Články s tagem: Úřad pro ochranu osobních údajů

Praha 22. ledna (ČTK) - Finanční správa udělila Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) za nehospodárné nakládání s penězi pokutu 2,5 milionu korun. Středobodem porušení rozpočtové kázně je nákup nových vozů v nejdražším provedení, dále úřad také nechal neprůhledně soutěžit o některé zakázky. Úřad výtky odmítá, připravuje kasační stížnost.

Úřad pro ochranu osobních údajů („ÚOOÚ“) zveřejnil svůj kontrolní plán pro rok 2025. Jde o dokument, který každoročně signalizuje, na co se správci a zpracovatelé osobních údajů mají v daném období připravit. Tentokrát ÚOOÚ jednoznačně cílí na některé klíčové oblasti, kde se stýká nedostatek právní jistoty s technologickým pokrokem – a současně mají silný společenský přesah.

Úřad pro ochranu osobních údajů (“Úřad”) zveřejnil svůj kontrolní plán na rok 2025. Letos se zaměří mimo jiné na slevy podmíněné účastí ve věrnostních programech.

S tím, že jsou lidé i mnohé prostory kamerově monitorovány, se v běžném životě setkáváme dnes a denně. Ať už je tomu tak v administrativních budovách, v obchodních centrech, dopravních prostředcích, v zaměstnání, u vchodu do obytného domu či u garážových dveří souseda, kamerové monitorovací systémy jsou všudypřítomnou a téměř nevyhnutelnou realitou dnešní doby.

Možná máte podezření, že zaměstnanci v práci prokrastinují nebo chcete přijít na to, proč vám na skladě podezřele ubývá zboží. Kamery vám můžou vaše trable vyřešit. Jejich použití má ale právní háček, který vám představíme v tomto článku.

Dne 8. února 2024 byla zveřejněna nová metodika Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) k návrhu na provozování kamerových systémů z hlediska zpracování a ochrany osobních údajů (dále jen „Metodika“).

V roce 2021 provedl Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) 43 kontrol souladu zpracování osobních údajů s GDPR. Pokutu uložil ve 40 případech. Na jaké povinnosti se zaměřuje ÚOOÚ, v jakých se nejčastěji chybuje a jak se těmto chybám vyhnout?

Jakou činnost vyvinul Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) za minulý rok v oblasti pracovněprávních vztahů?

Monitoring zaměstnanců, jak se ve zkratce říká rozličným metodám od jednoduchého hodnocení činnosti pracovníka automatizovanými prostředky až po sledování, které právní předpisy zakazují, vzbuzuje u zaměstnavatelů již dlouho rozpaky ­‑ kde najít tu správnou hranici oprávněných zájmů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem?

Nově hodnotí Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) i online kamerové systémy, v tomto článku proto Frank Bold Advokáti shrnují, jaký postup zvolit, abyste při využívání kamer dodrželi zákon. Přibližují také zákon o ochraně oznamovatelů a jeho dopad na ochranu osobních údajů a podrobnosti rozhodnutí soudu ke zveřejňování majetkových oznámení zastupitelů obcí.

Praha 8. dubna (ČTK) - Za nevyžádaná obchodní sdělení Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) loni podle výroční zprávy uložil tři desítky pokut v souhrnné výši 828.000 korun, nejvyšší byla čtvrtmilionová. O rok dříve v této oblasti úřad udělil také tři desítky pokut, ovšem v souhrnné výši 2,9 milionu korun, nejvyšší sankce činila 600.000 korun.

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ, Úřad) vydal výroční zprávu o své činnosti za rok 2021. Ta představuje nejdůležitější výsledky dozorové činnosti ÚOOÚ v oblasti zpracování osobních údajů, které jsou prezentovány na příkladech vybraných kontrol. Níže shrnujeme některé z nich.

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) šetřil podnět týkající se instalace kamerového systému, který měl sloužit ke kontrole zaměstnanců.

Jste podnikatel nebo zaměstnavatel a nejste si jistý, jaké legislativní změny a novinky Vás čekají v roce 2020? Přinášíme Vám článek se stručným shrnutím, co Vás čeká v roce 2020.

V březnu 2019 rozvířilo vody dodavatelů i uživatelů technologie tzv. dynamického biometrického podpisu (dále jen „DBP“) svérázné rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“).[1]

V březnu 2019 rozvířilo vody dodavatelů i uživatelů technologie tzv. dynamického biometrického podpisu (dále jen „DBP“) svérázné rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“),[1] které nám neznámému subjektu (dále jen „účastník řízení“) uložilo pokutu ve výši 250 000 Kč primárně za to, že údajně porušil zásadu zpracování osobních údajů stanovenou v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679 (GDPR), tedy zásadu, že osobní údaje musí být přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány („minimalizace údajů“).[2]

V březnu 2019 rozvířilo vody dodavatelů i uživatelů technologie tzv. dynamického biometrického podpisu (dále jen „DBP“) svérázné rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“),[1] které nám neznámému subjektu (dále jen „účastník řízení“) uložilo pokutu ve výši 250 000 Kč primárně za to, že údajně porušil zásadu zpracování osobních údajů stanovenou v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679 (GDPR), tedy zásadu, že osobní údaje musí být přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány („minimalizace údajů“).[2]

Praha 5. srpna (ČTK) - Zaměstnavatelé by podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) měli mít zákonem vymezeno, za jakým účelem mohou používat biometrické údaje svých zaměstnanců. Nemohou je využívat například jen k evidenci docházky. Úřad proto doporučil v tomto směru upravit novelu zákoníku práce, kterou chystá ministerstvo práce a sociálních věcí. Své připomínky zveřejnil na svém webu.

25. května to byl rok, co nabylo účinnosti obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a začala platit jednotná evropská pravidla ochrany osobních údajů fyzických osob. A v České republice došlo už také na udělení prvních pokut ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Úřad pro ochranu osobních údajů („Úřad“) mění svůj přístup ke zpracování biometrického dynamického podpisu připojeného ke konkrétnímu dokumentu v rámci běžné smluvní agendy, kdy nedochází k verifikaci či porovnávání podpisu dle referenčního vzoru.

Jaké jsou nejčastější přetrvávající prohřešky při zpracování osobních údajů? Jaké případy musel úřad pro ochranu osobních údajů v posledním půlroce řešit a jak vypadá rozhodovací praxe? Výběr těch nejzajímavějších novinek přinášíme v našem článku.

V květnu 2018 nabylo v celé Evropské unie účinnosti Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé též pod zkratkou GDPR. Uvedený právní předpis dopadá na každého, kdo shromažďuje nebo jinak zpracovává osobní údaje. Za osobní údaje je nutno považovat jakékoliv informace vztahující se ke konkrétní fyzické osobě.

Ochrana osobních údajů a soukromí fyzických osob, zejména dětí, je v dnešním světě plném nových technologií velmi důležitá. Obrovská vlna hysterie kolem Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), která se Českem prohnala a která je dle našeho názoru nedůvodná, však způsobila, že se velká část společností, které se dosud této problematice spíše vyhýbaly, či v lepším případě ji měly někde vzadu v povědomí, začala pod hrozbou vysokých pokut ochranou osobních údajů cíleně zabývat.

Praha 31. srpna (ČTK) - Některé firmy vyžadují podle Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) nadbytečně po klientech souhlas se zpracováním osobních údajů kvůli službám, které poskytují na základě smlouvy nebo zákona. Týká se to například poskytování bankovních či telekomunikačních služeb, uvedla dnes v prohlášení předsedkyně úřadu Ivana Janů.

Od začátku října funguje takzvaná účtenková loterie. Ministerstvo financí chce s její pomocí motivovat lidi, aby žádali vydání účtenky, a tím donutili prodejce podléhající EET poctivě registrovat tržby. Loterie bude fungovat minimálně jeden rok. Každý měsíc se budou losovat náhodné účtenky, hlavní výhra bude až milion korun. Státu hrozí obrovské pokuty za sběr neadekvátního množství osobních údajů.