Předseda úřadu Jiří Kaucký poukázal na to, že ve veřejné správě často absentuje dostatečné technické povědomí o tom, jak se s osobními daty v takových informačních a komunikačních systémech nakládá, jakými algoritmy jsou zpracovávána, kam jsou předávána a kdo je může, bez jakýchkoli komplikací, získat a využívat. "Státem vyžádané osobní údaje pak nemusejí být vždy zpracovávány výlučně k obecně prospěšným cílům," uvedl.
Ve zprávě, kterou bude projednávat Senát, neuvedl ÚOOÚ celkovou výši všech loni uložených sankcí, tedy nejen těch za nevyžádaná obchodní sdělení, ale i podle zákona na ochranu osobních údajů. K nejtvrdším, které úřad uložil, patřila zhruba milionová pokuta ministerstvu vnitra. Ministerstvo ji dostalo za neoprávněné policejní zpracovávání údajů o zdravotním stavu lidí, jimž byla kvůli koronaviru nařízena izolace. Policie svůj postup hájila potřebou pomoci při zajištění ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo bylo pokutováno místo republikové policie kvůli tomu, že ta nemá právní subjektivitu.
Úřad se zabýval také tím, že Hnutí PES (dříve Chcípl PES) zveřejnilo adresy trvalého pobytu části poslanců, kteří hlasovali pro novelu pandemického zákona. Podle zprávy tím hnutí porušilo evropská pravidla ochrany soukromí a ÚOOÚ s ním vedl správní řízení. Výsledek řízení ani ve výroční zprávě nezveřejnil.
Při kontrole dodavatele on-line rezervačního systému očkování proti koronaviru loni úřad zjistil porušení zabezpečení, což umožnilo zobrazení čísla pojištěnce, a tím také rodného čísla a jeho následný přenos do USA prostřednictvím nástroje pro získávání statistických dat GoogleAnalytics. Také v této věci zahájil ÚOOÚ správní řízení. Úřad se loni zabýval také kamerovými systémy v nemocnicích nebo otázkou zpracování osobních údajů soudními exekutory.
ÚOOÚ loni dostal na 2200 podnětů a stížností, což bylo o zhruba 250 méně než předloni.
Diskuze k článku ()