Články s tagem: trestní řízení

„Vzhůru k novému řádu!“, zvolala nová ministryně spravedlnosti krátce poté, co převzala resort. Jistě, že nejde o snahu změnit řád společenský, ale procesní. Vyhlásila, že mezi priority svého působení v úřadu zařazuje přípravu, a nejlépe i přijetí nových procesních předpisů v občanskoprávním a trestním řízení.

Ačkoliv práce na novém trestním řádu započaly, stále jsme v současné době svědky pro trestní právo ne příliš příznivého stavu, stavu tzv. „poloviční rekodifikace“, kdy bojujeme na poli trestního práva s novým trestním zákoníkem z roku 2009 na jedné straně a trestním řádem z roku 1961 (ač mnohokrát novelizovaným) na straně druhé.

Olomoucký vrchní soud ve středu zpřísnil dvěma mladíkům tresty za brutální vraždu patnáctileté dívky v Jihlavě. Tomáš Zavřel si odpyká místo 22 let výjimečný trest ve výši 24 let. Jakub Doležal stráví ve vězení za nadržování místo dvou let celkem čtyři roky.

JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D. poskytl komentář k aktuálnímu tématu, kdy Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek Okresního soudu v Benešově, který vůbec poprvé uložil trest zrušení právnické osoby kvůli její trestné činnosti. Zrušená právnická osoba nepodávala daňová přiznání a neodváděla DPH, stát tak připravila o necelý milion korun.

Na "Pět otázek pro" tentokrát odpovídal JUDr. Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce. Dočtete se, jakým směrem by se podle jeho názoru měla ubírat rekodifikace trestního procesu, jaké jsou statistiky ohledně trestních řízení proti právnickým osobám nebo jak to aktuálně vypadá s reformou státních zastupitelství.

Nejvyšší soud (NS) přezkoumá kauzu pražské lékařky Dany Řežábové potrestané za obří podvod s recepty. Lékařka, jež si má odpykat 6,5 roku ve vězení, podala dovolání. ČTK to dnes řekl mluvčí soudu Petr Knötig.

V trestním řízení vedeném u soudů v ČR proti českému státnímu občanovi, který uprchl a skrývá se v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje jak podle trestního řádu jako obecného předpisu trestního řízení, tak i podle příslušných ustanovení nového zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen „zákon o mezinárodní justiční spolupráci“), a to části páté hlavy druhé, o předávání osob z a do jiných členských států Evropské unie, které je realizováno na základě evropského zatýkacího rozkazu.

Na počátku řízení, při rozhodování o vzetí obviněného do vazby, byl dovozen pouze důvod vazby koluzní. Komentář k rozhodnutí Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. února 2013, sp. zn. 44 To 92/2013