Stručné daňové opáčko na technické zhodnocení (pokračování)
Jaké jsou základní principy technického zhodnocení nehmotného majetku a majetku pronajatého?
Technické zhodnocení nehmotného majetku
Technické zhodnocení nehmotného majetku vymezuje zákon o daních z příjmů: Za technické zhodnocení nehmotného majetku se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 tis. Kč.
U nehmotného majetku je tedy jiná hranice pro zařazení majetku (60 tis. Kč) a jiná pro technické zhodnocení (40 tis. Kč). Při technickém zhodnocení nehmotného majetku pokračuje poplatník v odepisování majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy, a to po zbývající dobu odpisování stanovenou pro nehmotný majetek, nejméně však ještě
- 9 měsíců u audiovizuálního díla,
- 18 měsíců u softwaru a nehmotného výsledku výzkumu a vývoje,
- 36 měsíců u ostatního nehmotného majetku anebo
- do konce doby sjednané na základě smlouvy, pokud je sjednána na dobu určitou.
Pokud do konce odepisování nehmotného majetku zvýšeného o technické zhodnocení zbývá kratší doba, než je výše uvedeno, doba odepisování majetku se prodlouží. Pokud dojde k technickému zhodnocení na již odepsaném nehmotném majetku, odepisuje se technické zhodnocení samostatně.
Při posuzování, zda došlo k technickému zhodnocení či k opravě majetku, jde v mnohých případech pouze o drobné odchylky a o správné vymezení. Často se v praxi setkáme např. s update nebo upgrade softwaru. Tyto dva pojmy je třeba striktně rozlišovat. Update zahrnuje aktualizaci či úpravu software pro schopnost pracovat v aktuálním prostředí, tzn. že se software nerozšiřuje. O technické zhodnocení se nejedná. Naproti tomu upgrade zdokonaluje software, kdy výsledkem mohou být nové vlastnosti a funkce.
Technické zhodnocení pronajatého majetku
Aby bylo technické zhodnocení na pronajatém majetku či na majetku pořizovaném na finanční leasing daňovým nákladem u nájemce, a aby si mohl nájemce toto zhodnocení daňově odepisovat, musí být splněny všechny následující podmínky:
- technické zhodnocení hradí nájemce,
- nájemce získá písemný souhlas s odepisováním technického zhodnocení od vlastníka,
- vlastník nesmí zvýšit vstupní cenu hmotného majetku o hodnotu provedeného technického zhodnocení a
- nájemce zatřídí technické zhodnocení do stejné odpisové skupiny, ve které je u vlastníka pronajatý majetek zatříděn.
Odepisování technického zhodnocení u najatého majetku je omezeno dobou nájmu. Pokud dojde k ukončení nájmu, ať už uplynutím nájemní doby nebo výpovědí jedné ze stran, mohou nastat dvě varianty daňové uznatelnosti zůstatkové ceny technického zhodnocení:
- pokud pronajímatel uhradí při ukončení nájemní smlouvy zůstatkovou cenu technického zhodnocení, může si nájemce uplatnit jako daňový výdaj zůstatkovou cenu do výše úhrady pronajímatelem;
- v případě, že pronajímatel neuhradí nájemci zůstatkovou cenu, je pro nájemce tato zůstatková cena nedaňovým výdajem.
Při ukončení nájemní smlouvy pronajímatel navýší o zůstatkovou cenu technického zhodnocení vstupní cenu majetku a může pokračovat v odepisování majetku bez ohledu na to, jestli nájemci zůstatkovou cenu technického zhodnocení uhradil nebo ne.
Zdroj: bnt journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




