Stručné daňové opáčko na technické zhodnocení (pokračování)
Jaké jsou základní principy technického zhodnocení nehmotného majetku a majetku pronajatého?
Technické zhodnocení nehmotného majetku
Technické zhodnocení nehmotného majetku vymezuje zákon o daních z příjmů: Za technické zhodnocení nehmotného majetku se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 tis. Kč.
U nehmotného majetku je tedy jiná hranice pro zařazení majetku (60 tis. Kč) a jiná pro technické zhodnocení (40 tis. Kč). Při technickém zhodnocení nehmotného majetku pokračuje poplatník v odepisování majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy, a to po zbývající dobu odpisování stanovenou pro nehmotný majetek, nejméně však ještě
- 9 měsíců u audiovizuálního díla,
- 18 měsíců u softwaru a nehmotného výsledku výzkumu a vývoje,
- 36 měsíců u ostatního nehmotného majetku anebo
- do konce doby sjednané na základě smlouvy, pokud je sjednána na dobu určitou.
Pokud do konce odepisování nehmotného majetku zvýšeného o technické zhodnocení zbývá kratší doba, než je výše uvedeno, doba odepisování majetku se prodlouží. Pokud dojde k technickému zhodnocení na již odepsaném nehmotném majetku, odepisuje se technické zhodnocení samostatně.
Při posuzování, zda došlo k technickému zhodnocení či k opravě majetku, jde v mnohých případech pouze o drobné odchylky a o správné vymezení. Často se v praxi setkáme např. s update nebo upgrade softwaru. Tyto dva pojmy je třeba striktně rozlišovat. Update zahrnuje aktualizaci či úpravu software pro schopnost pracovat v aktuálním prostředí, tzn. že se software nerozšiřuje. O technické zhodnocení se nejedná. Naproti tomu upgrade zdokonaluje software, kdy výsledkem mohou být nové vlastnosti a funkce.
Technické zhodnocení pronajatého majetku
Aby bylo technické zhodnocení na pronajatém majetku či na majetku pořizovaném na finanční leasing daňovým nákladem u nájemce, a aby si mohl nájemce toto zhodnocení daňově odepisovat, musí být splněny všechny následující podmínky:
- technické zhodnocení hradí nájemce,
- nájemce získá písemný souhlas s odepisováním technického zhodnocení od vlastníka,
- vlastník nesmí zvýšit vstupní cenu hmotného majetku o hodnotu provedeného technického zhodnocení a
- nájemce zatřídí technické zhodnocení do stejné odpisové skupiny, ve které je u vlastníka pronajatý majetek zatříděn.
Odepisování technického zhodnocení u najatého majetku je omezeno dobou nájmu. Pokud dojde k ukončení nájmu, ať už uplynutím nájemní doby nebo výpovědí jedné ze stran, mohou nastat dvě varianty daňové uznatelnosti zůstatkové ceny technického zhodnocení:
- pokud pronajímatel uhradí při ukončení nájemní smlouvy zůstatkovou cenu technického zhodnocení, může si nájemce uplatnit jako daňový výdaj zůstatkovou cenu do výše úhrady pronajímatelem;
- v případě, že pronajímatel neuhradí nájemci zůstatkovou cenu, je pro nájemce tato zůstatková cena nedaňovým výdajem.
Při ukončení nájemní smlouvy pronajímatel navýší o zůstatkovou cenu technického zhodnocení vstupní cenu majetku a může pokračovat v odepisování majetku bez ohledu na to, jestli nájemci zůstatkovou cenu technického zhodnocení uhradil nebo ne.
Zdroj: bnt journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



