Články s tagem: újma
Jak se obrana útokem v ochraně osobnosti může zvrtnout aneb co je horší „rasista“ nebo „pedofil“
Někdo Vás urazí a Vy mu to vrátíte, i s úroky. Jaké to může mít následky? Toto mimo jiné řešil britský soud v případu Blake & Fox [2024] EWHC 146 (KB).
Odškodnění újmy po očkování proti onemocnění covid-19 v praxi - část I.
Dne 4. prosince 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Blatný při jednání o vakcínách proti covidu-19 v Poslanecké sněmovně prohlásil, že „I když se nejedná o povinné očkování a nebude se jednat o povinné očkování, stát přebírá garanci za toto očkování“.
Otevřená vrátka pro poškozené aneb odpovědnost městské části za škodu
Vlastnictví zavazuje i hlavní město Prahu, ale v případě, kdy městské části svědčí široce koncipované právo správy ke svěřenému majetku ve vlastnictví hl. m. Prahy, svědčí jí též povinnost počínat si v rámci správy majetku tak, aby nedocházelo ke škodám. Není tedy důvod, aby městské části, které poruší svou povinnost při správě majetku a způsobí tím škodu, za ni nenesly odpovědnost a veškerou odpovědnost přenášely na hl. m. Prahu jako vlastníka.
K otázce odpovědnosti školy za úraz žáka a pojmu úrazu žáka dle aktuální judikatury Nejvyššího soudu
Režim odpovědnosti právnických osob vykonávajících činnost školy za majetkovou a nemajetkovou újmu (dále společně jen „újma“) způsobenou žákům a studentům, jakož i odpovědnost žáků a studentů za újmu způsobenou těmto osobám, na zákonné úrovni vychází z ustanovení § 391 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), a pro posouzení těchto odpovědnostních vztahů se použijí ustanovení zákoníku práce.
Podmínky a platnost vyloučení či omezení odpovědnosti za škodu
Podmínky odpovědnosti za škodu upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), který v základní rovině rozlišuje tzv. obecnou a zvláštní odpovědnost za vzniklou újmu. Obecná odpovědnost za újmu se dělí na odpovědnost za porušení dobrých mravů, dále na odpovědnost za porušení zákona a odpovědnost za porušení smlouvy.
Odškodňování imateriálních újem sekundárních obětí
Problematika odškodňování imateriálních újem sekundárních obětí představuje komplikovaný a kontroverzní právní institut. V tomto článku jsou pak shrnuty základní problémy související s odškodňováním imateriálních újem sekundárních obětí a provedeno srovnání přístupů k tomuto institutu v několika zemích. Následně je analyzována právní úprava odškodňování sekundárních obětí v ČR.
Naplnění zákonného znaku „pohrůžky jiné těžké újmy“
Pohrůžka jiné těžké újmy nemusí spočívat pouze v hrozbě způsobení újmy majetkové, újmy na cti, dobré pověsti, ale může směřovat i k rozvratu rodinného života a v takovém případě nepochybně i k existenční nejistotě a ztrátě jakéhokoli zázemí.
Stanovení výše škody u nekalé soutěže
Jestliže nalézací soud na základě hodnocení provedených důkazů má za prokázané, že jednáním obžalovaného vznikla ostatním soutěžitelům újma ve větším rozsahu, potom je nezbytné, aby tento zákonný znak soud konkrétně dovodil z provedených důkazů a náležitě ho ve výroku i v odůvodnění rozsudku specifikoval. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. 12 To 13/2013
