Péče o nezletilé děti po rozvodu/rozchodu rodičů
V situaci, kdy se manželství/partnerství rozpadá, je podle našeho názoru péče o děti tím nejdůležitějším, na čem by se partneři měli pokusit dohodnout, i za cenu toho, že do domluvy zapojí třetí osoby – mediátory, právníky, společné přátele, zkrátka kohokoliv, kdo jim pomůže stanovit budoucí systém péče o děti smírně a bez zbytečného napětí.
Druhou možností je, že o péči o děti autoritativně rozhodne soud. V každém případě je věc třeba řešit před rozvodem manželství nebo po rozpadu vztahu rodičů, a to spolu s otázkou výživného pro děti.
Základní otázky a odpovědi na téma péče o děti po rozvodu nebo rozchodu rodičů
Kdy budou rozhodovat české soudy a kdy cizí?
a) České soudy budou o péči rozhodovat především tehdy, pokud má dítě obvyklé bydliště v ČR. Tím je myšleno místo, ve kterém je dítě integrováno do rodinného i sociálního života. Obvyklé bydliště je tedy něco jiného než trvalé bydliště, kde je dítě hlášeno a které je ryze administrativní povahy.
b) Ve výjimečných případech může být českému soudu věc postoupena z jiného členského státu EU, pokud platí zároveň všechny tyto podmínky:
- dítě má k ČR zvláštní vztah (např. se zde nachází bývalé obvyklé bydliště dítěte, dítě je českým občanem nebo je zde obvyklé bydliště jednoho z rodičů),
- český soud je kvůli svému umístění vhodnější k projednání věci nebo její části,
- toto postoupení je v zájmu dítěte.
c) O péči mohou české soudy rozhodovat také tehdy, pokud jsou příslušné k rozhodování o rozvodu manželství, za podmínek, že
- má alespoň jeden z manželů rodičovskou odpovědnost k dítěti,
- a manželé/nositelé rodičovské odpovědnosti příslušnost českých soudů výslovně nebo jinak přijali,
- a je to v zájmu dítěte.
Pozn.: Rodičovská odpovědnost je něco jiného než péče o dítě. Rozdíl ve zkratce spočívá v tom, že i po rozvodu nebo rozpadu vztahu rodičů pravidelně náleží oběma rodičům dítěte a zahrnuje daleko více práv a povinností než jenom péči (například rozhodování o bydlišti dítěte, lékařské péči, správu jmění apod.).
d) České soudy by mohly o péči rozhodovat také, pokud má dítě k ČR silný vztah, zejména proto, že
- jeden z rodičů zde má obvyklé bydliště nebo z důvodu státního příslušenství dítěte,
- zároveň musí však opět všechny strany řízení v době jeho zahájení výslovně nebo jinak tuto příslušnost přijmout,
- a ta musí být v zájmu dítěte.
Kdy se věc řídí českým právem a kdy cizím?
České právo bude pro otázku péče rozhodné, pokud zde má dítě obvyklé bydliště, pokud se nejedná o výjimečné případy např. z důvodu uprchlictví, kdy se věc řídí právem státu, ve kterém dítě v té době pobývá.
Kdo bude o děti pečovat po rozvodu/rozchodu rodičů?
České soudy klasicky svěří děti do některé z následujících forem péče:
- výlučná (dítě je svěřeno do péče jen jednomu z rodičů, neznamená však, že druhý rodič nemá žádný vliv na celkovou výchovu a vývoj dítěte),
- střídavá (v péči střídají oba rodiče, zpravidla v pravidelných intervalech – střídavé uspořádání je bráno jako základní pravidlo, použití alternativ je nutné podložit zájmem dítěte),
- společná (péči realizují nadále oba rodiče najednou – lze použít pouze ve výjimečných případech, kdy rodiče např. nadále sdílejí domácnost).
V praxi soudy častěji svěřují děti do péče matkám. Například v roce 2017 soudy svěřily dítě do péče matce v 80 % případů, oběma rodičům do střídavé nebo společné péče v 12 % případů a ve zbylých případech do péče otce nebo jiné osoby.
Jak dlouho řízení ve věci péče trvá a jaký je typický průběh?
Nejkratší řízení ohledně péče o dítě v ČR typicky trvají kolem měsíce až dvou, zatímco nejdelší mohou trvat až okolo roku a půl či dvou let, v extrémních případech i déle.
Typický průběh řízení:
- Soud ustanoví dítěti opatrovníka – obvykle orgán sociálně-právní ochrany dětí, který dítě v řízení zastupuje.
- Opatrovník kontaktuje rodiče a provede místní šetření v jejich domácnosti.
- Proběhne jednání před soudem.
- V komplikovaných případech může soud ustanovit znalce např. z oboru psychologie či psychiatrie, který posuzuje vztah dítěte k rodičům a další otázky.
- Soud rozhodne o péči nebo schválí dohodu rodičů.
Je rozhodnutí vydané v zahraničí použitelné v ČR?
Rozhodnutí z jiného členského státu EU je v ČR použitelné bez dalšího soudního řízení, nicméně je nutné podat k okresnímu soudu žádost na vykonatelnost tohoto rozhodnutí. Teprve poté, co soud žádosti vyhoví, rozhodnutí platí i v ČR. Od tohoto data se tedy například začíná počítat vyživovací povinnost, povinnost střídavé péče a další povinnosti, které soud jiného členského státu rodičům dítěte uložil.
Rozhodnutí ze států mimo EU, jejichž občanem je nezletilý nebo v něm má obvyklý pobyt (a ani žádný další z účastníků nemá české občanství), je v ČR rovněž uznáváno bez dalšího řízení. Stejně jako v předchozím případě i zde je však nezbytné požádat soud o vykonatelnost tohoto rozhodnutí.
Jaké jsou náklady řízení o péči o dítě?
V řízení o péči o nezletilého účastníci neplatí soudní poplatky a náklady nese každý sám, bez práva na náhradu od jiného účastníka nebo od státu. Pouze výjimečně může soud náhradu nákladů přiznat. Soud však může někomu z rodičů uložit povinnost nahradit náklady státu, typicky za vypracování znaleckých posudků.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



