Komentář k NOZ: § 61, 62, 63 - Opatrovník
Pokračování komentovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., tentokrát těch, která se týkají jmenování opatrovníka osobě omezené ve svéprávnosti.
§ 61 - Rozhoduje-li soud o omezení svéprávnosti člověka, může osoba jím povolaná za opatrovníka navrhnout, aby byla opatrovníkem jmenována; pokud návrh nepodá, zjistí soud její stanovisko. Je-li tato osoba způsobilá k opatrovnictví, soud ji s jejím souhlasem opatrovníkem jmenuje.
§ 62 - V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka. Při výběru opatrovníka přihlédne soud k přáním opatrovance, k jeho potřebě i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sledují-li jeho prospěch, a dbá, aby výběrem opatrovníka nezaložil nedůvěru opatrovance k opatrovníkovi.
§ 63 - Opatrovníkem nelze jmenovat osobu nezpůsobilou právně jednat nebo osobu, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy opatrovance, ani provozovatele zařízení, kde opatrovanec pobývá nebo které mu poskytuje služby, nebo osobu závislou na takovém zařízení.
Komentář
V otázce ustanovení opatrovníka při omezení svéprávnosti je v novém občanském zákoníku promítnuta do ustanovení § 61 právní úprava nového institutu předběžného prohlášení § 38 a násl. Na soud je kladen požadavek, aby v rámci řízení o omezení svéprávnosti vždy zjišťoval, zda bylo předběžné prohlášení sepsáno či nikoliv. Pokud je pro předběžné prohlášení využita forma veřejné listiny, má soud jednodušší práci, neboť v takovém případě je dle notářského řádu (§ 35a odst. 1 písm. c) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů) předběžné prohlášení zaznamenáno do seznamu vedeného v elektronické podobě u notářské komory. Jsou zde uvedeny osobní údaje toho, kdo je prohlášením určen, aby se stal opatrovníkem, tedy jeho jméno, příjmení, datum narození a bydliště (§35e zákona o notářích a jejich činnosti). Soud se tedy obrátí v rámci zahájeného řízení o omezení svéprávnosti s žádostí (dálkovým přístupem) na notářskou komoru, která mu sdělí, zda prohlášení je evidováno či nikoli. Pokud soud nezjistí existenci předběžného prohlášení v evidenci u notářské komory, musí ještě zkusit zjistit od okruhu blízkých osob, zda nebylo prohlášení sepsáno formou soukromé listiny (s datem a podpisy dvou svědků) a případně požádat o jeho předložení. Předběžným prohlášením je soud vázán, proto bude zjišťovat stanovisko osoby označené v prohlášení, zda souhlasí s tím, že by jí soud jmenoval opatrovníkem. Samozřejmě takto určený opatrovník musí splňovat zákonné požadavky na něj kladené dle § 63. Tedy být osobou plně způsobilou právně jednat, která bude náležitě hájit zájmy opatrovance, tzn., její zájmy nesmí být v rozporu se zájmy opatrovance. V opačném případě zákon pamatuje na možnost ustanovit tzv. kolizního opatrovníka (§ 460). Dle obecných ustanovení k opatrovnictví NOZ striktně stanoví, že opatrovanci lze jmenovat pouze jednoho opatrovníka, to neplatí u opatrovníka pro správu jmění.
V ustanovení § 62 následně zákon pamatuje na situaci, kdy předběžné prohlášení nebylo učiněno. Jelikož nová právní úprava dává přednost vůli opatrovance, musí se v této situaci soud v rozhodnutí o omezení svéprávnosti řídit při jmenování opatrovníka přáním opatrovance či osob opatrovanci blízkých. Soud dále bude muset zkoumat zájmy osob blízkých, tak aby byl ochráněn opatrovanec a nedošlo ke střetu zájmů. Jednotlivá práva a povinnosti opatrovníka stanovuje NOZ blíže v ustanoveních § 465 a násl.
Opatrovnictví vznikne právní mocí rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti. V něm je dále kromě jmenování konkrétní osoby opatrovníka stanoven rozsah jeho práv a povinností. Na závěr je zákonem vysloven zákaz soudu jmenovat opatrovníkem provozovatele zařízení (případně jeho zaměstnance), kde opatrovanec pobývá nebo které mu poskytuje služby.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- LZPS
- Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
- zákon o zvláštních řízeních soudních
- zákon o notářích a jejich činnosti
- Občanský soudní řád
Související pojmy
- svéprávnost, omezení svéprávnosti
Související ustanovení
- § 15 a násl., § 45 a násl., § 49 a násl., § 56 a násl., § 457 až 485, 1453 a násl., § 3032, 3033, 3034
Právní stav komentáře do 31.12.2013
- Související předpisy: LZPS, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, Občanský soudní řád
- Související pojmy: způsobilost k právním úkonům, omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům
- Související ustanovení: §186 a násl. OSŘ, § 8 a násl. OZ
Z literatury
- Tégl, P, Melzer, F. Občanský zákoník Velký komentář § 1 – 117, Svazek I. Obecná ustanovení, Leges, 2013
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
