Lidé budou moci o výplatu dlužné mzdy opět žádat úřady práce
Praha 13. května (ČTK) - Lidé, jimž zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu, budou opět moci žádat úřady práce o vyplacení výdělku. Umožní to návrh zákona, který dnes schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Návrh má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, insolvencích a exekucích, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat.
Řešení problému s nevyplácením mezd žádaly odbory. Podle nich se ke svým penězům nemohou dostat ani zaměstnanci podniků, které do úpadku mířily už dřív. Ministerstvo práce má na výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů letos 300 milionů korun. Nepředpokládá podle podkladů k zákonu, že by suma kvůli úpravě zákona nestačila.
Zaměstnanec má podle platných pravidel právo za určitých podmínek na uspokojení splatných mzdových nároků, které mu firma v platební neschopnosti neuhradila. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti zaměstnavatele dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou lidé o peníze požádat do pěti měsíců a 15 dnů. Získat mohou dlužnou mzdu za tři měsíce. Za měsíc částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku.
Sněmovna do vládního návrhu zákona doplnila ustanovení, podle něhož by zaměstnavatelé nemuseli peníze za dlužné mzdy posílat úřadům práce hned v září. Dostali na to tři měsíce. Úřady práce by tak měly částku vymáhat až od konce listopadu.
Schválením zákona první letošní květnová schůze horní komory skončila. K dalšímu zasedání se senátoři sejdou pravděpodobně přesně za týden, aby probrali mimo jiné zákon o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení, který dnes schválila Sněmovna.
Další články
Soud opět potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázce na digitalizaci stavebního řízení
Brno 4. června (ČTK) - Krajský soud v Brně znovu potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zakázal ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) plnění smlouvy na jednu ze zakázek souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.
