obecnou normativní větou, byť nikoli právní normou stricto sensu. Jednoduché pojetí práva jako souboru norem obsahujících hypotézu, dispozici a sankci, jakkoli je zjednodušující, má tudíž pravdivé jádro: při aplikaci práva vždy dochází k aplikaci nějakého pravidla; jde o podmínku nutnou (ne ovšem výlučnou) k tomu, aby šlo o aplikaci práva, nikoli o libovůli.

Výklad právní úpravy týkající se rozdělování zisku v kapitálových společnostech se principiálně změnil, doporučujeme Vám tedy věnovat náležitou pozornost tomuto článku v případě, že se rozhodnete rozdělovat a vyplácet podíl na zisku.

Text se zabývá otázkou, komu a z jakého důvodu by mělo být přiznáno vlastnické právo k pokladu – zda vlastníkovi pozemku, nálezci, nebo státu. Sleduje historický vývoj jednotlivých nároků od antických dob přes středověk do současnosti. Zabývá se skutečností, jak mělo na vlastnické právo k pokladu vliv odlišné chápání cennosti v minulosti a v současnosti, kdy je tento institut zpravidla spojen s archeologickým nálezem.

Poslanecká sněmovna schválila dne 6. 3. 2019 novelu zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, díky které by mohli vodáci plout po některých úsecích řek a vod s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty. V dubnu tohoto roku byl ze strany ODS vznesen návrh na zavedení tolerance alkoholu ve výši 0,5 i pro řidiče motorových vozidel.

Mistři etikety si kladou otázku, co s chlebíčkem spadlým na zem. Nekouká z toho kdoví jak zapeklitý právní problém, ale nabízí se asociace s historickou situací, kdy chlebíček spadlý na zem, etiketa neetiketa, mohl zachránit život a zdraví. Byť text operuje s pojmy jako orgány činné v trestním řízení, život a zdraví, ústavní instituce a veřejná správa, je textem opírajícím se víc o historické události než o prameny práva.

Stavebnictví je v současné době velmi dynamicky se rozvíjejícím oborem. Jsme svědky stále větších a složitějších výstavbových projektů, přičemž právo musí na tento vývoj reagovat. V zahraničí jsou běžnou součástí stavební praxe tzv. smluvní standardy FIDIC, jež pomáhají celý proces výstavby všem zúčastněným zjednodušovat.

V současné době leží zhruba 60 % světových oceánů mimo národní jurisdikci. Tyto oblasti mají však zásadní význam pro zajištění potravinové jistoty, zachycování uhlíku a vědecký výzkum. Navzdory jejich důležitosti chybí jasně stanovený právní rámec jejich správy, který může zajistit jejich zachování a udržitelné využívání.

Pro novodobou společnost je příznačný zvýšený zájem o ochranu zvířat, který se zaměřuje zejména na podmínky a účely chovu zvířat. Český právní řád tento stav částečně reflektoval novou trestněprávní úpravou na úseku ochrany zvířat proti týrání s účinností od 1. 1. 2010 v rámci zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále také jen „trestní zákoník“), a následně zejména tzv. procesem „dereifikace“[1] neboli odvěcnění.

Tématem příspěvku je otázka povahy práva. Závažnost této otázky je dána tím, že s otázkou jejího pojetí je úzce spjat způsob samotné aplikace práva; nejde tedy jen o otázku ryze akademickou, ale navýsost praktickou. Příspěvek obsahuje stručnou charakteristiku jednotlivých prvků práva a na ní zakládá své závěry.

Nutnost legislativního zakotvení problematiky léčitelských služeb je dána zvyšujícím se počtem osob v České republice poskytujících služby v oblasti komplementární a alternativní medicíny. Proto loni na podzim Ministerstvo zdravotnictví ČR připravilo návrh zákona o léčitelských službách a o změně zákona o správních poplatcích.

Postupem času jsou stále častější situace, kdy se rodiče (a to obvykle po rozchodu či rozvodu) nejsou schopni dohodnout ohledně vzdělání svého nezletilého dítěte. Nejčastěji je předmětem sporu otázka, jaké školské zařízení by mělo dítě navštěvovat.

Další ročník konference zaměřené na aktuální otázky (nejen) z oblasti veřejné správy rezonující napříč právnickou obcí se nezadržitelně blíží. Přesně v polovině měsíce května se nad tématy stavebního řízení, insolvence a aktuálních informací o stavu justice u příležitosti celodenní odborné debaty sejdou v Plzni významné profesní špičky.

Vláda v minulých dnech oznámila zvýšení částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy dlužníka srazí bez omezení, a to s platností od června tohoto roku. Změnu nelze určitě chápat černobíle, nezabavitelná částka se nezvýší každému. Nejde totiž o zvýšení nezabavitelné částky v pravém slova smyslu a už vůbec ne zdola.

Dohoda o vině a trestu je relativně mladý trestněprávní institut procesního charakteru, který byl do platné právní úpravy implementován novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 193/2012 Sb., která nabyla účinnosti 1. 9. 2012.[1]

Vhod problematice zaměstnávání cizinců přichází vládní návrh novely zákona o pobytu cizinců. Zdá se, že novela uplatnění cizinců na českém trhu práce přeje. Příznivá úprava má však i jiný úhel pohledu.

Institut postoupení smlouvy byl do českého právního řádu zakotven teprve nedávno, a to zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Z právního hlediska se tak jedná o relativně nový institut, který v praxi funguje jen několik let a jeho využívání se stále ještě nedostalo lidem a podnikatelům dostatečně pod kůži.

Advokátní vody jsou v mnoha očích viděny jako „žraločí prostředí“ plné nekooperujících a navzájem soutěžících individualit. Je tomu v realitě opravdu tak, nebo je povědomí veřejnosti o advokátech zkresleno příběhy amerických seriálů? Zajímá vás, čím se liší kulturní prostředí mezinárodní advokátní kanceláře od kanceláře menší tuzemské?

V Seči u Chrudimi skončil včera již devátý ročník kongresu Právní prostor. I letos v programu vystoupila pestrá směsice odborníků s tématy z rozličných oblastí práva a účastníci se právě díky této pestrosti na kongresu rozhodně nenudili.

Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo a předložilo Vládě ČR návrh zákona, kterým se po vzoru některých zahraničních úprav a pod vlivem teprve připravované legislativy EU má do českého právního řádu zavést institut tzv. hromadných žalob určených ke kolektivnímu uplatňování individuálních práv.[1]