Plánovaný Nejvyšší stavební úřad nevznikne, rozhodla Sněmovna

Stavební úřady tak zůstanou dál při obcích. Vznikne pouze Dopravní a energetický stavební úřad podřízený ministerstvu dopravy, který bude mít na starosti hlavně dopravní a energetické stavby. Novela nového stavebního zákona má také ve schválené podobě zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Nyní ji dostane k projednání Senát. Poté ji dostane k podpisu prezident.

Pro novelu hlasovalo 161 poslanců ze všech sněmovních stran, tedy i z opozice. Proti nehlasoval žádný poslanec. Novela stavebního zákona by měla vstoupit v účinnost 1. července 2024 a pro vyhrazené stavby, třeba dálnice nebo elektrárny, by měla platit od 1. ledna 2024.

Se vznikem státní stavební správy a přechodem stavebních úřadů pod stát počítá nový stavební zákon z roku 2021, který prosadila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO). Zrychlit stavební řízení měl hlavně díky dodržování lhůt. Tehdejším opozičním stranám, které nyní tvoří vládní koalici, se ale vznik nového státního úřadu nelíbil a rozhodly se ho zrušit. Novela zachovává 694 nynějších stavebních úřadů v obcích s možností tento počet snížit podle stavební aktivity. Na některých pozměňovacích návrzích se koalice dohodla s opozicí, řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Strany bývalé opozice tvrdily v minulém volebním období, že plánovaná změna ochromí stavební řízení. Bývalá vláda naopak vyzdvihovala například zastupitelnost úředníků a důraz na dodržování lhůt. Nemělo se tak stát třeba, že by úřad kvůli onemocnění jednoho úředníka nefungoval. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) ale dnes zopakovala, že toto riziko na malých stavebních úřadech potrvá.

Bartoš ocenil shodu mezi koalicí a opozicí, jde podle něho o výbornou zprávu pro stavebnictví. Ministerstvo podle něho bude prosazovat také změny legislativy, která se týká územního plánování. Na řadě pozměňovacích návrhů spolupracovala koalice s opozicí. “Podporujeme tuto novelu a jsme rádi, že došlo ke kompromisnímu řešení,“ řekla za klub opozičního hnutí SPD Marie Pošarová.

Díky novele by se stavebníci mohli také snáze a rychleji dostat ke stavebnímu povolení. Umožnit jim to má postup, kdy stavební úřad sám obešle ostatní dotčené úřady a získá jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Toto stanovisko bude nově zahrnovat i takzvané jednotné environmentální stanovisko (JES) podle zcela nového zákona. Tento zákon poslanci dnes také schválili a jeho účinnost je navržena od 1. ledna 2024. Na konci by mělo být jen jedno razítko pro stavebníka. Stavební úřad by mohl také v případě potřeby vyvolat jednání s dotčenými úřady a stavebníkem.

Sněmovna při schvalování mimo jiné rozhodla, že Plzeň ani Liberec nedostanou možnost vydávat své vlastní stavební předpisy. Tato možnost zůstane zachována pouze Praze, Brnu a Ostravě. Proti návrhu se vyslovil i ministr Bartoš. Argumentoval například snahou sjednotit právní předpisy i tím, že města mohou mít své regulační plány. Poslanci navíc rozhodli, že stavební předpisy v těchto městech nesmějí upravovat stavby technické infrastruktury.

Novela ve schválené podobě by měla také umožnit legalizaci některých černých staveb. Návrh v tomto směru prosadila ve výboru pro veřejnou správu poslankyně STAN Eliška Olšáková. Podle poslankyně půjde hlavně o různé zahradní kolny či pergoly, u nichž lze očekávat splnění podmínek. Aby bylo možné stavbu legalizovat, musí být v souladu s územním plánem obce či územními opatřeními, bude rovněž nutný soulad s veřejnými zájmy či požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a další, popsala jednu z podmínek. Bude také nutný souhlas například u sousedů.

Sněmovna schválila návrh hospodářského výboru, aby se mezi veřejnou infrastrukturu a zařízení sloužící veřejné potřebě zařadily i dobíjecí stanice nebo zásobníky plynu. Podpořila také návrh, který má usnadnit budování podzemních optických veřejných sítí. Zákon by také měl usnadnit budování zázemí pro lesní mateřské školy v nezastavěném území.