Vláda bude moci regulovat ceny pohonných hmot, zákon začíná platit
Praha 13. května (ČTK) - Vláda bude moci v případě mimořádné situace na trhu regulovat svým nařízením ceny pohonných hmot, a to až na 12 měsíců. Nařízení bude moci vydávat opakovaně. Umožní jí to zákon o regulaci cen pohonných hmot, který dnes vyšel ve sbírce zákonů a který dnešním dnem vstupuje v účinnost.
Zákon vznikl v reakci na rostoucí ceny u čerpacích stanic, které se začaly zvyšovat v důsledku blízkovýchodního konfliktu. Prezident Petr Pavel zákon podepsal v pondělí 11. května. Vláda ho poslancům předložila 13. dubna a požádala o jeho schválení ve stavu legislativní nouze.
Vláda nebude smět stanovit minimální nebo pevnou cenu pohonných hmot. Bude mít ale pravomoc zasahovat i v případě, pokud si to vyžádají důsledky takové mimořádné situace. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to ve sněmovní debatě popsala jako situaci, kdy napětí na světových trzích opadne, ale ceny neklesnou, protože prodejci je budou uměle udržovat dál. Sněmovna zákon přijala v předložené podobě bez pozměňovacích návrhů.
Podle ministryně je jediným cílem návrhu dát vládě silnější, rychlejší a právně pevnější nástroj pro situace, kdy nastávají mimořádné otřesy na trhu s pohonnými hmotami.
Sněmovní opozice kritizovala především to, že pro vyhlášení stavu legislativní nouze nejsou důvody, jak je vyžaduje zákon. Zaznívaly i námitky, že jde o návrat k socialismu a centrálnímu stanovování cen. Zákonodárci vyjadřovali i obavy z příliš silného nástroje pro vládu bez soudní kontroly. V Senátu zaznělo, že vydání vládního nařízení by podle zákonného vymezení bylo jen na rozhodnutí kabinetu a nemohlo by být napadeno u správních soudů, pouze u Ústavního soudu. Ministerstvo financí by se tak vyhnulo správním žalobám o náhradu škody od provozovatelů čerpacích stanic, které nyní nutí prodávat pod nákupní cenou.
Kabinet chce zákonem nahradit opatření, kterým ministerstvo financí stanovuje nejvyšší povolenou marži prodejců pohonných hmot a zároveň prominulo část spotřební daně na naftu. Původně schválené opatření platilo do konce dubna. Vláda od května chtěla ceny upravovat na základě nového zákona, který ale čekal na podpis prezidenta. Kabinet proto opatření prodloužil i na květen.
Další články
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.
Návrh nového zákona o sportu počítá se vznikem samostatného ministerstva
Praha 11. června (ČTK) - Návrh nového zákona o sportu počítá se vznikem samostatného ministerstva sportu. Na panelové diskusi to dnes ve Sněmovně řekl poslanec opoziční ODS Karel Haas, který návrh představil novinářům i odborné veřejnosti. Vzniklo by nicméně až v následujících volebních obdobích, podmínkou by byla restrukturalizace současné soustavy ministerstev.
Elektronizace správy voleb bude pravděpodobně naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 10. června (ČTK) - Senát by měl podle ústavně-právního výboru posvětit svou novelu, která má odložit spuštění elektronizace správy voleb až na rok 2028 spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.



