Dopadne německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích i na české subjekty?
EU připravuje legislativní novinku k otázkám (nejen) udržitelnosti v rámci dodavatelských řetězců. V Německu již řada těchto pravidel platí a může dopadat i na české subjekty.
V loňském roce nabyl účinnosti německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích (Lieferkettensorgfaltspflichtengestz), od letošního roku byla jeho působnost rozšířena, nově zahrnuje i společnosti se sídlem či pobočkou v Německu s více než 1 000 zaměstnanci. Cílem zákona je zakotvit pravidla pro účinnější dodržování lidskoprávních, ekologických a dalších standardů v oblasti udržitelnosti, a to v rámci celých obchodních (dodavatelských) řetězců dotčených společností. Tyto společnosti mají za úkol provést hloubkovou kontrolu svých dodavatelů a na jejím základě identifikovat a řešit porušování relevantních práv a povinností v souvislosti s jejich činností.
Zákon necílí pouze na formální podnikatelská seskupení (např. na mateřské a dceřiné společnosti, koncern atp.), ale definuje obchodní řetězec skutečně jako řetězec dodavatelů s čistě obchodními vztahy. Vzhledem k úzkým obchodním vztahům mezi Českou republikou a Německem tak může dojít k situaci, kdy bude i po českém subjektu požadováno dodržování náležité péče dle německého zákona.
Prozatím se zákon vztahuje pouze na dodavatelské řetězce společností, které mají sídlo v Německu a zaměstnávají více než 3 000 zaměstnanců. Kritérium počtu zaměstnanců se však od 1. ledna 2024 snížilo na pouhých 1 000 zaměstnanců. V případě nedodržení stanovených pravidel podléhají tyto společnosti také nově zavedeným sankcím. Těmi jsou zejména pokuty, a to až do výše 800 000 EUR či do 2 % jejich průměrného ročního celosvětového obratu, či zákaz účastnit se zadávacích řízení v Německu po dobu tří let.
Brzy však německý zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích nebude v rámci EU raritou. Již brzy vejde v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859, známá také jako Corporate Sustainability Due Diligence Directive (CSDDD). Tuto směrnici schválil v dubnu letošního roku Evropský parlament a byla finálně podepsána 13. 6. 2024. V současné době se tedy pouze čeká na publikaci směrnice ve Úředním věstníku Evropské Unie. I Česká republika tak bude mít povinnost unijní úpravu transponovat.
Zdroj:
Zákon o náležité péči v dodavatelských řetězcích (Lieferkettensorgfaltspflichtengestz)
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



