Články s tagem: trestní řízení
Vláda opětovně schválila zákon, který zpřísní povinnosti firem v trestním řízení
Praha 19. listopadu (ČTK) - Vláda v demisi opětovně schválila návrh zákona, který firmám, jež umožňují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, ukládá povinnost určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
K připravované novele trestních předpisů
Dne 13. listopadu 2024 schválila Vláda ČR návrh novely trestních předpisů, tj. trestního zákoníku, trestního řádu, zákona o trestní odpovědnosti právnických osob aj. Jedním z klíčových témat této novely je otázka trestání – druhy trestů, jejich výměry, okolnosti, k nimž by při ukládání trestů mělo být přihlíženo atd. Kromě toho ale návrh novely přináší i řadu novinek, které by měly zajímat podnikající fyzické i právnické osoby. Přinášíme vám proto výběr těch nejzajímavějších.
K reakci obhajoby po vyrozumění o podání obžaloby u soudu – část I.
Autor se v následujícím článku zabývá otázkou, jak by měl obhájce reagovat na vyrozumění státního zástupce o podání obžaloby. Dokladuje, že některé důvody předběžného projednání obžaloby lze zjistit jen z obžaloby. Přináší také návrh de lege ferenda na doplnění § 181 odst. 1 tr. řádu tak, aby byl v souladu s § 185 odst. 1 tr. řádu.
Případ bývalého šéfa brněnské kriminálky znovu míří k odvolacímu soudu
Brno 29. července (ČTK) - Případem bývalého vedoucího brněnské kriminální služby Vladimíra Machaly se bude opětovně zabývat odvolací Krajský soud v Brně. Muži městský soud v dubnu uložil mimo jiné za předávání neveřejných informací z trestního řízení trest 12 měsíců podmíněně odložených na 18 měsíců, peněžitý trest 50.000 Kč a zákaz činnosti v bezpečnostních sborech na pět let.
K odlišným názorům obviněného a obhájce na sjednání dohody o vině a trestu - část I.
V následujícím článku se zabývám odlišnými názory obviněného a jeho obhájce na sjednání dohody o vině a trestu, které se nezřídka objevují v praxi.
K použitelnosti soukromých záznamů jako důkazu v trestním řízení - část I.
Právní úpravu použitelnosti obrazových, zvukových a jiných záznamů, předložených osobami od orgánů činných v trestním řízení odlišných, současná právní úprava neobsahuje a chybí i explicitní právní úprava postupu při vyhledávaní, opatřování a předkládání takových záznamů.
Výkon trestu velmi nebezpečných odsouzených
Novela zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (zákon č. 276/2013 Sb.) s účinností od 1. 1. 2014 zavedla pojem velmi nebezpečný odsouzený.
Nejvyšší soud USA a obrat v otázce posuzování výhružných projevů v trestním řízení
Federální Nejvyšší soud Spojených států vynesl na konci června několik velmi důležitých verdiktů, které vyvolaly v americké společnosti značné kontroverze. Ve světle trojice rozhodnutí Biden v. Nebraska (anulování studentského dluhu), SFA v. Harvard (tzv. affirmative action/"pozitivní diskriminace") a 303 Creative LLC v. Elenis (otázka výhrady svědomí) však bylo poněkud upozaděno jedno další podstatné rozhodnutí, konkrétně Counterman v. Colorado.
Nový trestní řád je podle Blažka neprůchodný, spravedlnost předloží jen novelu
Praha 15. května (ČTK) - Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nepředloží vládě nový trestní řád, se kterým počítá programové prohlášení kabinetu.
Nezaplacená pohledávka: Žaloba nebo trestní oznámení?
Nesplnění dluhu obchodním partnerem představuje nepříjemnou, bohužel však vcelku běžně se vyskytující situaci. Věřitel pak musí zvažovat, jak se svého nároku domoci. Věc přitom nemá jen jediné řešení.
Nutná obrana, spravedlivý proces a právo znát předmět trestního řízení – část II.
V praxi orgánů činných v trestním řízení je zejména v případě méně závažných trestných činů běžný přehlíživý přístup, či dokonce i úplné ignorování obhajoby ohledně naplnění podmínek nutné obrany.
Vztah svobody projevu a presumpce neviny v judikatuře českých soudů
Jedním z nejváženějších lidských práv zaručovaných v demokratických právních státech založených na úctě k jednotlivci je svoboda projevu. Česká republika v tomto ohledu není výjimkou – jak vyplývá z čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) jako součásti ústavního pořádku, každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
Nutná obrana, spravedlivý proces a právo znát předmět trestního řízení – část I.
V praxi orgánů činných v trestním řízení je zejména v případě méně závažných trestných činů běžný přehlíživý přístup, či dokonce i úplné ignorování obhajoby ohledně naplnění podmínek nutné obrany.
Nutná obhajoba aneb odkdy dokdy bez obhájce ani krok
Institut nutné obhajoby představuje jedno z dílčích oprávnění obviněného, jehož těžištěm úpravy je zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) („TŘ“). Odkdy musí mít obviněný obhájce, pokud má soud rozhodovat o jeho vzetí do vazby? A co když se v průběhu trestního řízení změní právní kvalifikace a tím pádem i podmínky pro nutnou obhajobu?
Nahlížení do spisu dle trestního řádu: zákonné právo, nebo dobrý skutek policejního orgánu?
Obhájce je nejednou překvapen, když požádá policejní orgán po převzetí případu o prostudování spisu, aby připravil svého klienta na výslech, ale policejní orgán mu to nedovolí. Právem?
Trestní řízení: Mluviti stříbro, mlčeti zlato?
Co jim mám říct? A mám vůbec mluvit? To je jedna z nejčastějších otázek klientů, kteří mají vypovídat v trestním řízení.
Vyjádření o nesporných skutečnostech v trestním řízení a jeho neodvolatelnost
S účinností od 1. 10. 2020 se v rámci trestního řízení může obviněný (po doručení obžaloby, resp. po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného) a státní zástupce (po přednesení obžaloby) vyjádřit, které skutečnosti uvedené v obžalobě považuje za nesporné.
Nejvyšší soud díky novele zrychlí projednávání ministerských stížností
Brno 8. prosince (ČTK) - Novela trestního řádu dává Nejvyššímu soudu (NS) možnost rychleji projednat stížnosti pro porušení zákona podávané ministryní či ministrem spravedlnosti.
K otázce zásady procesní legality a oportunity v trestním řízení
Je stále zásada legality vůdčí zásadou? Co je a co není oportunita? Měla by oportunita platit v trestním řízení proti právnickým osobám, zatímco by pro trestní řízení vůči fyzickým osobám platila určující zásada procesní legality?
Znalecký posudek jako důkaz pro povolení obnovy trestního řízení
Nově předložený znalecký posudek je důkazem často navrhovaným za účelem povolení obnovy trestního řízení. Za jakých podmínek strana řízení se znaleckým posudkem může skutečně uspět?
Překlady a tlumočení v trestním řízení: může si obhájce stěžovat na kvalitu překladu?
Obviněný v trestním řízení, který neovládá český jazyk, má právo na překlad listin a tlumočení do svého jazyka. Co když ale takový překlad je nekvalitní a nesrozumitelný?
Soudem doporučené maskování
Dvě základní soudní agendy, trestní a občanskoprávní, mají některé společné typy případů, které se neprojednávají zrovna snadno.
Odpovědnost státu za škodu vzniklou zajištěním věci v trestním řízení
Předmětem tohoto článku je analýza a zhodnocení právní úpravy a judikatury soudů týkající se odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“), která vznikne osobě, jež byla dotčena zajištěním věci v trestním řízení, jakožto nástroje trestné činnosti či výnosu z trestné činnosti ve smyslu ust. § 79a trestního řádu.
Náhrada nemajetkové újmy u zvlášť zranitelné oběti znásilnění
Ústavní soud zrušil rozsudek, který stěžovatelku (osobu s Aspergerovým syndromem, která se od dětství neztotožňuje s mužským pohlavím a vystupuje jako dívka) odkázal se zbytkem nároku na náhradu nemajetkové újmy na civilní řízení.
Účast obhájce při šetření znalce v trestním řízení
Znalecký posudek je častým důkazem v trestním řízení. Má však obhájce obviněného právo být přítomen při zkoumání znalce?



