Praha 20. listopadu (ČTK) - Hrubé platy vrcholných politiků a dalších činitelů včetně soudců zůstanou v příštím roce zřejmě na letošní úrovni. Jejich zmrazení dnes schválila Sněmovna. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident. Od roku 2022 pak schválená změna zákona upraví výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní.

Poslanecká sněmovna schválila návrh ministerstva financí ČR, který ruší tzv. superhrubou mzdu a provádí změnu výpočtu daně z příjmů. Zrušením superhrubé mzdy si zaměstnanci finančně polepší.

Rostoucí význam informačních technologií se mimo jiné projevuje i potřebou průběžně upravovat dílčí charakteristiky mechanismu právní regulace. Cílem takových úprav je zajištění stabilní efektivity práva. V tomto textu je proveden rozbor dvou relativně nových regulatorních metod, které se postupně prosazují v právu informačních technologií.

Dne 17. listopadu jsme oslavili státní svátek a s ním spojené 31. výročí Sametové revoluce mne přimělo k zamyšlení nad změnami, které za těch více než třicet let prodělalo české soudnictví. Ty jednoznačně nejvýraznější a nejvýznamnější přinesl zákon č. 335/1991 Sb. Pro ty mladší připomenu, že se jednalo o jmenování soudců bez časového omezení, jejich neodvolatelnost a nepřeložitelnost. Dnes samozřejmosti, tehdy velký pokrok.

V posledních letech jsme svědky nebývalého technologického rozpuku. Tomuto rozpuku však coby právníci nemůžeme toliko přihlížet, ale měli bychom na něj rovněž adekvátně reagovat. To platí i pro nás, tj. pro právníky specializující se na dědické právo, které je obvykle považováno za spíše strnulejší oblast právního řádu.

Brno/Praha 18. listopadu (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy Národního zdravotnického informačního systému (NZIS). Sběr dat podle soudu sleduje legitimní cíl v podobě ochrany zdraví. Návrh na provedení škrtů v zákonech o zdravotních službách a veřejném zdravotním pojištění podalo 20 senátorů z různých klubů v roce 2016. Nález je dostupný na webu soudu.

Dne 9. 11. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 453/2020 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2020 Sb., o použití Armády České republiky k záchranným pracím v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2, ve znění nařízení vlády č. 212/2020 Sb.

Cílem tohoto příspěvku je nabídnout přehledné schéma možného řešení nesouladu zápisu v katastru nemovitostí (dále jen „KN“) se skutečností. Přitom se nesnažím vytyčit jednu jedinou výzkumnou otázku či hypotézu, která by byla testována, nýbrž nabízím čtenáři ucelený pohled na problematiku.

Právo a nové technologie jsou kombinací, která v poslední době nabývá na síle a v budoucnu bude ovlivňovat naše životy čím dál více. Své o tom ví JUDr. Eva Fialová, LL.M., Ph.D., výzkumná pracovnice na Ústavu státu a práva Akademie věd zabývající se právem umělé inteligence, advokátka a of counsel pražské advokátní kanceláře GHS Legal, s.r.o., členka Spolku pro ochranu osobních údajů a společnosti pro autorské právo ALAI.

Dne 16. 11. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 465/2020 Sb. usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření.

Dne 16. 11. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 464/2020 Sb. usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření.

Dne 16. 11. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 463/2020 Sb. usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření.

Svěřenské fondy nemusí být zakládány pouze pro správu rozsáhlých majetků nebo v rámci korporátních struktur, úspěšně je lze využít i při řešení zcela obvyklých rodinných záležitostí a situací. Jelikož statut fondu popisuje širokou škálu pravidel, které určují fungování fondu, a jeho změna připadá v úvahu pouze v zákonem stanovených případech, přípravě statutu je potřeba věnovat patřičnou pozornost.

Praha 16. listopadu (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví s účinností od středy 18. listopadu mírně upravilo své opatření o nošení roušek kvůli epidemii covidu-19. Vyplývá to z výsledků jednání vlády uveřejněných na webu Strakovy akademie. Nová úprava nahrazuje opatření, které kvůli nedostatečnému odůvodnění minulý týden k 21. listopadu zrušil soud. Účinnost nové má skončit zatím o půlnoci z pátku na sobotu, kdy končí nouzový stav.

Dne 13. 11. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 460/2020 Sb., označovaný jako „lex COVID justice II“. Byl přijatý ve stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Je novelou zákona č. 191/2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, tzv. „lex COVID justice I“.

Praha 13. listopadu (ČTK) - Česká televize (ČT) uspěla s kasační stížností ve sporu s Unií obhájců, která po veřejnoprávním médiu žádala informace o hostech pozvaných do diskusního pořadu. Městský soud v Praze v létě televizi nařídil, aby údaje poskytla. ČT ale nevyhověla a ocitla se kvůli tomu v exekuci. Nejvyšší správní soud (NSS) nyní rozhodl, že žaloba neměla směřovat na televizi, ale na Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). O výsledku kasační stížnosti dnes informoval server Česká justice.

Cílem tohoto příspěvku je nabídnout přehledné schéma možného řešení nesouladu zápisu v katastru nemovitostí (dále jen „KN“) se skutečností. Přitom se nesnažím vytyčit jednu jedinou výzkumnou otázku či hypotézu, která by byla testována, nýbrž nabízím čtenáři ucelený pohled na problematiku.

Soudcovská unie si zvolila nového předsedu, JUDr. Libora Vávru, který se tak této funkce znovu ujímá po více než 20 letech. Jak říká, od té doby se změnily minimálně dvě věci. Co vše tedy prošlo proměnou času, jaké jsou jeho vize a jak si stojí česká justice? Jsou dnešní soudci připraveni na mediální tlak a co znamenají tzv. generační zuby?

Městský soud v Praze v dnešním rozsudku přezkoumal k návrhu celkem 4 navrhovatelů (poté, co připustil změny původních návrhů, jimiž navrhovatelé původně brojili proti jinému opatření týkajícímu se nošení ochranných prostředků dýchacích cest, jež bylo v mezidobí zrušeno) mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví (dále též „ministerstvo“) ze dne 19. 10. 2020, jímž ministerstvo s účinností od 21. 10. 2020 nově zakázalo pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest nejen ve vnitřních prostorech staveb, ale kromě jiného i na ostatních veřejně přístupných místech v intravilánech obcí.

Brno 13. listopadu (ČTK) - Cestovní agentury jsou jako zprostředkovatelky zájezdů odpovědné za klamavé či nepravdivé informace v nabídce. Nejvyšší správní soud (NSS) dvěma rozhodnutími z posledních dní potvrdil pokuty, které agentuře z Třebíče uložila Česká obchodní inspekce (ČOI). Rozhodnutí jsou dostupná na webu soudu. Agentura se neúspěšně hájila tvrzením, že zájezdy sama neorganizovala a všechny informace přebírala od cestovních kanceláří.

V posledních dnech opět často komunikujeme a vyjednáváme prostřednictvím videokonferencí. Jaké má tato forma komunikace právní aspekty? V posledních dnech opět místo osobního jednání v kanceláři komunikujeme a vyjednáváme po telefonu nebo, a to častěji, při videokonferenčních hovorech.

Autor se již tématu České advokátní komory (dále „Komora“ nebo „ČAK“) věnoval ve svém předchozím článku, kdy pojednával o vzniku Komory v té podobě, ve které existuje dnes. V tomto článku budou popsány základní charakteristické znaky, které mají profesní komory, tak jak je definoval Ústavní soud.

Pracovnělékařské služby jsou jedním ze základních stavebních kamenů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zdraví při práci je obecně pojímáno jako nejvyšší stupeň tělesné, duševní a sociální pohody zaměstnanců[1], kterých jsou v České republice 4 miliony[2]. Zhruba 10 % z nich přitom pracuje ve významně rizikovém pracovním prostředí.[3]

Mgr. Josef Mana působí řadu let jako soudce trestního úseku na prvoinstančním soudu. Rodák z Valašska působil nejprve u Okresního soudu Plzeň-město, v současné době rozhoduje o trestních věcech u Obvodního soudu pro Prahu 4, a to jak o vině a trestu v hlavním líčení, tak i o zajišťovacích institutech v rámci přípravného řízení.