Nemoc zaměstnance přinese zaměstnavateli vyšší náklady
Od 1. července 2019 je v České republice zrušena tzv. karenční doba a nemocní zaměstnanci dostávají náhradu výdělku i za první tři dny nemoci.
Zaměstnanci v pracovní neschopnosti od 1. července 2019 znovu dostávají náhradu mzdy či platu i za první tři dny nemoci. Náhrada je vyplácena, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splní podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.
Karenční doba, tj. doba prvních tří dnů nemoci, kdy zaměstnanci žádnou náhradu mzdy nedostávali, se tak po deseti letech ruší. Za první tři dny nemoci budou zaměstnavatelé zaměstnancům vyplácet 60 % průměrného výdělku.
Aby toto znevýhodnění bylo zaměstnavatelům kompenzováno, došlo současně ke snížení odvodu pojistného na nemocenské pojištění za zaměstnance, které hradí zaměstnavatel, a to o 0,2%. Tímto krokem se současně snižuje superhrubá mzda, která již nebude činit 34 %, ale 33,8 %.
Sazby pojistného na sociální zabezpečení jsou tedy od 1. 7. 2019 stanoveny takto:
a) u zaměstnavatele 24,8 % (do 30. 6. 2019 25%) z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3%) na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
b) u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
c) u osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v ustanovení § 5b odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992 Sb., z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti a navíc 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3%) z vyměřovacího základu uvedeného v ustanovení § 5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., jde-li o OSVČ účastnou nemocenského pojištění,
d) u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
e) u zahraničního zaměstnance 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3%) z vyměřovacího základu.
Zdroj: bnt journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
