Články s tagem: ostatní

Berlín 27. března (zpravodaj ČTK) - Chystané zpoplatnění německých dálnic pro osobní auta je v souladu s právem Evropské unie. Dnes to ve Spolkovém sněmu před hlasováním o přijetí příslušného zákona řekl německý ministr dopravy Alexander Dobrindt. Berlín podle něj zavádí totéž, co v jiných zemích už platí. Německá opozice i některé evropské země zákon kritizují, protože zpoplatnění ve skutečnosti dopadne pouze na cizince.

V nové sérii příspěvků se bude doc. JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., zabývat účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V prvním ze svých příspěvků nás seznámí s právními skutečnostmi a obecně pojedná o právním jednání, a to i s krátkým exkursem do zahraniční právní úpravy.

Požadavek nezaměnitelnosti skutku v žádném případě neznamená, že musejí být přesně objasněny všechny okolnosti vážící se k danému jednání, postačuje zpravidla jejich co nejúplnější popis z pohledu zjištěných a prokázaných skutečností rozhodných pro posouzení trestnosti jednání. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. prosince 2014, sp. zn. 11 To 106/2014

Praha 27. března (ČTK) - Pražský advokát Julius Kramarič chce po státu víc než 13 milionů korun za své trestní stíhání v procesu s údajným šéfem arménské mafie v Česku Andranikem Soghojanem. Uvedl to dnes Český rozhlas Radiožurnál (ČRo). Podle obžaloby chtěl Kramarič uplatit dva svědčící vězně, aby u soudu lhali ve prospěch jeho klienta. Soud ale obhájce nakonec osvobodil. Kramaričovo chování označil za neetické, ale nikoli trestné.

Býti „úřední osobou“ (dříve se používal pojem veřejný činitel) ve smyslu trestního zákoníku přináší určité výhody, například, každý útok proti takové osobě je trestán výrazně přísněji. Na straně druhé ovšem, pokud úřední osoba například překročí své pravomoci, bude postižena podle trestního práva i za takové jednání, které by u jiných zaměstnanců bylo předmětem maximálně pracovně-právních sankcí.

Praha, 26. března 2015 (EK ČR) – Exekutorská komora ČR má nové prezidium. Zvolili ho soudní exekutoři na svém 31. sněmu, který se dnes koná v Brně.

Pády a jiné nehody na neuklizených chodnících nejsou bohužel v zimě výjimkou a mohou s nimi být spojeny různé následky. Poškozený, kterému vznikla újma na zdraví nebo věcná škoda v důsledku závady ve schůdnosti chodníku, má nárok na odškodnění ze strany jeho vlastníka, kterým bude zpravidla obec.

Praha 24. března (ČTK) - Česko nemělo do konce loňského listopadu převedeny do českého práva čtyři směrnice EU. Do konce letošního dubna by se však podle ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD) jejich počet mohl mírně zvýšit. Dienstbier to uvedl při senátní k projednávání vládní zprávy o přejímání legislativních závazků kvůli českému členství v EU.

Pokračování komentovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., tentokrát těch, která se týkají jmenování opatrovníka osobě omezené ve svéprávnosti.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se dnes poprvé ve své funkci sešel na Ministerstvu spravedlnosti s předsedy krajských a vyšších soudů. Přítomné vrcholné představitele soudní soustavy seznámil se svými prioritami pro tento rok, mezi něž patří především vytvoření dlouhodobé koncepce pro směřování justice.

Profesor Vladimír Smejkal vystoupí na dubnovém kongresu Právní prostor 2015 s tématem "Kybernetická kriminalita - fenomén dneška" a o kybernetické kriminalitě právě vydává novou knihu. Je tedy více než zřejmé, čeho se bude dnešních pět otázek týkat.

Koncem minulého roku prošel téměř bez povšimnutí připomínkovým řízením vládní návrh zákona, kterým se mění mimo jiné i trestní zákoník v oblasti hospodářských trestných činů. Novela by měla zásadním způsobem modifikovat zejména trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.

Zlín 23. března (ČTK) - Krajský soud ve Zlíně dnes ukončil dokazování v ostravské větvi kauzy metanol. Na dalším hlavním líčení 8. dubna by měly být předneseny závěrečné řeči, rozsudek si sedm obžalovaných zřejmě vyslechne o týden později. Tři z nich jsou obžalováni z obecného ohrožení se sazbou 12 až 20 let nebo výjimečný trest včetně doživotí.

Hostem pořadu Právo o páté byl docent JUDr. Marek Fryšták, Ph.D. z Katedry trestního práva Masarykovy univerzity v Brně. Zažívá trestní právo několik let po začátku nového milénia nějaký zásadní vývojový milník? Jak se dívá na dohodu o vině a trestu, institut korunního svědka nebo trest smrti?

Dne 10. března 2015 pořádal Spolek českých právníků Všehrd na Právnické fakultě Univerzity Karlovy panelovou diskuzi na aktuální téma reformy státního zastupitelství. Pozvání do debaty přijali ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier, vrchní státní zástupce Ivo Ištván, bývalý státní zástupce a spoluautor zákona o státním zastupitelství Stanislav Mečl a člen prezídia Unie obhájců ČR Václav Vlk.

Praha 19. března (ČTK) - České oběti trestných činů zřejmě budou moci být chráněny před obviněnými i v případě, že se přestěhují do jiného státu Evropské unie. Předpokládá to vládní novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, kterou dnes hladce schválil Senát. Normu, která vychází z evropské směrnice, ještě musí podepsat prezident.

Letošní pražský Job Fair Kontakt 2015 se konal již tradičně v prostorách tzv. bazénu Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Studenti tak měli unikátní příležitost setkat se ve dnech 17. a 18. března se zástupci předních advokátních kanceláří, na své si přišli též zájemci o práci ve státní správě.

Poslanecká sněmovna PČR v úterý 10. února 2015 přijala novelu zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (ZEIA). Původně navrhovaný v zásadě automatický odkladný účinek žalob proti tzv. navazujícím rozhodnutím (územní rozhodnutí, stavební povolení apod.) týkajícím se záměrů podléhajících posuzování vlivů staveb na životní prostředí (EIA) neprošel senátem a sněmovna na návrh senátu povinnost soudu přiznávat žalobám odkladný účinek omezila.

Jsou-li okolnosti spáchání trestné činnosti znakem kvalifikovaných skutkových podstat, například útok proti osobě mladší patnácti, resp. osmnácti let, útok na osobu svěřenou do jeho péče a zavrženíhodná pohnutka, pak je nelze považovat zároveň jako okolnosti přitěžující. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. prosince 2014, sp. zn. 2 To 112/2014

Praha 18. března (ČTK) - Lidé by neměli mít přístup k vlastnímu opisu z nově navrhovaného centrálního registru přestupků. Podle dnešní debaty se k takové úpravě vládního přestupkového zákona přiklání sněmovní ústavně-právní výbor. Členové výboru se obávají toho, že výpis by pak například mohli žádat vedle výpisu z trestního rejstříku zaměstnavatelé po uchazečích o zaměstnání. Mohlo by to údajně mít dopad třeba i na lidi, kteří jen ulovili a chtěli si odnést podměrečnou rybu.

Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda osobě ve výkonu trestu odnětí svobody přísluší právo svobodně si vybrat způsob léčby nabízený alternativně lékaři, a zda Vězeňská služba ČR může bránit výběru takové léčby, kterou sama není schopna poskytnout, není možné v podmínkách vězeňské nemocnice provést a není možné takto zajistit ani adekvátní pooperační péči.

Má Vaše společnost nebo obchodní partner v Ruské federaci zahraniční zastoupení a nechcete, aby bylo k 1. 4. 2015 zrušeno automaticky ze zákona? Působí v Rusku Vaše dceřiné společnosti nebo společný podnik a chcete nastavit korporátní vztahy tak, jak je to obvyklé v České republice nebo v Německu? Pokud je toto Váš případ, měla by Vaše firma zohlednit novou legislativu, která byla v RF přijata v průběhu loňského roku a s příchodem roku 2015 nabyla účinnosti.

JUDr. Jakub Morávek, Ph.D. působí na Katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty UK v Praze, věnuje se advokátní praxi a je též členem Komise k whistleblowingu (k ochraně oznamovatelů korupce) předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí - a právě whistleblowing je tématem následujících pěti otázek a odpovědí.

V říjnu roku 2014 vydal Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozsudek ve věci DELTA PEKÁRNY, v němž uvedl, že v případě šetření na místě v tzv. obchodních prostorách soutěžitelů, které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (Úřad) provedl v roce 2003 v sídle této společnosti, došlo k porušení jejího práva na ochranu obydlí zaručeného Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva), neboť soudní kontrola postupu Úřadu nebyla podle ESLP dostačující.

Rozsah kriminalizace jednání právnických osob je v České republice diskutovaným tématem již od počátku legislativního procesu. Nálady odborné veřejnosti jednoznačně reflektují skutečnost, že výčet trestných činů, kterých se může právnická dopustit, není úplně postačující a že trestně postižitelná by měla být i některá další jednání právnických osob.[1]