Stručné daňové opáčko na technické zhodnocení
V praxi se často setkáváme s technickým zhodnocením hmotného a nehmotného majetku, které v mnoha případech vyvolává otázky ohledně jeho daňových dopadů. Technické zhodnocení musíme posuzovat nejen z hlediska daně z příjmů, ale také z hlediska daně z přidané hodnoty.
Nejprve si zopakujme, co se podle daňových předpisů rozumí pojmem technické zhodnocení. Hlavní definici nalezneme v zákoně o daních z příjmů, který ho popisuje slovy: Technickým zhodnocením se rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku ve zdaňovacím období v úhrnu částku 40. tis. Kč.
Daňový subjekt však může zahrnout jako technické zhodnocení i takové výdaje, které svým charakterem splňují technické zhodnocení dle výše uvedené definice, avšak v úhrnu nepřekročily hranici 40 tis. Kč, jedná se o tzv. malé technické zhodnocení.
Pozor, pozemky patří do skupiny tzv. neodepisovaného dlouhodobého hmotného majetku, a proto u pozemku nelze provést a ani účtovat o technickém zhodnocení. Tedy, když zhodnocujeme pozemek např. při rekultivaci či melioraci, musíme toto zhodnocení posuzovat jako samostatný majetek.
Výdaje na technické zhodnocení dlouhodobého majetku, stejně jako výdaje na samotné pořízení majetku, nejsou daňově uznatelné. Daňově uznatelným výdajem se stávají až v okamžiku odepisování majetku ve formě odpisů. Technické zhodnocení dlouhodobého majetku ve většině případů zvyšuje pořizovací cenu (resp. zůstatkovou cenu) pro odepisování majetku, tj. neodepisuje se samostatně. Pouze v případech výslovně vyjmenovaných zákonem se považuje technické zhodnocení za samostatný majetek, např. technické zhodnocení vytvořené vlastní činností.
Mnohdy se v praxi setkáme i s opakovaným technickým zhodnocením, tzn. že k němu dochází ve více letech. V případě prvního technického zhodnocení se zvýší vstupní cena majetku a pro výpočet daňových odpisů se použije koeficient pro zvýšenou vstupní cenu. Pokud dojde později k dalšímu technickému zhodnocení, opět se navýší již zvýšená vstupní cena a pro výpočet odpisů se použije stejný koeficient pro zvýšenou vstupní cenu.
Při technickém zhodnocení majetku nesmíme zapomenout ani na daň z přidané hodnoty. Jestliže daňový subjekt uplatní odpočet DPH u pořízeného dlouhodobého majetku či u jeho technického zhodnocení, a následně dojde ke změně v rozsahu použití majetku, který zakládal nárok na odpočet daně, musí subjekt provést tzv. časový test. Na jeho základě zjistí, zda musí upravit původně nárokovaný odpočet daně. Lhůta, ve které subjekt upraví odpočet daně z výše uvedených důvodů, činí u hmotného majetku 5 let od jeho pořízení, v případě staveb 10 let. Je proto důležité vést skutečně podrobnou a důkladnou evidenci majetku a jeho přírůstků, resp. technického zhodnocení.
Zdroj: bnt journal.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




