Omnibus: Návrh Komise zmírní pravidla ESG reportingu
Evropská komise představila nové legislativní návrhy označené jako Omnibus I a Omnibus II, které mají za cíl významně snížit administrativní zatížení podniků v oblasti reportingu ESG a regulace udržitelnosti. Cílem navrhovaných opatření je snížení administrativních nákladů podniků přibližně o 6,3 miliardy EUR ročně a současně mobilizace investic až do výše 50 miliard EUR.
Návrhy se soustředí zejména na zmírnění povinností pro malé a střední podniky (SMEs), přičemž rozsáhlejší povinnosti by nadále platily především pro největší podniky, jejichž dopad na životní prostředí je výraznější.
Podstatné změny v jednotlivých oblastech regulace
Směrnice o nefinančním reportingu (CSRD)
Evropská komise navrhuje významně omezit rozsah podniků povinných připravovat ESG reporty podle směrnice CSRD. Změna spočívá zejména ve zvýšení limitu počtu zaměstnanců z aktuálních 250 na 1000, přičemž finanční kritéria zůstávají nezměněna. Tato úprava by měla vést ke snížení počtu společností, které musí připravovat ESG reporty, přibližně o 80 %.
Pro podniky, které budou nadále spadat pod směrnici CSRD, Komise navrhuje výrazně snížit počet povinně reportovaných datových bodů a zjednodušit stávající evropské standardy vykazování udržitelného rozvoje (ESRS).
Menší podniky, které nově nebudou povinny ESG reporting podávat, budou mít možnost využít dobrovolný zjednodušený standard založený na standardech pro malé a střední podniky vytvořených skupinou EFRAG. Podniky, které měly podle CSRD reportovat poprvé v letech 2026 a 2027, budou mít navíc nově o dva roky odloženou povinnost.
Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD)
Dále dochází k odložení účinnosti pravidel směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) pro největší podniky z původního července 2027 až na 26. červenec 2028. Navíc se zjednodušují pravidla hloubkového prověřování rizik u nepřímých obchodních partnerů, přičemž interval mezi povinnými kontrolami se prodlužuje z jednoho roku na pět let.
Důležitou změnou je také omezení rozsahu informací, které velké podniky mohou vyžadovat od malých a středních podniků, a to pouze na údaje definované dobrovolnými standardy dle CSRD.
Taxonomie EU
U Taxonomie EU, klasifikačního systému environmentálně udržitelných činností, dochází ke změně, kdy společnosti s více než 1000 zaměstnanci a obratem do 450 milionů EUR budou mít nově možnost dobrovolného vykazování podle standardů Taxonomie. Povinně vykazované budou pouze činnosti, které představují alespoň 10 % celkových tržeb, investic nebo provozních nákladů dané společnosti.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM)
Návrh rovněž počítá se zjednodušením pravidel mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Z povinností podle CBAM budou nově vyjmuti malí importéři, kteří ročně importují méně než 50 tun zboží, což se týká až 90 % všech dotčených subjektů. Pro zbývající subjekty se navíc pravidla reportingu a administrativa výrazně zjednoduší.
Další legislativní vývoj
Dne 17. dubna 2025 vstoupila v platnost první směrnice “Stop-the-clock” týkající se odkladu data, od nichž mají členské státy uplatňovat požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti.
Ostatní představené návrhy Evropské komise jsou momentálně v legislativního procesu. Finální verze těchto opatření proto ještě mohou projít změnami během jejich projednávání v Evropském parlamentu a Radě EU.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
