7 aktualit k ochraně osobních údajů
Jaké jsou nejčastější přetrvávající prohřešky při zpracování osobních údajů? Jaké případy musel úřad pro ochranu osobních údajů v posledním půlroce řešit a jak vypadá rozhodovací praxe? Výběr těch nejzajímavějších novinek přinášíme v našem článku.
Přijetí zákona o zpracování osobních údajů dospělo ke zdárnému konci
Parlament 12. 3. 2019 schválil návrh zákona o zpracování osobních údajů, který po nabytí účinnosti nahradí dosud účinný zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Zákon byl 24. 4. 2019 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 110/2019. Změnami, které zákon přináší, je například omezení výše pokut pro obce a jiné veřejnoprávní subjekty nebo vyloučení povinnosti provádět posouzení vlivu na ochranu osobních údajů u zpracování, která jsou prováděna při plnění zákonné povinnosti.
Nárůst stížností s ohledem na GDPR dle statistiky ÚOOÚ k listopadu 2018
Za období od 1. června do 1. listopadu 2017 ÚOOÚ evidoval celkem 770 stížností. Za téměř stejně dlouhé období od 25. května do 1. listopadu 2018, tedy bezprostředně po účinnosti GDPR, ÚOOÚ přijal celkem 1993 stížností. Byť v tomto počtu jsou zahrnuty také reakce stěžovatelů, dosáhl počet stížností dvaapůlnásobně vyššího počtu, než tomu bylo v předchozím roce.
Obchodní sdělení
Nejčastějším prohřeškem při zasílání obchodních sdělení je porušení povinnosti šířit obchodní sdělení elektronickými prostředky pouze současným zákazníkům nebo uživatelům, kteří k tomuto dali předchozí souhlas. Další časté porušení povinností pak představuje neuvedení funkční adresy, kam se může uživatel obrátit, když si nepřeje další zasílání obchodních sdělení. Dalším porušením povinnosti je neoznačení zprávy jako obchodního sdělení a nemožnost identifikovat odesílatele. Za takováto porušení povinností v souvislosti se zasíláním obchodních sdělení ÚOOÚ dosud uložil pokuty v rozmezí od 10 do 100 tisíc korun vzhledem k rozsahu a závažnosti porušení povinností.
Zpracování osobních údajů při používání hybridní pošty
Využívání hybridní pošty, tedy služby spočívající v tom, že Česká pošta zajistí pro odesílatele převedení dokumentů z elektronické do fyzické podoby a jejich odeslání, je také nutno považovat za formu zpracování osobních údajů. Jestliže tedy využíváte služeb hybridní pošty, je nutné mít s jejím poskytovatelem uzavřenou písemnou zpracovatelskou smlouvu.
Zveřejňování osobních údajů na internetu v tzv. klonech veřejných rejstříků
Při zveřejňování osobních údajů podnikatelů, které byly již odstraněny z veřejné části živnostenského rejstříku, dochází k nedůvodnému zásahu do práv těchto osob na ochranu jejich osobních údajů, proto musí být tyto údaje v tzv. klonech veřejných rejstříků průběžně aktualizované.
Zneužití osobních údajů zákazníků zaměstnanci
Bývalý zaměstnanec rozeslal hromadné e-mailové sdělení kontaktům z databáze společnosti. Následná kontrola však prokázala, že ke konkrétnímu případu zneužití osobních údajů zákazníků došlo tak, že bývalý zaměstnanec rozeslal hromadné obchodní sdělení na adresy, které si ponechal po ukončení svého pracovního poměru v rozporu s interními předpisy kontrolované osoby. ÚOOÚ toto vyhodnotil jako ojedinělý incident, kterému přes přijatá opatření kontrolovaná osoba nemohla zabránit.
Zabezpečení osobních údajů v aplikaci
ÚOOÚ řešil případ aplikace určené ke shromažďování názorů registrovaných uživatelů k určité aktuální problematice, z informací následně vytváří statistiky. Při registraci do aplikace je vyžadováno vyplnění údajů – e-mail, heslo, PSČ, pohlaví, věk, dosažené vzdělání. Tyto údaje nejsou technicky propojitelné s e-mailovou adresou po odeslání dotazníku, a nelze je proto přiřadit ke konkrétní osobě, nicméně v ojedinělých případech mohlo dojít k situaci, kdy by bylo možné konkrétní osobu identifikovat pouze na základě těchto informací. Z toho důvodu je provozovatele aplikace nutno považovat za správce osobních údajů.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




