Články s tagem: ústavní soud

Brno 5. ledna (ČTK) - Lidé se nově mohou obracet na soudy kvůli výplatě dávek nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. Ústavní soud (ÚS) dnes zrušil část zákona o nemocenském pojištění, která soudní přezkum úředního rozhodnutí znemožňovala. V úvahu připadalo jen odvolání ve správním řízení. ÚS tak vyhověl návrhu Nejvyššího správního soudu.

Brno 16. prosince (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) novým plenárním stanoviskem změnil svůj pohled na odškodňování nemateriální újmy způsobené nezákonným omezením na svobodě. Náhradu založenou na mezinárodní Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod nelze nově přiznávat za příkoří způsobená v době, kdy Česko nebylo jejím signatářem, tedy před rokem 1992. Před dvěma lety přitom soud dospěl k průlomovému postoji, že rozhodující je okamžik rehabilitace, nikoliv sporného zadržení či věznění.

V měsíci listopadu mě z judikatorních novinek zaujala na internetu zpráva o rozhodnutí Ústavního soudu, který částečně vyhověl stížnosti ženy soudící se sedm let o náhradu nákladů na svoji výživu po smrti manžela.

Brno 2. prosince (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Radka Leopolda, jenž si v kauze bahamských akcií vyslechl za podvody trest 10,5 roku vězení. Domáhal se plného započtení léčení v nemocnici do doby výkonu trestu. Podle dnešního nálezu však nejde o porušení základních práv, pokud justice započítá jen část doby léčení. Plné zohlednění by oslabilo smysl a funkci trestu.

Brno 28. listopadu (ČTK) - Ústavní soud odmítl návrh na zrušení exekučního řádu. Podal jej Jiří Bezděk, který před sněmovními volbami v roce 2013 vystupoval jako představitel Aktivu nezávislých občanů. Soudci jeho podnět odmítli částečně kvůli zjevné neopodstatněnosti, částečně kvůli neoprávněnosti navrhovatele, zjistila ČTK ze soudní databáze.

Problematice vzájemné vyživovací povinnosti mezi rodiči a dětmi jsem se věnoval ve svém pravidelném článku už před více než rokem. Avšak – tehdy ještě Právní prostor neexistoval, tak nevím, kolika čtenářům se donesla informace o dvou zajímavých rozhodnutích Ústavního soudu, které se této nejfrekventovanější vyživovací povinnosti věnovaly v létě loňského roku.

Praha 7. listopadu (ČTK) - Prezident Miloš Zeman předložil dnes Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona o státní službě. Hlava státu, která nejvíce kritizovala ustanovení o takzvaných politických náměstcích, zdůvodňuje podání procedurou přijetí i konkrétními ustanoveními nedávno schváleného zákona.

Praha 2. listopadu (ČTK) - Prezident Miloš Zeman napadne u Ústavního soudu služební zákon nejen kvůli politickým náměstkům. Právníci Hradu v normě našli řadu dalších chyb, takže podání bude výrazně širší. Řekl to v dnešních Hovorech z Lán. Zákon prezident vetoval, ale poslanci jeho veto přehlasovali.

Nálezem ze dne 7. října 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, rozhodl Ústavní soud o návrhu Okresního soudu v Chrudimi na zrušení ustanovení § 137 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Ačkoli samotný návrh byl zamítnut, Ústavní soud ve výroku II. vymezil ústavně konformní výklad dotčeného ustanovení, totiž že zásadu rovnosti účastníků řízení naplňuje přiznání paušální náhrady coby náhrady hotových výdajů i účastníkovi řízení, který není zastoupen advokátem.

Zatímco v České republice jsme si v září připomínali jednu z nejvýznamnějších ústavněprávních kauz známou jako případ Melčák, v jiných státech na své „Melčáky“ teprve čekají. Do jisté míry to platí i o Moldávii, kterou česká veřejnost zná především v kontextu její produkce vína a nedávných diskuzí ohledně situace v separatistické Podněsterské republice po ruské anexi Krymu. Co nicméně ušlo i velké části odborné veřejnosti bylo rozhodnutí moldavského ústavního soudu z června letošního roku.

Brno 8. října (ČTK) - Krajský soud v Brně chyboval v kauze Libyjce, jenž požádal v Česku o azyl, avšak podle zákona má být předán na Maltu, kde poprvé vstoupil na půdu Evropské unie. Soud se dostatečně nevypořádal s jeho obavami z podmínek pro azylanty na Maltě. Pokud správní soud nepřizná žalobě v řízení o udělení azylu odkladný účinek, musí to řádně odůvodnit, zdůraznil v dnešním nálezu soudce zpravodaj Pavel Rychetský.

Brno 18. září (ČTK) - Okresní soud v Kolíně chyboval, když České televizi (ČT) v úspěšném sporu nepřiznal náhradu soudního poplatku. Stížnosti televize dnes vyhověl Ústavní soud (ÚS). Zároveň ale ÚS v nálezu zopakoval, že justice po úvaze nemusí přiznávat televizi náklady na externí právníky ve sporech o koncesionářské poplatky. Jde prakticky o formulářové žaloby, v nichž se mění jen jména dlužníků. ČTK to zjistila z nálezu na webu soudu.

Brno 16. září (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) škrtl ze zákona o zaměstnanosti spodní hranici pokuty pro firmy za využívání nelegální práce. Doposud činila 250.000 korun. Nyní mohou inspektoráty teoreticky uložit i nižší sankci. Bez souvislosti s dnešní nálezem vstoupí na začátku příštího roku v platnost novela, která spodní hranici stanoví na 50.000 korun. Touto budoucí úpravou se ÚS nyní nezabýval.

Praha 9. září (ČTK) - Před pěti lety narušil nezařazený poslanec Miloš Melčák rozhodnutí lídrů dvou nejsilnějších politických stran Mirka Topolánka a Jiřího Paroubka o vypsání předčasných voleb. A to tak, že soudně napadl ústavní zákon o zkrácení volebního období sněmovny. Ústavní soud mu dal 10. září 2009 za pravdu.

Stalo se již téměř zvykem, že na stránkách Právního prostoru komentuji rozhodnutí Ústavního soudu, a ač jsem chtěl v létě psát původně o něčem jiném, nakonec jsem téma změnil, neboť se v myšlenkách stále vracím k jeho nedávným nálezům ve věcech střídavé péče (nález ze dne 26. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 2482/13 a ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 1506/13).

Domnívám se, že bez znalosti míry politické ingerence (tedy zásahů do politického dění) cizích ústavních soudů nelze vytyčit měřítko pro posuzování politického vlivu Ústavního soudu České republiky. Jsou to koneckonců právě zahraniční orgány ochrany ústavnosti, jejichž judikaturou se český Ústavní soud inspiruje při řešení tzv. hard cases.

Otázku uzavření smlouvy v omylu musí obecné soudy posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 19.6.2014, sp.zn. III. ÚS 1804/13

Soudkyní Ústavního soudu je JUDr. Kateřina Šimáčková, PhD. od srpna loňského roku. Dříve působila jako právnička krajské hygienické stanice, asistentka ústavního soudce JUDr. Antonína Procházky a jako advokátní koncipientka. Advokacii se věnovala patnáct let a v roce 2009 z ní odešla do justice, přímo na Nejvyšší správní soud. Dva roky také byla členkou Legislativní rady vlády. Od počátku devadesátých let vyučuje na katedře ústavního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Zásada subsidiarity trestní represe, někdy též nazývána jako princip ultima ratio, vyjadřuje, že trestní právo je prostředek určený k ochraně zákonem stanovených zájmů, který musí být užíván jen tehdy, pokud užití jiných právních prostředků ke sjednání nápravy nepřichází v úvahu, neboť již byly vyčerpány nebo jsou zjevně neúčinné či nevhodné.

Brno 30. července (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona, která odepřela pracujícím důchodcům slevu na dani z příjmu. Vyhověl tak návrhu skupiny 19 senátorů. Konkrétní důsledky zatím nejsou známé. Předseda soudu Pavel Rychetský začal v 11:15 číst odůvodnění obsáhlého nálezu.

Ministerstvo spravedlnosti samozřejmě respektuje dnešní nález Ústavního soudu, kterým soud zrušil současný způsob výpočtu platové základny soudců. Ministerstvo spravedlnosti bude v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu spolupracovat s Ministerstvem práce a sociálních věcí na příslušné právní normě. Ta bude s analýzou dopadů na státní rozpočet předložena vládě ČR.

Brno 28. července (ČTK) - Dva nálezy s potenciálním značným dopadem na státní rozpočet vyhlásí ve středu Ústavní soud (ÚS). Rozhodne o platech soudců a daňové slevě pro důchodce. Obě kauzy leží na stolech ústavních soudců od loňska a patří k nejsledovanějším v jejich současné agendě. ČTK to zjistila z webu ÚS.

Brno 15. července (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Radka Leopolda, důležitého aktéra takzvané kauzy bahamských akcií. Někdejší jihlavský podnikatel a představitel mnoha firem včetně holdingu ICOM si za sérii hospodářských trestných činů s konečnou platností odpyká 10,5 roku za mřížemi. ČTK to dnes zjistila ze soudní databáze.

Aktuální rozhodnutí Ústavního soudu (nález ze dne 22. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 3367/13, vyhlášený dne 19. 6. 2014) k problematice odškodňování škody (újmy) na zdraví by mě snad ani blíže nezaujal, neboť se danou problematikou již téměř deset let nezabývám (rozuměj – nesoudím ji). Přesto jsem však v něm nakonec „zalistoval“. Už jen proto, že jsem dříve spory o náhradu škody na zdraví několik let soudil a že rozhodnutí bylo mediálně komentováno.

Ústavní soudci přezkoumají část trestního řádu, podle které je níže postavený soud vázán právním názorem odvolací instance. Podnět jim dal Obvodní soud pro Prahu 8, zjistila dnes ČTK z přehledu projednávaných věcí. Důležité ustanovení upravuje průběh řízení u soudu prvního stupně po zrušení původního rozsudku.