Nemoc zaměstnance přinese zaměstnavateli vyšší náklady
Od 1. července 2019 je v České republice zrušena tzv. karenční doba a nemocní zaměstnanci dostávají náhradu výdělku i za první tři dny nemoci.
Zaměstnanci v pracovní neschopnosti od 1. července 2019 znovu dostávají náhradu mzdy či platu i za první tři dny nemoci. Náhrada je vyplácena, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splní podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.
Karenční doba, tj. doba prvních tří dnů nemoci, kdy zaměstnanci žádnou náhradu mzdy nedostávali, se tak po deseti letech ruší. Za první tři dny nemoci budou zaměstnavatelé zaměstnancům vyplácet 60 % průměrného výdělku.
Aby toto znevýhodnění bylo zaměstnavatelům kompenzováno, došlo současně ke snížení odvodu pojistného na nemocenské pojištění za zaměstnance, které hradí zaměstnavatel, a to o 0,2%. Tímto krokem se současně snižuje superhrubá mzda, která již nebude činit 34 %, ale 33,8 %.
Sazby pojistného na sociální zabezpečení jsou tedy od 1. 7. 2019 stanoveny takto:
a) u zaměstnavatele 24,8 % (do 30. 6. 2019 25%) z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3%) na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
b) u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
c) u osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v ustanovení § 5b odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992 Sb., z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti a navíc 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3%) z vyměřovacího základu uvedeného v ustanovení § 5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., jde-li o OSVČ účastnou nemocenského pojištění,
d) u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
e) u zahraničního zaměstnance 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3%) z vyměřovacího základu.
Zdroj: bnt journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



