Náhrada škody z protisoutěžního jednání – nový zákon ulehčí situaci poškozeným a ochrání žadatele o leniency
V prosinci 2014 vstoupila v platnost směrnice 2014/104/EU upravující některé otázky náhrady škody vzniklé protisoutěžním jednáním, a to kartely a zneužitím dominantního postavení. Účelem směrnice je zejména ulehčit pozici poškozených před soudem, ale též ochránit podniky, které poskytnou soutěžním úřadům účinnou součinnost při odhalování kartelů. Tato směrnice měla být implementována do 27. 12. 2016.
Z našich sousedů implementační zákon zatím přijalo pouze Slovensko, a to 29. 11. 2016. V Německu i Rakousku, stejně jako v ČR, se návrh implementačního zákona nachází v méně či více pokročilejší fázi v parlamentu.
Na rozdíl od Rakouska a Německa se český i slovenský zákonodárce rozhodli pro cestu samostatného zákona, nikoli pro cestu novelizace stávajících zákonů.
S ohledem na skutečnost, že implementační lhůta již uběhla, byl návrh zákona Poslanecké sněmovně předložen s návrhem na přijetí zákona v prvním čtení. Sněmovna s tímto nicméně nesouhlasila, návrh byl schválen ve třetím čtení.
S ohledem na skutečnost, že směrnice upravuje horizontální vztahy mezi jednotlivci a nikoli vertikální vztahy vůči státu, nelze se po uplynutí implementační lhůty dovolávat přímého účinku směrnice.
Co by měl nový zákon přinést?
Směrnice, potažmo implementační zákon, přináší novinky jak v oblasti hmotněprávních aspektů odpovědnosti, tak v oblasti procesních pravidel uplatňování nároků na náhradu škody. Změny se budou v prvé řadě týkat:
- rozsahu náhrady škody (vedle skutečné škody a ušlého zisku bude poškozený moci uplatnit i kompenzační úrok zohledňující plynutí času);
- délky a běhu promlčecí lhůty, solidární odpovědnosti členů kartelu;
- ulehčení důkazní pozice poškozeného, a to prostřednictvím vyvratitelných domněnek a úpravy zpřístupňování důkazů. Návrh zákona dokonce obsahuje variantu na americké pre-trial discovery řízení, když zavádí možnost poškozeného požádat soud o nařízení zpřístupnění kategorií důkazů již před zahájením samotného řízení o náhradě škody.
Ochrana žadatele o leniency
Kromě ulehčení pozice poškozeného byla stejně důležitým záměrem zákonodárce i ochrana jednoho z nejdůležitějších nástrojů odhalování a stíhání kartelů soutěžními úřady, a to programu leniency (tj. upuštění od uložení pokuty, resp. snížení pokuty výměnou za oznámení kartelu, resp. poskytnutí důkazů k jeho prokázání).
Úspěšný žadatel o leniency, u nějž bylo upuštěno od pokuty a který tudíž nepodal opravný prostředek proti rozhodnutí soutěžního úřadu, by měl být zejména chráněn před tím, aby se nestal terčem soustředěného zájmu všech poškozených a mohl být žalován pouze svými přímými a nepřímými odběrateli a dodavateli.
Chráněné před využitím jako důkaz v řízení o náhradu škody by měly být i žádosti o leniency a s nimi spojená prohlášení žadatele, jakož i důkazy předložené v rámci leniency.
Další články
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?




