Implementace Směrnice EP a Rady č. 2014/52/EU a připravovaná novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí
V dubnu 2014 byla přijata nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU [1], kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (tzv. směrnice EIA). V důsledku toho v současné době probíhá příprava transpoziční novely zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. zákon EIA), jejímž hlavním cílem je zahrnout nové požadavky revidované směrnice EIA do zákona EIA. Směrnice 2014/52/EU stanovila transpoziční datum na 16. května 2017.
Změny, které nová směrnice EIA přináší
Směrnice nám především nově nabízí definici pojmu „posuzování vlivů na životní prostředí“, tento pojem je popsán jako proces sestávající nejen z vypracování dokumentace vlivů záměru na životní prostředí oznamovatelem a jejich následného projednávání v řízení na úrovni členských států, ale také např. začlenění odůvodněného závěru příslušného orgánu do kteréhokoli navazujícího rozhodnutí.
Členským státům směrnice nově umožňuje, aby posuzování vlivů na životní prostředí zahrnuly do povolovacích či jiných řízení, která již v jejich právní úpravě existují. Příkladem může být např. řízení podle stavebního zákona, jehož novela se v důsledku výše zmíněné směrnice také připravuje. Směrnice dále ukládá členským státům povinnost zavést koordinované či společné postupy pro projednávání zájmů, jejichž posouzení vyžaduje nejen směrnice EIA, ale také směrnice Rady 92/43/EHS[2] nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES[3].
Změny se týkají také zjišťovacího řízení (tzv. screeningu), v rámci kterého dochází na úrovni členských států k určení, zda záměry (konkrétně ty, které jsou uvedeny v příloze II směrnice EIA) budou podléhat posouzení vlivu či nikoliv. Za prvé jsou pozměněna a doplněna kritéria, která musí brát členské státy v úvahu v této fázi řízení, a za druhé je nově stanoven minimální rozsah informací, které musí oznamovatel uvést ve svém oznámení, které je jedním z podkladů pro následné rozhodnutí členského státu. Směrnice dále nově upravuje náležitosti dokumentace, která musí být oznamovatelem předložena, pokud je posouzení vlivů záměru vyžadováno.
Směrnice se zabývá také zpřesněním úpravy účasti dotčených orgánů, veřejnosti a jiných členských států na procesu EIA, povinností zohledňovat stanovisko EIA v navazujících (především povolovacích) řízeních a stanoví určité požadavky na navazující rozhodnutí, které musí obsahovat alespoň odůvodněný závěr příslušného orgánu o vlivech záměru na životní prostředí.
Na závěr je nutno zmínit zavedení nové povinnosti členských států podávat každých 6 let informace Komisi o různých aspektech průběhu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí a také zavést na vnitrostátní úrovni sankce za porušení zákona EIA.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí
[2] Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22. 7. 1992, s. 7).
[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26. 1. 2010, s. 7).
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



