Stručné daňové opáčko na technické zhodnocení
V praxi se často setkáváme s technickým zhodnocením hmotného a nehmotného majetku, které v mnoha případech vyvolává otázky ohledně jeho daňových dopadů. Technické zhodnocení musíme posuzovat nejen z hlediska daně z příjmů, ale také z hlediska daně z přidané hodnoty.
Nejprve si zopakujme, co se podle daňových předpisů rozumí pojmem technické zhodnocení. Hlavní definici nalezneme v zákoně o daních z příjmů, který ho popisuje slovy: Technickým zhodnocením se rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku ve zdaňovacím období v úhrnu částku 40. tis. Kč.
Daňový subjekt však může zahrnout jako technické zhodnocení i takové výdaje, které svým charakterem splňují technické zhodnocení dle výše uvedené definice, avšak v úhrnu nepřekročily hranici 40 tis. Kč, jedná se o tzv. malé technické zhodnocení.
Pozor, pozemky patří do skupiny tzv. neodepisovaného dlouhodobého hmotného majetku, a proto u pozemku nelze provést a ani účtovat o technickém zhodnocení. Tedy, když zhodnocujeme pozemek např. při rekultivaci či melioraci, musíme toto zhodnocení posuzovat jako samostatný majetek.
Výdaje na technické zhodnocení dlouhodobého majetku, stejně jako výdaje na samotné pořízení majetku, nejsou daňově uznatelné. Daňově uznatelným výdajem se stávají až v okamžiku odepisování majetku ve formě odpisů. Technické zhodnocení dlouhodobého majetku ve většině případů zvyšuje pořizovací cenu (resp. zůstatkovou cenu) pro odepisování majetku, tj. neodepisuje se samostatně. Pouze v případech výslovně vyjmenovaných zákonem se považuje technické zhodnocení za samostatný majetek, např. technické zhodnocení vytvořené vlastní činností.
Mnohdy se v praxi setkáme i s opakovaným technickým zhodnocením, tzn. že k němu dochází ve více letech. V případě prvního technického zhodnocení se zvýší vstupní cena majetku a pro výpočet daňových odpisů se použije koeficient pro zvýšenou vstupní cenu. Pokud dojde později k dalšímu technickému zhodnocení, opět se navýší již zvýšená vstupní cena a pro výpočet odpisů se použije stejný koeficient pro zvýšenou vstupní cenu.
Při technickém zhodnocení majetku nesmíme zapomenout ani na daň z přidané hodnoty. Jestliže daňový subjekt uplatní odpočet DPH u pořízeného dlouhodobého majetku či u jeho technického zhodnocení, a následně dojde ke změně v rozsahu použití majetku, který zakládal nárok na odpočet daně, musí subjekt provést tzv. časový test. Na jeho základě zjistí, zda musí upravit původně nárokovaný odpočet daně. Lhůta, ve které subjekt upraví odpočet daně z výše uvedených důvodů, činí u hmotného majetku 5 let od jeho pořízení, v případě staveb 10 let. Je proto důležité vést skutečně podrobnou a důkladnou evidenci majetku a jeho přírůstků, resp. technického zhodnocení.
Zdroj: bnt journal.
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.




