Nemoc zaměstnance přinese zaměstnavateli vyšší náklady
Od 1. července 2019 je v České republice zrušena tzv. karenční doba a nemocní zaměstnanci dostávají náhradu výdělku i za první tři dny nemoci.
Zaměstnanci v pracovní neschopnosti od 1. července 2019 znovu dostávají náhradu mzdy či platu i za první tři dny nemoci. Náhrada je vyplácena, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splní podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.
Karenční doba, tj. doba prvních tří dnů nemoci, kdy zaměstnanci žádnou náhradu mzdy nedostávali, se tak po deseti letech ruší. Za první tři dny nemoci budou zaměstnavatelé zaměstnancům vyplácet 60 % průměrného výdělku.
Aby toto znevýhodnění bylo zaměstnavatelům kompenzováno, došlo současně ke snížení odvodu pojistného na nemocenské pojištění za zaměstnance, které hradí zaměstnavatel, a to o 0,2%. Tímto krokem se současně snižuje superhrubá mzda, která již nebude činit 34 %, ale 33,8 %.
Sazby pojistného na sociální zabezpečení jsou tedy od 1. 7. 2019 stanoveny takto:
a) u zaměstnavatele 24,8 % (do 30. 6. 2019 25%) z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3%) na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
b) u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
c) u osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v ustanovení § 5b odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992 Sb., z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti a navíc 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3%) z vyměřovacího základu uvedeného v ustanovení § 5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., jde-li o OSVČ účastnou nemocenského pojištění,
d) u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
e) u zahraničního zaměstnance 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3%) z vyměřovacího základu.
Zdroj: bnt journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




