Pravda a mýty o čerpání dovolené
Hlavní sezóna čerpání dovolených je v plném proudu. Dle zákoníku práce určuje čerpání dovolené zaměstnavatel. V dnešní době však zaměstnanci běžně předkládají návrhy termínů dovolených zaměstnavatelům dle svých preferencí. Kdy jim musí zaměstnavatel vyhovět? Může zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou zrušit nebo ho z ní odvolat?
Léto je nejen obdobím prázdnin, ale také hlavním obdobím čerpání dovolených. Dle zákoníku práce platí, že nástup na dovolenou, až na výjimky, určuje zaměstnavatel. Neplatí proto přesvědčení mnoha zaměstnanců, že si „berou dovolenou“ a že zaměstnavatel je pouze tím, komu to sdělují. Dobu dovolené zaměstnavatel určuje podle rozvrhu čerpání dovolené stanoveného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo; při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a zároveň k oprávněným zájmům zaměstnance. Určenou dobu čerpání dovolené je pak zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem.
Zaměstnanci samozřejmě mohou zaměstnavateli předložit jimi preferovaný termín dovolené ke schválení. Zaměstnavatel však takovou žádanku s ohledem na provozní důvody může, ale nemusí schválit. Zaměstnancům lze proto doporučit, aby si svoje plánované dovolené nechali zaměstnavatelem schválit s dostatečným předstihem a letenky a zájezdy tak kupovali „na jistotu“.
Existují však i případy, kdy si nástup na dovolenou může zaměstnanec určit sám, bez souhlasu zaměstnavatele. Jedná se o případy, kdy zaměstnavatel neurčí zaměstnanci dobu čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku, tzn. po roce, kdy zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo. Zaměstnanec je však v tomto případě povinen zaměstnavateli oznámit nástup čerpání dovolené písemně alespoň 14 dnů předem.
Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci dovolenou i zrušit nebo z ní zaměstnance odvolat. Zákoník práce však konkrétní důvody, pro které může být zaměstnanec z dovolené odvolán, nebo okolnosti, za kterých může dojít ke změně určené doby čerpání dovolené blíže nespecifikuje. Zaměstnavatel k tomu samozřejmě nemůže přistoupit svévolně či bezdůvodně. Aby zrušení dovolené nebo odvolání zaměstnance z dovolené bylo opodstatněné, musí na straně zaměstnavatele nastat vážné a náhlé provozní okolnosti, jejichž řešení je vázáno právě na zaměstnance čerpajícího dovolenou. Jde tak o výjimečné právo, které je proti zneužití ze strany zaměstnavatele chráněno tím, že zaměstnavatel je povinen nahradit náklady, jež tím zaměstnanci bez jeho zavinění vznikly.
Porušení pravidel v souvislosti s čerpáním dovolené může mít následky jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele, a proto je důležité věnovat dodržování těchto pravidel náležitou pozornost. Zaměstnavatelům lze v této souvislosti doporučit, aby si postup a okruh oprávněných osob pro určování a schvalování čerpání dovolené stanovili v rámci vnitřního předpisu.
Zdroj: BNT journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



