Články s tagem: zákoník práce

Praha 18. května (ČTK) - Odborníci nebo řemeslníci, u kterých to vyžadují normy nebo právní předpisy, nebudou porušovat zákon, když do konce roku nebudou absolvovat povinná školení nebo pravidelné zkoušky. Počítá s tím zákon, který dnes schválila vláda kvůli dopadům pandemie koronaviru. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Týká se to například instalatérů, plynařů, řidičů nebo dalších povolání vyžadujících pravidelné odborné zkoušky a školení. Podle Havlíčka vláda bude chtít zákon ve Sněmovně projednat ve zrychleném čtení.

Novela zákoníku práce přináší změny v úpravě dovolených a doručování a zavádí nový institut sdíleného pracovního místa. Sladit práci a rodinu bude jednodušší. Dne 24. 1. 2020 proběhlo v rámci legislativního procesu první čtení vládního návrhu zákona, kterým se má s účinností ke dni 1. 7. 2020 (a v některých případech s účinností ke dni 1. 1. 2021) změnit úprava zákoníku práce.

Praha 13. května (ČTK) - Lidé, jimž zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu, budou opět moci žádat úřady práce o vyplacení výdělku. Umožní to návrh zákona, který dnes schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Návrh má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, insolvencích a exekucích, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat.

V souvislosti s postupným rozvolňováním restriktivních opatření přijatých v rámci nouzového stavu za účelem zamezení šíření nákazy koronaviru (COVID-19) v České republice, se stávají čím dál tím více aktuální otázky spojené s obnovou funkce zasažených oblastí společenského života, a to i v oblasti zaměstnávání. Zaměstnanci se již často chtějí vracet zpátky na pracoviště a zaměstnavatelé tak zvažují alespoň částečné obnovení běžného fungování kanceláří.

Stávající hospodářská situace, kterou vyvolala nejen celosvětová pandemie koronaviru, ale také navazující vládní opatření a opatření vydávaná Ministerstvem zdravotnictví, činí celé řadě zaměstnavatelů nemalé obtíže. Mnohým až takové, že se chystají masově propouštět. Zaměstnavatelé však často nemají žádné povědomí o speciální regulaci hromadného propouštění, obsažené v ust. § 62 až § 64 zákoníku práce. Porušení stanovených podmínek přitom může zaměstnavateli značně zkomplikovat život.

Dnes je 28. dubna a již posedmnácté si připomínáme Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jehož účelem je jednak osvěta ve věci závažnosti problémů pracovních úrazů a nemocí z povolání a jednak zachování vzpomínky na ty, kteří zahynuli nebo utrpěli zranění při výkonu práce. Pojďme se na tento den společně podívat trochu blíže.

Současná situace již zasáhla skoro celý svět. Pandemie tzv. koronaviru (Covid-19) ovlivnila životy všech. Omezení otevíracích dob, uzavřené prodejny maloobchodů či povinnosti týkající se pohybu na veřejnosti. Situace způsobila také celosvětovou zdravotnickou krizi, při které se ukazuje důležitost plánování zdravotnictví, dlouhodobých investic a zejména pak upozornila na často přehlíženou nepostradatelnost všech zdravotnických pracovníků.

Podpora zaměstnanosti je jedním z nejdiskutovanějších témat posledních týdnů. JUDr. David Borovec, odborník na pracovní právo, v následujícím rozhovoru představí nejen základní informace o programu Antivirus, ale také o jeho nedostatcích. Pozornost však bude věnována i řadě dalším tématům, jako je například práce z domu a její kontrola ze strany zaměstnavatele.

Minulý čtvrtek Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) aktualizovalo manuál pro zaměstnavatele k programu Antivirus. Od pondělka je možné prostřednictvím webové aplikace na stránkách antivirus.mpsv.cz podávat přihlášky o příspěvek. Přinášíme ucelený přehled, kteří zaměstnavatelé a jak mohou o příspěvek zažádat.

Konkurenční doložka je závazkem směřujícím k omezení výkonu konkurenční činnosti jedné ze smluvních stran ve prospěch druhé ze stran. Toto ujednání se pravidelně vyskytuje v pracovněprávních vztazích, ve vztazích korporace a bývalého člena jejího orgánu, dále pak ve smlouvách o obchodním zastoupení, event. i v dalších smluvních typech. V tomto článku se budeme zabývat institutem konkurenční doložky v pracovně právních vztazích, a to ve světle nejnovější judikatury ústavního a nejvyššího soudu.

Podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., (dále zák. práce) platí, že to, co si sjednají zaměstnavatel a zaměstnanec v pracovní smlouvě, je stabilní. Někdy to však nebude dost dobře možné, když se vyskytnou různé okolnosti, jako např. v současném období koronavirové pandemie.

Vláda v rámci ochrany existence pracovních míst schválila návrh programu Ministerstva práce a sociálních věcí „Antivirus“ a jeho následné rozšíření. Program by měl poskytnout zaměstnavatelům okamžitou pomoc s cílem zabránit masivnímu propouštění zaměstnanců.

Vyhlášený nouzový stav v souvislosti s pandemií viru COVID-19, který je v historii existence České republiky bezprecedentní svým rozsahem a délkou, se více nebo méně dotýká všech skupin obyvatel. Zejména zaměstnavatelé a zaměstnanci jsou v návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020 konfrontováni s přerušením činnosti, nebo nemožností přidělování práce. Jak je daný stav konformní s platnou právní úpravou a co z daného stavu plyne pro účastníky pracovně právního vztahu?

Karanténa ještě donedávna patřila mezi ty (důležité osobní) překážky v práci na straně zaměstnance, které se v praxi vyskytují spíše výjimečně – potkalo se s ní jen minimum zaměstnavatelů a zaměstnanců, nacházela dílčí uplatnění pouze při občasných vlnách spalniček, příušnic, popř. akutních virových zánětů jater (žloutence) nebo při šíření jiných chorob vyvolaném např. těmi, co odmítají očkování.

Současný stav nouze a situace kolem infekčního onemocnění COVID-19, které způsobuje nový koronavirus SARS-CoV-2, dělá většině zaměstnavatelů vrásky na čele, otevřeně se dokonce hovoří o propouštění v celé řadě hospodářských odvětví. Najdou se však i tací zaměstnavatelé, kteří nechtějí – nebo si dokonce nemohou dovolit – přerušit nábor nových zaměstnanců, ať už z jakéhokoli důvodu.

Karanténa ještě donedávna patřila mezi ty (důležité osobní) překážky v práci na straně zaměstnance, které se v praxi vyskytují spíše výjimečně – potkalo se s ní jen minimum zaměstnavatelů a zaměstnanců, nacházela dílčí uplatnění pouze při občasných vlnách spalniček, příušnic, popř. akutních virových zánětů jater (žloutence) nebo při šíření jiných chorob vyvolaném např. těmi, co odmítají očkování.

V následujícím rozhovoru se ptáme JUDr. Jakuba Morávka, Ph.D., předního tuzemského odborníka na pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Nabízí právo zaměstnavatelům možnost požadovat náhradu v případech zavírání podniků? Jaké povinnosti spojuje právní úprava s výkonem práce v režimu home office? Jak postupovat, pokud pracovní činnost výkon mimo pracoviště ze své povahy nepřipouští?

Níže naleznete obecné informace týkající se pracovněprávních dopadů opatření přijatých v souvislosti s probíhající epidemií coronaviru COVID-19.

Koncem roku 2019 schválila Vláda ČR novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), která měla svým obsahem přizpůsobit pracovní právo současným trendům a potřebám praxe (dále jen „Novela“). V současnosti není moc předpisů, které jsou podrobeny tak dlouhodobé a intenzivní kritice ze strany nejen odborné veřejnosti, jakým je Zákoník práce.

Koronavirus (COVID-19) je v dnešních dnech vůbec nejdiskutovanějším tématem. Není pochyb o tom, že epidemie koronaviru může významně zasáhnout do řady právních vztahů v oblasti pracovního a závazkového práva.

Alkohol na pracovišti je častým neduhem, který přidělává vrásky nejednomu zaměstnavateli. Zaměstnanci pod vlivem alkoholu mají obvykle sníženou pracovní morálku a výkonnost, navíc mohou být nebezpeční nejen sami sobě, ale i svému okolí. Jakým způsobem může zaměstnavatel alkohol na pracovišti kontrolovat a postihovat?

Sdělovací prostředky jsou v současné době plné zpráv o šíření tzv. koronaviru (přesněji COVID-19) po světě. Virus se nyní vyskytuje již i na evropském kontinentu a prognózy hovoří o jeho dalším šíření. Cílem tohoto článku není šířit paniku, ale poskytnout základní pohled na problematiku šíření viru z pohledu zaměstnavatele ve vztahu k jeho zaměstnancům a nastínit, co mohou čeští zaměstnavatelé dělat pro to, aby minimalizovali rizika zavlečení viru na své pracoviště.

V závazkových vztazích se někdy stává, že si smluvní strana rozmyslí již učiněné právní jednání a hodlá jeho účinky zvrátit. Tak tomu bývá například u výpovědí, nezřídka také v pracovním právu u výpovědí z pracovního poměru. Motivy mohou být různé, zaměstnanec nebo zaměstnavatel si danou výpověď může rozmyslet s ohledem na předchozí emotivní či zbrklé jednání, případně se jedné ze stran (častěji zaměstnavateli) podaří druhou stranu přesvědčit a motivovat příznivou změnu pracovního poměru (jinou pracovní dobou, vyšší mzdou, přeřazením do jiného pracovního kolektivu apod.). Jak v těchto případech správně postupovat?

K rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24.07.2019, sp. zn. 26 Cdo 2217/2019.

V kontextu rozvoje moderních technologií je dnes pro každého zaměstnavatele relevantní otázka, jakým způsobem přiměřeně zajistit právo na soukromí zaměstnance na pracovišti a současně zavést rámec kontrolních mechanismů, které by sloužily jako ochrana majetku a také jako dostatečný kontrolní mechanismus efektivního plnění pracovněprávních povinností zaměstnance.