Náležitosti smlouvy o přepravě věci ve vztahu k právu na pojistné plnění
Smlouva o přepravě věci je spolu se smlouvou o přepravě osoby jedním ze dvou podtypů smlouvy o přepravě. Její právní úprava je obsažena v § 2555 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o.z.“), proto se řadí mezi tzv. smlouvy pojmenované, tedy takové jejichž obsah je vymezen zákonem.
Vymezení smlouvy o přepravě věci
Podstatné náležitosti tohoto smluvního typu vymezuje § 2555 odst. 1 o.z., dle nějž „se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné“.
Aby se tedy jednalo o smlouvu o přepravě věci, musí být kumulativně naplněny tyto znaky:
- identifikace zásilky
- specifikace místa odeslání a určení
- závazek dopravce provést přepravu
- závazek odesílatele zaplatit za tyto služby úplatu.
Chyběla-li by byť jen jedna z výše uvedených podstatných náležitostí, nejednalo by se o smlouvu o přepravě věci, nýbrž o smlouvu inominátní (takovou, která není v zákoně vymezena). Uvedený právní závěr potvrzuje i rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky, konkrétně pak rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 2704/2009 ze dne 25. 11. 2009, v němž Nejvyšší soud došel k závěru, že „v přepravní smlouvě musí smluvní strany vždy přesně vymezit zásilku i místo odeslání a určení. Rámcové vymezení není pro přepravní smlouvu dostačující.“ Byť byl tento judikát vydán za účinnosti předchozí právní úpravy, dle názoru autora je plně aplikovatelný i za právní úpravy stávající, jelikož srovnáním právních úprav dojdeme k závěru, že zákonné vymezení smlouvy o přepravě věci je prakticky stejné.
„Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc (zásilku) z určitého místa (místo odeslání) do určitého jiného místa (místo určení), a odesílatel se zavazuje zaplatit mu úplatu (přepravné).“ (§ 610 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku)
„Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.“ (§ 2555 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku)
Důsledky právní kvalifikace
V podnikatelském styku s poskytovateli logistických služeb totiž dochází k uzavírání takzvaných „rámcových přepravních smluv“, které bývají zpravidla uzavírány na delší časové období, a proto neobsahují jeden či více výše uvedených znaků. Ačkoli se otázka právní kvalifikace konkrétní smlouvy jako smlouvy o přepravě věci může zdát do jisté míry akademická, není tomu tak. V právní praxi se lze totiž setkat s ustanoveními pojistných podmínek, obsahujícími výluku z pojistného plnění spočívající v tom, že pojištění se nevztahuje na věci, které jsou předmětem plnění přepravních smluv, a právě proto, chybí-li alespoň jedna z výše uvedených náležitostí smlouvy o přepravě věci, tato výluka bez dalšího naplněna není.
Další články
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.
K aktuálnímu sporu o pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát navenek
V souvislosti s nedávným sporem o účast prezidenta republiky na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře plní mediální prostor úvahy o tom, co je a není obsahem pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek. Jak přesně je vymezena v právním řádu České republiky? Jak se k této otázce staví česká judikatura a jak doktrína? Stručné shrnutí se pokusím poskytnout na následujících řádcích.


