GDPR rok poté a první pokuty
25. května to byl rok, co nabylo účinnosti obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a začala platit jednotná evropská pravidla ochrany osobních údajů fyzických osob. A v České republice došlo už také na udělení prvních pokut ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů.
25. 5. 2019 uběhlo přesně 365 dní, co vstoupilo v účinnost obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Při této příležitosti zveřejnil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který na dodržování evropských pravidel v Česku dohlíží, dokument, kde hodnotí výsledky své dozorčí činnosti. V rámci 38 již ukončených kontrol bylo zjištěno 16 případů porušení GDPR pravidel. V osmi případech úřad uložil za porušení pokuty, a to v celkové výši 370 000 Kč.
Nejnižší pokutu pět tisíc korun dostala nezisková organizace za zpracování nepřesných údajů a neposkytnutí přístupu ke zpracovávaným údajům.
Nejvyšší pokuta dosáhla 250 tisíc korun a byla udělena bance za to, že uchovávala osobní údaje, které již měla smazat, i po uplynutí lhůty pro jejich likvidaci. Další pokuty udělil úřad např. za nezabezpečení smluv s osobními údaji klientů, zveřejňování seznamu s osobními údaji na internetu, či únik databáze hráčů on-line hry.
Pokuty udělené českým Úřadem jsou ve srovnání se zahraničím (např. francouzský úřad udělil společnosti Google za porušení GDPR pokutu ve výši 50 milionů EUR) zatím spíše výchovné a není jich mnoho. Počet a výši pokut mohlo výrazně ovlivnit to, že až do konce dubna 2019 nebyl v ČR schválen adaptační zákon k GDPR, a úřad tak po většinu času pracoval v jistém „provizoriu“.
Teď, když je právní úprava konečně kompletní, budou sankce úřadu zcela jistě častější a citelnější.
Z plánu kontrol pro rok 2019 vyplývá, že ÚOOÚ se plánuje zaměřit např. na zpracování osobních údajů v aplikacích nebo informačních systémech využívaných zdravotnickými zařízeními (zejména zpracování osobních údajů při odebírání různých vzorků). V online prostředí má úřad v úmyslu zaměřovat se třeba na zpracování osobních údajů u společností, které vyvíjejí a provozují mobilní aplikace.
Zdroj: BNT journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



