Hromadné propouštění má speciální pravidla, jejich porušení přináší značná rizika
Stávající hospodářská situace, kterou vyvolala nejen celosvětová pandemie koronaviru, ale také navazující vládní opatření a opatření vydávaná Ministerstvem zdravotnictví, činí celé řadě zaměstnavatelů nemalé obtíže. Mnohým až takové, že se chystají masově propouštět. Zaměstnavatelé však často nemají žádné povědomí o speciální regulaci hromadného propouštění, obsažené v ust. § 62 až § 64 zákoníku práce. Porušení stanovených podmínek přitom může zaměstnavateli značně zkomplikovat život.
„O hromadné propouštění jde tehdy, pokud u zaměstnavatele v období 30 kalendářních dnů skončí na základě výpovědi z tzv. organizačních důvodů zákoníkem práce stanovený počet zaměstnanců v pracovním poměru, a to podle velikosti zaměstnavatele,“ uvádí Klára Švandelíková, advokátka z advokátní kanceláře GHS Legal, s.r.o. V případě, že zaměstnavatel zaměstnává od 20 do 100 zaměstnanců, stačí, aby výpověď dostalo 10 z nich, u zaměstnavatelů od 101 do 300 zaměstnanců se pak speciální pravidla hromadného propouštění týkají zaměstnavatele, který propustí nejméně 10 % zaměstnanců. U největších zaměstnavatelů, tj. těch s 300 a více zaměstnanci, musí být propuštěno nejméně 30 zaměstnanců. „Pokud však v rozhodném období skončí na základě výpovědi z tzv. organizačních důvodů alespoň 5 zaměstnanců, započítává se do celkového počtu hromadně propouštěných zaměstnanců také každý zaměstnanec, s nímž byl rozvázán pracovní poměr dohodou z organizačních důvodů,“ upozorňuje Klára Švandelíková.
Zaměstnavatel musí nejméně s 30denním předstihem o svém záměru hromadně propouštět informovat odbory a radu zaměstnanců, a pokud u něj nepůsobí, pak každého dotčeného zaměstnance, a se stejnými subjekty tento záměr projednat. Účelem projednání je pokus o dosažení shody o opatřeních směřujících k předejití nebo alespoň omezení hromadného propouštění, resp. zmírnění jeho nepříznivých důsledků pro zaměstnance. Aby se na případný příliv propuštěných zaměstnanců na pracovní trh připravil úřad práce, je zaměstnavatel povinen splnit informační povinnost o svém záměru také vůči němu. „Obsah obou zpráv, tedy jak vůči zaměstnancům či jejich zástupcům, tak zprávy adresované úřadu práce, podrobně stanoví zákoník práce,“ doplňuje Adéla Frenclová, advokátní koncipientka ze stejné advokátní kanceláře
Poté, co zaměstnavatel rozhodne o hromadném propouštění a ukončí jednání s odbory, radou zaměstnanců či jednotlivými zaměstnanci, musí připravit druhou – závěrečnou – zprávu pro úřad práce, a tuto mu prokazatelně doručit. „Doručení je možné prokázat např. doručenkou datové zprávy, poštovní doručenkou nebo potvrzením o převzetí podatelnou či pověřeným pracovníkem úřadu práce,“ upřesnila Adéla Frenclová, a navíc upozorňuje: „Je třeba mít na paměti, že pracovní poměr dotčených zaměstnanců neskončí až na výjimky dříve, než po uplynutí 30 dnů od doručení této zprávy příslušnému úřadu práce. Ideálně by tak měl zaměstnavatel doručit úřadu závěrečnou zprávu 30 dnů před koncem řádné výpovědní doby.“
Pokud tedy zaměstnavatel závěrečnou zprávu úřadu práce nedoručí, pracovní poměr hromadně propouštěných zaměstnanců neskončí, ačkoli se výpovědi budou považovat za platné. „Zaměstnavatel bude v takovém případě muset hradit zaměstnancům mzdu či náhradu mzdy, a současně za ně odvádět zákonné odvody,“ upozorňuje advokátka Klára Švandelíková. Neodvedení zákonných odvodů přitom může být postiženo jako trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby. Současně dodává: „Vzhledem k tomu, že pracovní poměr bude nadále trvat, může také dojít k překročení rozhodné doby pro stanovení výše odstupného, se kterou původně zaměstnavatel počítal.“
Pokud zaměstnavatel nesplní své výše uvedené povinnosti, a to bez ohledu na to, zda o nich věděl či nevěděl, riskuje též až dvoumilionový postih od inspektorátu práce, a to za přestupek podle zákona o inspekci práce.
Nedodržení pravidel pro hromadné propouštění se tak může zaměstnavateli značně nevyplatit.
Další články
Když si zaměstnanec odnese víc než jen zkušenosti
Odešel Vám dlouholetý zaměstnanec, který perfektně znal Vaši databázi klientů, cenotvorbu nebo interní postupy? Nebo u Vás někdo pracoval jen krátce, třeba ve zkušební době, ale i tak se dostal ke vzorům smluv, obchodním nabídkám, recepturám, technickým podkladům nebo jinému know-how?
Roky to nevadilo. Teď je z toho porušení povinností: Právní význam tolerované praxe na pracovišti
V každé firmě existují pravidla, která se předávají ústně. Co stačí oznámit, na co je třeba souhlas a nad čím vedoucí mávne rukou. Zaměstnanci podle nich fungují celé roky. Pak se vymění vedení a ze zavedeného zvyku se náhle stane důvod k výtce, někdy i k rozvázání pracovního poměru.
Dvojí nájemné ve světle principů soukromého práva
Lze platně uzavřít dvě nájemní smlouvy k témuž předmětu a inkasovat tak dvojí nájemné? Ústavní soud potvrdil dřívější judikaturu.
ČAK udělila první advokátní medaile cti. Ocenila Jiřího a Vladimíra Kloudovy
Česká advokátní komora udělila advokátní medaile cti, a to in memoriam bratrům Jiřímu a Vladimíru Kloudovým. Ocenila tak jejich mimořádnou odvahu, pomoc lidem v době nacistické okupace a neochvějnou věrnost hodnotám práva, svobody a demokracie.
Sdílení údajů o cestujících mezi EU a USA: Proč jsou účinné záruky ochrany osobních údajů v praxi nezbytné
Přeshraniční předávání osobních údajů mezi EU a USA bylo vždy citlivou otázkou vyžadující pečlivé vyvažování různých zájmů. Do popředí se nyní dostává další oblast: kontrola hranic, imigrace a bezpečnostní prověřování.



