Připravte se na kontroly věrnostních programů
Úřad pro ochranu osobních údajů (“Úřad”) zveřejnil svůj kontrolní plán na rok 2025. Letos se zaměří mimo jiné na slevy podmíněné účastí ve věrnostních programech.
Úřad chce zjistit, zda souhlas zákazníků se zpracováním osobních údajů ve věrnostních programech splňuje požadavky GDPR, konkrétně požadavky článku 4 odst. 11. Pro obchodníky je souhlas totiž nejčastějším titulem pro zpracování osobních údajů v rámci věrnostních či obdobných zákaznických programů.
Toto téma pro Úřad není nové, zabýval se jím už v roce 2021. Tenkrát se ale věnoval nejen udělení souhlasu, ale i dodržování zásad zpracování osobních údajů, nebo např. technickému zabezpečení zákaznických databází. Kontrola se zaměřila na prodejce, u kterých byl předpoklad zpracování údajů stovek tisíců zákazníků.
Letos se Úřad zaměří dle svých slov na “vybrané obchodní řetězce”.
Jak má správně vypadat souhlas?
Problémem dle Úřadu může být, že podmiňování slev účastí ve věrnostním programu může na zákazníky vytvářet ekonomický tlak.
Zákazník si totiž musí vytvořit zákaznický účet, a přitom souhlasit se zpracováním svých osobních údajů. Typicky je nutné vyplnit alespoň jméno, adresu a kontaktní údaje. Bez poskytnutí souhlasu se zpracováním osobních údajů nelze účet založit, a tím pádem ani poskytnout zákazníkovi slevu nebo jinou výhodu.
Dle GDPR má být ale souhlas svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný. Kritérium svobodného udělení se projevuje např. tak, že pokud je zákazník nucen k souhlasu nebo čelí negativním důsledkům při jeho neudělení, je neplatný. Dle nás by se právě na toto mohl Úřad zaměřovat.
V praxi se setkáváme s názorem, že čím větší je cenový rozdíl mezi běžnou cenou a cenou pro členy věrnostních programů, tím více mají zákazníci pocit, že se bez “klubové kartičky” prostě neobejdou. Do jaké míry lze toto vnímat jako motivaci, nebo už právě jako nepříjemný nátlak, je samozřejmě hodně individuální.
Proč je nutné se registrovat ve věrnostním programu?
Data o zákaznících jsou pro obchodníky velmi cenná.
A právě díky věrnostním programům mohou kromě kontaktních a identifikačních údajů získat ještě mnohem více informací. Jaké je vaše pohlaví, co jste kdy nakoupili, jaké platební metody využíváte, do jaké prodejny nejčastěji chodíte, jestli nakupujete dětský sortiment, a máte tak pravděpodobně děti, apod. Tato data jsou pak zpravidla využívána pro personalizaci reklamy.
Rozsah zpracovávaných osobních údajů se může samozřejmě vždy lišit. Roli může hrát i to, jestli používáte např. mobilní aplikaci obchodníka nebo se při nákupu prokazujete pouze fyzickou kartičku.
Úřad v roce 2021 uvedl, že osobní údaje o nákupním chování umožňují profilování zákazníků pro zvýšení zisku, a i proto se na tuto oblasti při kontrolách zaměřuje.
Co když souhlas neobstojí?
V případě, že by Úřad zjistil, že souhlas v konkrétním případě neobstojí, znamená to, že zpracování osobních údajů v rámci věrnostních programů porušuje GDPR. Obchodník by totiž zpracovával osobní údaje bez právního titulu. A to je samozřejmě zakázané.
Sankce se v takovém případě mohou vyšplhat až k 20 mil EUR, nebo k 4 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší.
Pokud si tedy nejste jistí, jak máte věrnostní program nastavený a jestli souhlas splňuje veškeré nároky GDPR, doporučujeme vše co nejrychleji zkontrolovat.
Zdroje
- Kontrolní plán Úřadu pro ochranu osobních údajů pro rok 2025
- Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2021
- Pokyny č. 05/2020 k souhlasu podle nařízení 2016/679 EDPB
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



