Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Takový závěr ale automaticky neznamená ztrátu nároku na náhradu újmy. Ústavní soud připomněl, že soudy musí posuzovat také riziko, které představuje samotný provoz motorového vozidla. I člověk, který nehodu spoluzavinil nebo ji dokonce zavinil, tak může získat bolestné, náhradu za trvalé následky nebo v případě úmrtí odškodnění pro pozůstalé.
Viník nehody nemusí přijít o odškodnění
Po dopravních nehodách chodci a cyklisti často slyší, že jako viníci nehody nemají na nic nárok. Právní praxe ale ukazuje, že situace bývá podstatně složitější.
Nedávný nález Ústavního soudu[1] připomněl, že při dopravních nehodách nestačí hodnotit pouze chování jednotlivých účastníků. Soudy mají přihlížet také ke zvýšenému riziku, které vytváří samotný provoz motorových vozidel. Automobily, autobusy nebo tramvaje svou hmotností, rychlostí i brzdnou dráhou představují objektivně vyšší nebezpečí pro své okolí.
V nálezu Ústavní soud řešil případ, kdy chodec nedal blížící se tramvaji přednost, a to i když zvonila a mírně brzdila. I když znalec z oboru dopravy uvedl, že střetu s chodcem bylo možné předejít, pokud by řidič tramvaje začal brzdit, jakmile chodec vstoupil na přechod, soud prvního stupně i odvolací soud se vyslovily, že si za nehodu může výlučně chodec, a proto mu nepřiznaly žádné odškodnění. Nejvyšší soud na této úvaze neshledal nic nepřiměřené a dovolání poškozeného odmítl. Až Ústavní soud se chodce zastal a uvedl, že na odškodnění nemají chodci nárok jenom ve výjimečných situacích, a věc vrátil k dalšímu řízení nižším soudům.
„To, že policie označí chodce nebo cyklistu za viníka nehody, ještě automaticky neznamená, že nemá právo na odškodnění. U závažných úrazů musí soudy hodnotit všechny okolnosti případu, včetně rizika provozu motorového vozidla. Právě to může vést alespoň k částečnému odškodnění i tehdy, když by jej poškozený vůbec nečekal,“ vysvětluje Filip Glézl, advokát z advokátní kanceláře Spring Walk, který se na odškodnění po úrazech specializuje.
Rozhodují konkrétní okolnosti nehody
Každý případ je individuální. Typickým příkladem může být střet cyklisty s automobilem, při kterém cyklista utrpí amputaci dolní končetiny. Přestože bude označen za viníka nehody, nemusí to znamenat, že přijde o celé odškodnění.
„Pokud by při plné odpovědnosti řidiče činilo odškodnění například tři miliony korun, může se podle konkrétních okolností otevřít prostor alespoň pro částečné plnění v řádu statisíců až milionů korun. Výsledek vždy závisí na důkazech, zdravotní dokumentaci, znaleckých posudcích i správné právní argumentaci,“ říká Filip Glézl.
Stejný princip se může uplatnit také u tragických dopravních nehod. Ani skutečnost, že řidič nebyl trestně odsouzen, ještě neznamená, že pozůstalí nemají nárok na odškodnění. Trestní odpovědnost a občanskoprávní nárok na náhradu újmy se totiž posuzují samostatně.
Poškození často zapomínají na další nároky
Vedle bolestného mohou poškození uplatnit i náhradu za trvalé následky, ztrátu na výdělku během pracovní neschopnosti i po jejím skončení, náklady na léčení, cestovné do zdravotnických zařízení, ošetřovné nebo náhradu za zničené osobní věci. V případě úmrtí nebo mimořádně těžkého zranění mají nárok na odškodnění také blízcí rodinní příslušníci formou náhrady duševních útrap. Nárok na náhradu za trvalé následky vzniká až po ustálení zdravotního stavu a zohledňuje dopady zranění na pracovní, rodinný, společenský i sportovní život.
Rozhodují důkazy i správný výpočet odškodnění
Výši odškodnění ovlivňuje nejen průběh nehody, ale také správné právní posouzení a kvalitní lékařská dokumentace. V praxi se stále objevují případy, kdy je bolestné vypočteno podle nesprávných předpisů nebo nejsou započítány všechny diagnózy či následné operace. Poškození tak mohou přijít i o desítky nebo stovky tisíc korun.
„Lidé by si měli uchovávat kompletní zdravotnickou dokumentaci, operační protokoly, účtenky za léčení i fotografie zranění nebo poškozených věcí. I u méně závažných úrazů doporučujeme nechat výši odškodnění prověřit znalcem. Setkáváme se s případy, kdy revize původního výpočtu zvýšila nárok i na dvojnásobek původně přiznané částky,“ uzavírá Filip Glézl, advokát z advokátní kanceláře Spring Walk.
[1] Nález Ústavního soudu ze dne 26. 03. 2026, sp. zn. III. ÚS 1948/25-1
Další články
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.




