Články s tagem: udržitelnost

Praha 9. března (ČTK) - Praha chce navrhnout novelu energetického zákona směřující k tomu, aby kraje a obce mohly sdílet elektřinu vyrobenou například fotovoltaikou mezi větším počtem odběrných míst, než je nynějších 11.

Evropská komise představila nové legislativní návrhy označené jako Omnibus I a Omnibus II, které mají za cíl významně snížit administrativní zatížení podniků v oblasti reportingu ESG a regulace udržitelnosti. Cílem navrhovaných opatření je snížení administrativních nákladů podniků přibližně o 6,3 miliardy EUR ročně a současně mobilizace investic až do výše 50 miliard EUR.

Nastartování evropské ekonomiky je společně s investicemi do obrany každodenním tématem politiků i médií. První vlaštovkou nového evropského směřování by měl být chystaný Omnibus balíček, který si aspoň dle své proklamace klade za cíl značné snížení regulační zátěže pro evropské firmy a posílení jejich konkurenceschopnosti ve světě.

Ještě před nabytím účinnosti nového stavebního zákona přistupovala řada měst k uzavírání takzvaných "smluv o spolupráci" ve kterých s investory sjednávala základní podmínky realizace jejich investičních záměrů na území města a vzájemné spolupráce. Nový stavební zákon nastavil v podobě institutu plánovacích smluv této zavedené praxi základní právní rámec vycházející z osvědčených modelů spolupráce. Co plánovací smlouvy oběma stranám přinášejí? A jak mohou pomáhat udržitelnému rozvoji už při územním plánování?

Zeměpisná označení nejsou jen byrokratickým termínem – chrání unikátní potraviny, vína a lihoviny, které svou kvalitou a pověstí vynikají díky místu, odkud pocházejí. Tato označení se stala synonymem pro důvěryhodnost a originalitu, ať už jde o sýry z horských oblastí nebo vína z tradičních vinařských regionů. Rok 2024 přinesl důležité změny, které ovlivnily pravidla v celé EU, s důrazem na ekologické postupy a online prodej. Zajímá vás, jak mohou zeměpisná označení posílit Vaši značku a jak mohou spotřebitelé lépe rozeznat kvalitu? Čtěte dál!

Poslanecká sněmovna ve druhém čtení projednala novelu energetického zákona známou jako Lex OZE 3. Novela zavádí akumulaci elektřiny a takzvanou agregaci flexibility, která sdružuje výrobu a spotřebu elektřiny kvůli vyrovnávání a stabilizaci zatížení sítě. Návrh zároveň doplňuje i některá ustanovení ke sdílení elektřiny. Poslanci ve čtvrtek a pátek diskutovali o pěti desítkách pozměňovacích návrhů.

Česká republika stojí před klíčovou výzvou transformace energetiky směrem k obnovitelným zdrojům, ve které sehraje významnou roli mimo jiné i propojování větších výrobců energie z obnovitelných zdrojů s těmi, kteří by zelenou energii rádi odebírali, typicky výrobními nebo jinými většími firmami.

Slyšeli jste o nové možnosti sdílení elektřiny, ale nevíte, jak ho reálně využít pro vaši firmu? Článek kanceláře Frank Bold Advokáti vysvětluje základní přínosy a fungování sdílení pro větší odběratele a výrobce elektřiny.

Evropské nařízení o odlesňování (EUDR) představuje zásadní legislativní krok v boji proti globálnímu odlesňování, které má významné dopady nejen na životní prostředí, ale také na globální obchod.

EU připravuje legislativní novinku k otázkám (nejen) udržitelnosti v rámci dodavatelských řetězců. V Německu již řada těchto pravidel platí a může dopadat i na české subjekty.

Směrnice Evropské unie CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) o nefinančním reportování, přináší postupně od roku 2024 nové povinnosti při poskytování podrobnějších a srovnatelnějších informací o udržitelnosti společností a o nefinančních aspektech jejich podnikání. ESRS (European Sustainability Reporting Standards) poskytují vodítko, jaké informace a jak budou povinné společnosti reportovat.

Nový německý zákon Lieferkettengesetz zavedl odpovědnost velkých korporací za prosazování lidských práv a za ochranu životního prostředí v celém jejich dodavatelském řetězci. České dodavatele tak nyní zajímá, zda a v jakém rozsahu mohou regulované subjekty přenášet své povinnosti i na ně.

V letošním roce musí výrobci zboží počítat se změnami v obchodování s emisními povolenkami i se zavedením uhlíkového cla, které má zajistit férové podmínky pro výrobce vyrábějící uhlíkově náročné zboží v EU i ty, kteří ho dováží ze zemí mimo unijní celní prostor.

Obce jsou podle § 2 odst. 2 zákona o obcích povinny pečovat o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů. Přitom však obce čelí zvyšujícím se nárokům na výstavbu nové a údržbu stávající veřejné infrastruktury, tj. zejména dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení. Financování veřejné infrastruktury je totiž mimořádně nákladné.

Orientace v environmentálních značeních uváděných na výrobcích je v dnešní době pro mnohé spotřebitele obtížná. A nejen pro spotřebitele, také výrobci často neví, jak mají k informacím o environmentálních aspektech svých produktů přistupovat. K přiblížení této problematiky by mělo dojít na základě připravované směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci prostřednictvím lepší ochrany před nekalými praktikami a lepších informací, o tzv. green claims, kterou vydala Evropská komise 22. března 2023.

Evropská unie připravila balíček legislativních opatření „Fit for 55“ směřujících k dosažení klimatických cílů EU - snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 o 55%. Součástí balíčku je i revize směrnice o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (směrnice EU ETS), která je základem stávajícího systému obchodování s povolenkami. Dosavadní systém tak čekají změny, a to včetně pravidel, podle kterých dochází k bezplatnému přidělování emisních povolenek.

Brzy budou společnosti povinny zveřejňovat informace v souladu s novými směrnicemi Evropské unie týkajícími se ESG (environmentální, sociální a správní oblasti) reportingu. Proto je nyní zásadní začít se připravovat na sběr a analýzu dat s dostatečným předstihem. Tento článek přináší stručný přehled toho, na co se připravit v oblasti pracovního práva.

Jak jsme na tom v obnovitelných zdrojích ve srovnání s ostatními státy EU? Jaké jsou legislativní právní drivery, které regulují rozvoj obnovitelných zdrojů na evropské úrovni, a jak k tomu přistupuje ČR?

Jste spotřebitelem, který chce nakupovat udržitelné či ekologické výrobky, a přitom se v jejich množství neztratit? Nebo jste naopak výrobcem a nevíte, jak k informacím o environmentálních aspektech vašich produktů přistoupit? Pomoci může návrh nové směrnice EU o tzv. green claims.

Implementace chytré sítě je klíčovým předpokladem transformace energetického sektoru. Ačkoli chytrá síť nepatří mezi přední diskutovaná témata energetické transformace, právní úprava pro její implementaci je obsažena jak na evropské úrovni, tak v právních předpisech a strategických dokumentech České republiky bezmála dekádu.

V současnosti intenzivně diskutovaným tématem v rámci Evropské unie je téma udržitelnosti. Unijní orgány v posledních letech postupně vydaly a časem i průběžně aktualizují právní dokumenty a opatření, které toto téma pokrývají. Nejvýznamnějšími z nich jsou směrnice CSRD, NFRD a CSSD. Jaká je legislativní historie a právní závaznost těchto směrnic, jaký je mezi nimi vztah a zejména, jaké nové povinnosti povinným subjektům zavádí, se můžete dočíst v tomto článku.

Požáry v továrnách, zřícené doly, nevyhovující pracovní podmínky, dětská práce, otrávené řeky, oceány zahlcené odpadky [1]. Toto a řadu dalších nežádoucích jevů s sebou přináší globalizace. Velké společnosti hledají nejlevnějšího dodavatele ve světě. Důsledky jsou dramatické: žijeme ve světě, kde největší výrobci bot ve skutečnosti boty nevyrábí, ale pouze je navrhují a prodávají. Stejně tak největší výrobci osobních počítačů nevyrábí své výrobky přímo sami, ale pouze je skládají ze součástek vyrobených jinde. Výroba se přesunula do zemí s levnou pracovní silou a levnými surovinami, s nedostatečnou právní ochranou pracujících nebo životního prostředí, s vysokou mírou kriminality a korupce.

Ing. Patrícia Čekanová, Ph.D., prezidentka Asociace komunitní energetiky ČR, vystoupí na Kongresu Právní prostor 2023 s příspěvkem o rozvoji komunitní energetiky v ČR. V rozhovoru se podělila o své postřehy k právní úpravě komunitní energetiky a ke způsobům, jak připravit cestu k bezpečnější a zelenější budoucnosti.

V současné době neustále roste počet domácích fotovoltaických elektráren (FVE). Napomáhá tomu skokový nárůst cen elektřiny, aktuálně poskytované dotace i snaha jednotlivců řešit zásobení svých domácností elektřinou více ekologicky. Tento trend však může zvláště v rezidenčních oblastech v praxi způsobovat problémy z hlediska sousedských sporů, zejména pokud se jeden vlastník rozhodne postavit určitou stavbu či případně nadstavit stávající objekt, čímž zastíní FVE na domě sousedního vlastníka.

Europoslanci v polovině března podpořili plán na dosažení klimaticky neutrálního sektoru budov. Podpořili tak revizi směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která radikálně promění celé stavebnictví a development. Co za změny sektor budov čeká a kdy? A jakým způsobem se propisují požadavky na udržitelnost do byznysu developerů nebo nemovitostních fondů? Experti Frank Bold Advisory přináší souhrn toho nejdůležitějšího.