Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Takový závěr ale automaticky neznamená ztrátu nároku na náhradu újmy. Ústavní soud připomněl, že soudy musí posuzovat také riziko, které představuje samotný provoz motorového vozidla. I člověk, který nehodu spoluzavinil nebo ji dokonce zavinil, tak může získat bolestné, náhradu za trvalé následky nebo v případě úmrtí odškodnění pro pozůstalé.
Viník nehody nemusí přijít o odškodnění
Po dopravních nehodách chodci a cyklisti často slyší, že jako viníci nehody nemají na nic nárok. Právní praxe ale ukazuje, že situace bývá podstatně složitější.
Nedávný nález Ústavního soudu[1] připomněl, že při dopravních nehodách nestačí hodnotit pouze chování jednotlivých účastníků. Soudy mají přihlížet také ke zvýšenému riziku, které vytváří samotný provoz motorových vozidel. Automobily, autobusy nebo tramvaje svou hmotností, rychlostí i brzdnou dráhou představují objektivně vyšší nebezpečí pro své okolí.
V nálezu Ústavní soud řešil případ, kdy chodec nedal blížící se tramvaji přednost, a to i když zvonila a mírně brzdila. I když znalec z oboru dopravy uvedl, že střetu s chodcem bylo možné předejít, pokud by řidič tramvaje začal brzdit, jakmile chodec vstoupil na přechod, soud prvního stupně i odvolací soud se vyslovily, že si za nehodu může výlučně chodec, a proto mu nepřiznaly žádné odškodnění. Nejvyšší soud na této úvaze neshledal nic nepřiměřené a dovolání poškozeného odmítl. Až Ústavní soud se chodce zastal a uvedl, že na odškodnění nemají chodci nárok jenom ve výjimečných situacích, a věc vrátil k dalšímu řízení nižším soudům.
„To, že policie označí chodce nebo cyklistu za viníka nehody, ještě automaticky neznamená, že nemá právo na odškodnění. U závažných úrazů musí soudy hodnotit všechny okolnosti případu, včetně rizika provozu motorového vozidla. Právě to může vést alespoň k částečnému odškodnění i tehdy, když by jej poškozený vůbec nečekal,“ vysvětluje Filip Glézl, advokát z advokátní kanceláře Spring Walk, který se na odškodnění po úrazech specializuje.
Rozhodují konkrétní okolnosti nehody
Každý případ je individuální. Typickým příkladem může být střet cyklisty s automobilem, při kterém cyklista utrpí amputaci dolní končetiny. Přestože bude označen za viníka nehody, nemusí to znamenat, že přijde o celé odškodnění.
„Pokud by při plné odpovědnosti řidiče činilo odškodnění například tři miliony korun, může se podle konkrétních okolností otevřít prostor alespoň pro částečné plnění v řádu statisíců až milionů korun. Výsledek vždy závisí na důkazech, zdravotní dokumentaci, znaleckých posudcích i správné právní argumentaci,“ říká Filip Glézl.
Stejný princip se může uplatnit také u tragických dopravních nehod. Ani skutečnost, že řidič nebyl trestně odsouzen, ještě neznamená, že pozůstalí nemají nárok na odškodnění. Trestní odpovědnost a občanskoprávní nárok na náhradu újmy se totiž posuzují samostatně.
Poškození často zapomínají na další nároky
Vedle bolestného mohou poškození uplatnit i náhradu za trvalé následky, ztrátu na výdělku během pracovní neschopnosti i po jejím skončení, náklady na léčení, cestovné do zdravotnických zařízení, ošetřovné nebo náhradu za zničené osobní věci. V případě úmrtí nebo mimořádně těžkého zranění mají nárok na odškodnění také blízcí rodinní příslušníci formou náhrady duševních útrap. Nárok na náhradu za trvalé následky vzniká až po ustálení zdravotního stavu a zohledňuje dopady zranění na pracovní, rodinný, společenský i sportovní život.
Rozhodují důkazy i správný výpočet odškodnění
Výši odškodnění ovlivňuje nejen průběh nehody, ale také správné právní posouzení a kvalitní lékařská dokumentace. V praxi se stále objevují případy, kdy je bolestné vypočteno podle nesprávných předpisů nebo nejsou započítány všechny diagnózy či následné operace. Poškození tak mohou přijít i o desítky nebo stovky tisíc korun.
„Lidé by si měli uchovávat kompletní zdravotnickou dokumentaci, operační protokoly, účtenky za léčení i fotografie zranění nebo poškozených věcí. I u méně závažných úrazů doporučujeme nechat výši odškodnění prověřit znalcem. Setkáváme se s případy, kdy revize původního výpočtu zvýšila nárok i na dvojnásobek původně přiznané částky,“ uzavírá Filip Glézl, advokát z advokátní kanceláře Spring Walk.
[1] Nález Ústavního soudu ze dne 26. 03. 2026, sp. zn. III. ÚS 1948/25-1
Další články
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?




