Nezbytná cesta k pozemku určenému územním plánem k zastavění
Máte pozemek, na kterém plánujete realizovat stavbu. Máte také velké štěstí, protože podle územního plánu jde o pozemek určený k zastavění. Máte ale i jeden velký problém – k pozemku totiž není veřejná přístupová cesta. Co teď s tím?
Občanský zákoník má pro takové případy řešení – tzv. právo nezbytné cesty, které soud zřídí za náhradu k sousednímu pozemku ve prospěch vlastníka nemovitosti, na které nelze řádně hospodařit či ji jinak řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou.
A teď otázka: Postavili byste nejdřív stavbu a pak byste k ní chtěli zřídit právo nezbytné cesty? Docela nejisté, že? Co když Vám soud nevyhoví… Nebo byste chtěli mít nejdřív zajištěný přístup a až pak byste se pustili do výstavby?
Nejvyšší soud aktuálně potvrdil, že nezbytnou cestu lze povolit i pro budoucí využití pozemku, který je určen územním plánem k zastavění a má být zastavěn teprve v budoucnu (tj. až po rozhodnutí soudu o povolení nezbytné cesty), a to v rozsahu potřebném k řádnému užívání budoucí stavby.
Samotné určení pozemku v územním plánu k zástavbě však k povolení nezbytné cesty nestačí. Jako vlastník budoucí stavby musíte prokázat, že příprava stavby dosáhla určitého stupně. že to prostě myslíte vážně. Zejména je třeba vymezit základní parametry plánované stavby včetně účelu, k jakému má sloužit. Současně je nutné prokázat, zda lze takovou stavbu na pozemku zřídit právě z hlediska územního plánu.
Ačkoli jste vše uvedené splnili, ještě nemáte vyhráno. Soud musí totiž dbát na to, aby soused byl povolením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Soud proto dále zvažuje újmu, která vznikne sousedovi povolením nezbytné cesty, a porovnává ji s výhodou majitele budoucí stavby.
Nezbytnou cestu nelze povolit zvlášť v případech, kdy by v důsledku povolení nezbytné cesty v rozsahu potřebnému k užívání stavby byl sousední pozemek významně znehodnocen nebo jeho další užívání zásadně omezeno.
Přestože rozhodnutí Nejvyššího soudu poskytuje větší právní jistotu pro vlastníky, kteří plánují realizovat výstavbu na pozemcích bez napojení na veřejnou cestu, nedoporučujeme na možnost zřízení nezbytné cesty soudem spoléhat. Naopak, vždy je lepší řešit přístup k pozemku dostatečně předem, ideálně zřízením služebnosti cesty po dohodě s vlastníky dotčených pozemků.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




