Nemoc zaměstnance přinese zaměstnavateli vyšší náklady
Od 1. července 2019 je v České republice zrušena tzv. karenční doba a nemocní zaměstnanci dostávají náhradu výdělku i za první tři dny nemoci.
Zaměstnanci v pracovní neschopnosti od 1. července 2019 znovu dostávají náhradu mzdy či platu i za první tři dny nemoci. Náhrada je vyplácena, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splní podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.
Karenční doba, tj. doba prvních tří dnů nemoci, kdy zaměstnanci žádnou náhradu mzdy nedostávali, se tak po deseti letech ruší. Za první tři dny nemoci budou zaměstnavatelé zaměstnancům vyplácet 60 % průměrného výdělku.
Aby toto znevýhodnění bylo zaměstnavatelům kompenzováno, došlo současně ke snížení odvodu pojistného na nemocenské pojištění za zaměstnance, které hradí zaměstnavatel, a to o 0,2%. Tímto krokem se současně snižuje superhrubá mzda, která již nebude činit 34 %, ale 33,8 %.
Sazby pojistného na sociální zabezpečení jsou tedy od 1. 7. 2019 stanoveny takto:
a) u zaměstnavatele 24,8 % (do 30. 6. 2019 25%) z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3%) na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
b) u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
c) u osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v ustanovení § 5b odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992 Sb., z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti a navíc 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3%) z vyměřovacího základu uvedeného v ustanovení § 5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., jde-li o OSVČ účastnou nemocenského pojištění,
d) u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
e) u zahraničního zaměstnance 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3%) z vyměřovacího základu.
Zdroj: bnt journal
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
