7 aktualit k ochraně osobních údajů
Jaké jsou nejčastější přetrvávající prohřešky při zpracování osobních údajů? Jaké případy musel úřad pro ochranu osobních údajů v posledním půlroce řešit a jak vypadá rozhodovací praxe? Výběr těch nejzajímavějších novinek přinášíme v našem článku.
Přijetí zákona o zpracování osobních údajů dospělo ke zdárnému konci
Parlament 12. 3. 2019 schválil návrh zákona o zpracování osobních údajů, který po nabytí účinnosti nahradí dosud účinný zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Zákon byl 24. 4. 2019 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 110/2019. Změnami, které zákon přináší, je například omezení výše pokut pro obce a jiné veřejnoprávní subjekty nebo vyloučení povinnosti provádět posouzení vlivu na ochranu osobních údajů u zpracování, která jsou prováděna při plnění zákonné povinnosti.
Nárůst stížností s ohledem na GDPR dle statistiky ÚOOÚ k listopadu 2018
Za období od 1. června do 1. listopadu 2017 ÚOOÚ evidoval celkem 770 stížností. Za téměř stejně dlouhé období od 25. května do 1. listopadu 2018, tedy bezprostředně po účinnosti GDPR, ÚOOÚ přijal celkem 1993 stížností. Byť v tomto počtu jsou zahrnuty také reakce stěžovatelů, dosáhl počet stížností dvaapůlnásobně vyššího počtu, než tomu bylo v předchozím roce.
Obchodní sdělení
Nejčastějším prohřeškem při zasílání obchodních sdělení je porušení povinnosti šířit obchodní sdělení elektronickými prostředky pouze současným zákazníkům nebo uživatelům, kteří k tomuto dali předchozí souhlas. Další časté porušení povinností pak představuje neuvedení funkční adresy, kam se může uživatel obrátit, když si nepřeje další zasílání obchodních sdělení. Dalším porušením povinnosti je neoznačení zprávy jako obchodního sdělení a nemožnost identifikovat odesílatele. Za takováto porušení povinností v souvislosti se zasíláním obchodních sdělení ÚOOÚ dosud uložil pokuty v rozmezí od 10 do 100 tisíc korun vzhledem k rozsahu a závažnosti porušení povinností.
Zpracování osobních údajů při používání hybridní pošty
Využívání hybridní pošty, tedy služby spočívající v tom, že Česká pošta zajistí pro odesílatele převedení dokumentů z elektronické do fyzické podoby a jejich odeslání, je také nutno považovat za formu zpracování osobních údajů. Jestliže tedy využíváte služeb hybridní pošty, je nutné mít s jejím poskytovatelem uzavřenou písemnou zpracovatelskou smlouvu.
Zveřejňování osobních údajů na internetu v tzv. klonech veřejných rejstříků
Při zveřejňování osobních údajů podnikatelů, které byly již odstraněny z veřejné části živnostenského rejstříku, dochází k nedůvodnému zásahu do práv těchto osob na ochranu jejich osobních údajů, proto musí být tyto údaje v tzv. klonech veřejných rejstříků průběžně aktualizované.
Zneužití osobních údajů zákazníků zaměstnanci
Bývalý zaměstnanec rozeslal hromadné e-mailové sdělení kontaktům z databáze společnosti. Následná kontrola však prokázala, že ke konkrétnímu případu zneužití osobních údajů zákazníků došlo tak, že bývalý zaměstnanec rozeslal hromadné obchodní sdělení na adresy, které si ponechal po ukončení svého pracovního poměru v rozporu s interními předpisy kontrolované osoby. ÚOOÚ toto vyhodnotil jako ojedinělý incident, kterému přes přijatá opatření kontrolovaná osoba nemohla zabránit.
Zabezpečení osobních údajů v aplikaci
ÚOOÚ řešil případ aplikace určené ke shromažďování názorů registrovaných uživatelů k určité aktuální problematice, z informací následně vytváří statistiky. Při registraci do aplikace je vyžadováno vyplnění údajů – e-mail, heslo, PSČ, pohlaví, věk, dosažené vzdělání. Tyto údaje nejsou technicky propojitelné s e-mailovou adresou po odeslání dotazníku, a nelze je proto přiřadit ke konkrétní osobě, nicméně v ojedinělých případech mohlo dojít k situaci, kdy by bylo možné konkrétní osobu identifikovat pouze na základě těchto informací. Z toho důvodu je provozovatele aplikace nutno považovat za správce osobních údajů.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




