Pravda a mýty o čerpání dovolené
Hlavní sezóna čerpání dovolených je v plném proudu. Dle zákoníku práce určuje čerpání dovolené zaměstnavatel. V dnešní době však zaměstnanci běžně předkládají návrhy termínů dovolených zaměstnavatelům dle svých preferencí. Kdy jim musí zaměstnavatel vyhovět? Může zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou zrušit nebo ho z ní odvolat?
Léto je nejen obdobím prázdnin, ale také hlavním obdobím čerpání dovolených. Dle zákoníku práce platí, že nástup na dovolenou, až na výjimky, určuje zaměstnavatel. Neplatí proto přesvědčení mnoha zaměstnanců, že si „berou dovolenou“ a že zaměstnavatel je pouze tím, komu to sdělují. Dobu dovolené zaměstnavatel určuje podle rozvrhu čerpání dovolené stanoveného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo; při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a zároveň k oprávněným zájmům zaměstnance. Určenou dobu čerpání dovolené je pak zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem.
Zaměstnanci samozřejmě mohou zaměstnavateli předložit jimi preferovaný termín dovolené ke schválení. Zaměstnavatel však takovou žádanku s ohledem na provozní důvody může, ale nemusí schválit. Zaměstnancům lze proto doporučit, aby si svoje plánované dovolené nechali zaměstnavatelem schválit s dostatečným předstihem a letenky a zájezdy tak kupovali „na jistotu“.
Existují však i případy, kdy si nástup na dovolenou může zaměstnanec určit sám, bez souhlasu zaměstnavatele. Jedná se o případy, kdy zaměstnavatel neurčí zaměstnanci dobu čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku, tzn. po roce, kdy zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnanec je však v tomto případě povinen zaměstnavateli oznámit nástup čerpání dovolené písemně alespoň 14 dnů předem.
Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci dovolenou i zrušit nebo z ní zaměstnance odvolat. Zákoník práce však konkrétní důvody, pro které může být zaměstnanec z dovolené odvolán, nebo okolnosti, za kterých může dojít ke změně určené doby čerpání dovolené blíže nespecifikuje. Zaměstnavatel k tomu samozřejmě nemůže přistoupit svévolně či bezdůvodně. Aby zrušení dovolené nebo odvolání zaměstnance z dovolené bylo opodstatněné, musí na straně zaměstnavatele nastat vážné a náhlé provozní okolnosti, jejichž řešení je vázáno právě na zaměstnance čerpajícího dovolenou. Jde tak o výjimečné právo, které je proti zneužití ze strany zaměstnavatele chráněno tím, že zaměstnavatel je povinen nahradit náklady, jež tím zaměstnanci bez jeho zavinění vznikly.
Porušení pravidel v souvislosti s čerpáním dovolené může mít následky jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele, a proto je důležité věnovat dodržování těchto pravidel náležitou pozornost. Zaměstnavatelům lze v této souvislosti doporučit, aby si postup a okruh oprávněných osob pro určování a schvalování čerpání dovolené stanovili v rámci vnitřního předpisu.
Zdroj: BNT journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




