Pracovnělékařské služby – lékařské prohlídky a co dál?
Pracovnělékařské služby jsou jedním ze základních stavebních kamenů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zdraví při práci je obecně pojímáno jako nejvyšší stupeň tělesné, duševní a sociální pohody zaměstnanců[1], kterých jsou v České republice 4 miliony[2]. Zhruba 10 % z nich přitom pracuje ve významně rizikovém pracovním prostředí.[3]
V právní úpravě bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) je promítnuta ochranná funkce pracovního práva a jejím cílem je eliminovat rizika představující nebezpečí pro životy a zdraví zaměstnanců při výkonu práce.[4] Zaměstnavatel je v každém případě povinen zajistit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost odpovídá jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, a je povinen plnit celou řadu povinností na úseku BOZP.
Partnerem, který pomáhá zaměstnavateli tyto povinnosti zodpovědně plnit, je poskytovatel pracovnělékařských služeb, který svými odbornými znalostmi přispívá k eliminaci zdravotních rizik, jimž jsou zaměstnanci při výkonu práce vystaveni, k udržení jejich zdravotní způsobilosti a k dlouhodobému udržení jejich pracovní schopnosti.[5] Uvedené je nejen v souladu se zájmy samotných zaměstnanců, ale také v souladu s hospodářskými a ekonomickými zájmy zaměstnavatelů. Zájem na ochraně života a zdraví zaměstnanců je dokonce zájmem celospolečenským.[6] Činnost poskytovatele pracovnělékařských služeb je navíc v mnohých případech nezbytným předpokladem pro platnost právních jednání v pracovněprávních vztazích. Z výše uvedeného vyplývá, že je důležité věnovat BOZP, resp. institutu pracovnělékařských služeb, náležitou pozornost.
Pracovnělékařské služby přitom nezahrnují pouze pracovnělékařské prohlídky a vydávání lékařských posudků, jak se veřejnost občas mylně domnívá – povinnosti a kompetence poskytovatele pracovnělékařských služeb jsou mnohem širší, jak si ukážeme dále.
Vymezení pracovnělékařských služeb
Legální definici pracovnělékařských služeb obsahuje ust. § 53 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „ZSZS“). Jde o zdravotní služby preventivní, zahrnující tři součásti, které budou blíže rozebrány níže:
- hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění pracovnělékařských prohlídek, které jsou preventivními prohlídkami, a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci;
- poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci; a
- dohled, který má být pravidelně vykonáván na pracovištích a nad výkonem práce.[7]
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



