Články s tagem: valná hromada

Otázka, zda je k rozdělení obchodního podílu ve spoluvlastnictví ve společnosti s ručením omezeným zapotřebí souhlas valné hromady, patřila mezi časté interpretační problémy.

Nejvyšší soud potvrdil: předstižné návrhy na zápis změny do obchodního rejstříku jsou možné. Jaké jsou podmínky a co to znamená pro společnosti?

V tomto článku přinášíme základní shrnutí vybraných každoročních korporátních povinností, které by měl znát každý jednatel nebo člen statutárního orgánu obchodní korporace.

Každý společník má právo podat soudu návrh na prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti[1]. Zákon stanoví k uplatnění tohoto práva určité podmínky – zejména pak stanoví lhůtu pro podání návrhu. Soud následně v nesporném řízení rozhodne, zda dané usnesení zůstane v platnosti, nebo ho zruší.

Dnes se budeme zabývat otázkou souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu a pracovního poměru.

Judikatura v nedávné době stanovila konkrétní podmínky, kdy společnost nemusí vyplatit celý zisk akcionářům. Kromě odpovědí se však objevují i nové otázky.

Ve svém novém rozsudku č. j. 27 Cdo 3620/2020 Nejvyšší soud České republiky upřesnil podmínky a omezení při doplnění pořadu jednání valné hromady na návrh kvalifikovaného akcionáře.

K dispozitivnosti norem právní úpravy akciové společnosti ve vztahu ke statusové otázce s přihlédnutím k působnosti valné hromady akciové společnosti.

V souvislosti s přijetím novely zákona o obchodních korporacích, která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2021, nás tato novela vede k hlubšímu zamyšlení nad dosavadní právní úpravou zákona o obchodních korporacích jako takového.

Od 1. ledna letošního roku má většina právnických osob nově povinnost uchovávat zápisy z jednání nejvyšších orgánů společnosti.

S účinností od 1. 1. 2021 jsme se dočkali mnoha změn týkajících se úpravy akciových společností upravených zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. V tomto článku přinášíme jejich přehled.

V současné době je více než aktuální konání valné hromady virtuálně, tedy bez fyzické přítomnosti společníků na jednom místě či alternativně částečně za fyzické přítomnosti společníků a částečně online. Jak to vlastně funguje?

Dnešní článek shrnuje zákonné požadavky a pravidla dobré praxe pro akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Kolik statutárních orgánů musí mít společnost? Jak často se musí statutární orgán scházet? Nejen na tyto otázky naleznete v článku odpověď.

Nová pravidla pro rozdělení dividendy a tantiémy po 1. 1. 2014 v judikatuře Nejvyššího soudu České republiky jsou zde. Na základě usnesení Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, dochází k důležité judikatorní změně ve věci rozdělování dividend a tantiém. Pojďme se podívat, jak jsou nová pravidla Nejvyšším soudem vymezena.

Vrchní soud v Praze se v usnesení ze dne 19. 11. 2018, sp. zn. 14 Cmo 25/2018 zabýval otázkou, zdali lze obchodní věstník považovat za jiný vhodný způsob uveřejnění pozvánky na valnou hromadu dle § 406 odst. 1 ZOK.

Esenciálním zájmem třetích osob při jednání s obchodní korporací, zejména v situacích, kdy s ní vstupují do závazkových vztahů, je, aby byla vůle obchodní korporace projevena řádně a v souladu se zákonem. Obecně platí, že statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

Přestože valné hromady jako nejvyšší orgán obchodních společností i jiných právnických osob jsou institutem vlastním mnoha právním řádům, po jazykové stránce se můžeme setkat s celou řadou zajímavostí. A právě na některé takové jevy mezi angličtinou a češtinou se zaměříme v tomto článku.

Podle § 184 odst. 1 z. o. k. platí, že: „Termín konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak; součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady.“ Pozvánku je třeba zaslat na adresu společníka uvedenou v seznamu společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak (§ 184 odst. 2 z. o. k.).

Předmětem následujícího příspěvku bude ohlédnutí za relativně „čerstvým“ rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), které se věnovalo otázce souhlasu valné hromady s uzavřením rozhodčí smlouvy. Rozhodnutí Nejvyššího soudu se sice týká „staré“ právní úpravy, reprezentované zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jeho závěry lze však plně vztáhnout i do současné právní praxe.

Posuzování platnosti usnesení valné hromady v rejstříkovém řízení a důsledky absence notářského zápisu v případech předvídaných zákonem pro osvědčení usnesení valné hromady.

Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 29 Cdo 2133/2013 potvrdil právní názor, podle kterého je možné, aby osoba zastupující obec na valné hromadě obchodní společnosti, v níž má obec majetkovou účast, udělila substituční plnou moc další osobě.

Na úvod je nutné upozornit, že v souvislosti s proběhlou rekodifikací soukromého práva doznala řada odborných termínů značných změn. Taková změna v terminologii se dotkla i pojmu "podnik“, kdy občanský zákoník již nepoužívá pojem "podnik“ ale "obchodní závod“ (resp. “závod“). Samotná definice pojmu „obchodní závod“ je pak obsažena v § 502 občanského zákoníku.