Články

Pokud autorita aplikující právo odkazuje na právní normu nebo na právní princip, odkazuje tím samým na abstraktní pravidlo. I právní princip je obecnou normativní větou, byť nikoli právní normou stricto sensu. Jednoduché pojetí práva jako souboru norem obsahujících hypotézu, dispozici a sankci, jakkoli je zjednodušující, má tudíž pravdivé jádro: při aplikaci práva vždy dochází k aplikaci nějakého pravidla; jde o podmínku nutnou (ne ovšem výlučnou) k tomu, aby šlo o aplikaci práva, nikoli o libovůli.

Výklad právní úpravy týkající se rozdělování zisku v kapitálových společnostech se principiálně změnil, doporučujeme Vám tedy věnovat náležitou pozornost tomuto článku v případě, že se rozhodnete rozdělovat a vyplácet podíl na zisku.

Text se zabývá otázkou, komu a z jakého důvodu by mělo být přiznáno vlastnické právo k pokladu – zda vlastníkovi pozemku, nálezci, nebo státu. Sleduje historický vývoj jednotlivých nároků od antických dob přes středověk do současnosti. Zabývá se skutečností, jak mělo na vlastnické právo k pokladu vliv odlišné chápání cennosti v minulosti a v současnosti, kdy je tento institut zpravidla spojen s archeologickým nálezem.

Poslanecká sněmovna schválila dne 6. 3. 2019 novelu zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, díky které by mohli vodáci plout po některých úsecích řek a vod s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty. V dubnu tohoto roku byl ze strany ODS vznesen návrh na zavedení tolerance alkoholu ve výši 0,5 i pro řidiče motorových vozidel.

Mistři etikety si kladou otázku, co s chlebíčkem spadlým na zem. Nekouká z toho kdoví jak zapeklitý právní problém, ale nabízí se asociace s historickou situací, kdy chlebíček spadlý na zem, etiketa neetiketa, mohl zachránit život a zdraví. Byť text operuje s pojmy jako orgány činné v trestním řízení, život a zdraví, ústavní instituce a veřejná správa, je textem opírajícím se víc o historické události než o prameny práva.

Stavebnictví je v současné době velmi dynamicky se rozvíjejícím oborem. Jsme svědky stále větších a složitějších výstavbových projektů, přičemž právo musí na tento vývoj reagovat. V zahraničí jsou běžnou součástí stavební praxe tzv. smluvní standardy FIDIC, jež pomáhají celý proces výstavby všem zúčastněným zjednodušovat.

V současné době leží zhruba 60 % světových oceánů mimo národní jurisdikci. Tyto oblasti mají však zásadní význam pro zajištění potravinové jistoty, zachycování uhlíku a vědecký výzkum. Navzdory jejich důležitosti chybí jasně stanovený právní rámec jejich správy, který může zajistit jejich zachování a udržitelné využívání.

Pro novodobou společnost je příznačný zvýšený zájem o ochranu zvířat, který se zaměřuje zejména na podmínky a účely chovu zvířat. Český právní řád tento stav částečně reflektoval novou trestněprávní úpravou na úseku ochrany zvířat proti týrání s účinností od 1. 1. 2010 v rámci zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále také jen „trestní zákoník“), a následně zejména tzv. procesem „dereifikace“[1] neboli odvěcnění.

Tématem příspěvku je otázka povahy práva. Závažnost této otázky je dána tím, že s otázkou jejího pojetí je úzce spjat způsob samotné aplikace práva; nejde tedy jen o otázku ryze akademickou, ale navýsost praktickou. Příspěvek obsahuje stručnou charakteristiku jednotlivých prvků práva a na ní zakládá své závěry.

Nutnost legislativního zakotvení problematiky léčitelských služeb je dána zvyšujícím se počtem osob v České republice poskytujících služby v oblasti komplementární a alternativní medicíny. Proto loni na podzim Ministerstvo zdravotnictví ČR připravilo návrh zákona o léčitelských službách a o změně zákona o správních poplatcích.

Postupem času jsou stále častější situace, kdy se rodiče (a to obvykle po rozchodu či rozvodu) nejsou schopni dohodnout ohledně vzdělání svého nezletilého dítěte. Nejčastěji je předmětem sporu otázka, jaké školské zařízení by mělo dítě navštěvovat.

Další ročník konference zaměřené na aktuální otázky (nejen) z oblasti veřejné správy rezonující napříč právnickou obcí se nezadržitelně blíží. Přesně v polovině měsíce května se nad tématy stavebního řízení, insolvence a aktuálních informací o stavu justice u příležitosti celodenní odborné debaty sejdou v Plzni významné profesní špičky.

Vláda v minulých dnech oznámila zvýšení částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy dlužníka srazí bez omezení, a to s platností od června tohoto roku. Změnu nelze určitě chápat černobíle, nezabavitelná částka se nezvýší každému. Nejde totiž o zvýšení nezabavitelné částky v pravém slova smyslu a už vůbec ne zdola.

Dohoda o vině a trestu je relativně mladý trestněprávní institut procesního charakteru, který byl do platné právní úpravy implementován novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 193/2012 Sb., která nabyla účinnosti 1. 9. 2012.[1]

Vhod problematice zaměstnávání cizinců přichází vládní návrh novely zákona o pobytu cizinců. Zdá se, že novela uplatnění cizinců na českém trhu práce přeje. Příznivá úprava má však i jiný úhel pohledu.

Institut postoupení smlouvy byl do českého právního řádu zakotven teprve nedávno, a to zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Z právního hlediska se tak jedná o relativně nový institut, který v praxi funguje jen několik let a jeho využívání se stále ještě nedostalo lidem a podnikatelům dostatečně pod kůži.

Advokátní vody jsou v mnoha očích viděny jako „žraločí prostředí“ plné nekooperujících a navzájem soutěžících individualit. Je tomu v realitě opravdu tak, nebo je povědomí veřejnosti o advokátech zkresleno příběhy amerických seriálů? Zajímá vás, čím se liší kulturní prostředí mezinárodní advokátní kanceláře od kanceláře menší tuzemské?

V Seči u Chrudimi skončil včera již devátý ročník kongresu Právní prostor. I letos v programu vystoupila pestrá směsice odborníků s tématy z rozličných oblastí práva a účastníci se právě díky této pestrosti na kongresu rozhodně nenudili.

Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo a předložilo Vládě ČR návrh zákona, kterým se po vzoru některých zahraničních úprav a pod vlivem teprve připravované legislativy EU má do českého právního řádu zavést institut tzv. hromadných žalob určených ke kolektivnímu uplatňování individuálních práv.[1]

Dne 26. 3. 2019 byla Evropským parlamentem schválena nová směrnice o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu, která zásadním způsobem ovlivní podobu internetu v Evropě. Součástí směrnice jsou i kontroverzní a laickou i odbornou veřejností značně kritizované články 15 (dříve 11) a 17 (dříve 13).

České dědické právo je založeno na několika základních zásadách. Jednou z nich je testovací svoboda. Článek poskytuje úvod do problematiky této zásady a pravidel, které jsou jí ovlivněny. Testovací svoboda spočívá v tom, že člověk má zvolit, na koho přejde majetek, který zanechává po své smrti.

K 1. dubnu 2019 vstoupil v účinnost zákon č. 5/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti. Novela je reakcí zákonodárců na nekalé jednání některých směnáren, kterého se dopouštěly zejména v turisticky exponovaném centru Prahy. Co vedlo ke vzniku této novely a co konkrétního novela přináší? Budou tato nová opatření dostačující? A co na ně říká známý bojovník s nepoctivými směnárnami Janek Rubeš? To vše se pokusíme zodpovědět.

Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) ve svém nedávném rozhodnutí vyslovil názor, že ani pětiměsíční přerušení poskytování služby nemusí být překážkou pro to, aby došlo k automatickému přechodu zaměstnanců na nového poskytovatele služby.

Již zítra začíná další ročník dvoudenního odborného kongresu Právní prostor. Program je i tentokrát nabitý zajímavými tématy a těšit se můžete na řadu odborníků. Jedním z nich je i Mgr. Vlastimil Diviš, vedoucí odboru Právní služby ve společnosti ČEPS, a.s. a uznávaný právník stavebního práva, práva nemovitostí a energetického práva, pro kterého jsme si připravili "pět otázek pro" jako ochutnávku toho, co účastníky kongresu čeká a nemine.

Ačkoli je norma běžnou součástí života právníka, její pojem není zcela jasný. V příspěvku bude učiněno zamyšlení nad pojmem normy a v té souvislosti také nad její strukturou a strukturními prvky.