Státní zastupitelství a jeho reforma – panelová diskuse
Dne 10. března 2015 pořádal Spolek českých právníků Všehrd na Právnické fakultě Univerzity Karlovy panelovou diskuzi na aktuální téma reformy státního zastupitelství. Pozvání do debaty přijali ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier, vrchní státní zástupce Ivo Ištván, bývalý státní zástupce a spoluautor zákona o státním zastupitelství Stanislav Mečl a člen prezídia Unie obhájců ČR Václav Vlk.
Po úvodních slovech starosty spolku Adama Zvonaře a zástupce advokátní kanceláře Kinstellar, Martiny Březinové, pronesl úvodní příspěvek do diskuse Stanislav Mečl, který nastínil svou spoluúčast na diskutované reformě státního zastupitelství, kdy působil jako poradce bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové. Jeho úkolem a úkolem dalších poradců bylo provádět analýzy a alternativy k současnému stavu státního zastupitelství, společně s prováděním rozborů a dopadů případných nových institutů v oblasti státního zastupitelství. Dle Stanislava Mečla Česká republika nový zákon o státním zastupitelství potřebuje. Zejména proto, že by v takovém případě došlo k usnadnění odebírání případů řadovým státním zástupcům jejich nadřízenými.
Jako druhý vystoupil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, který hned na úvod připomněl, že se vláda v koaliční smlouvě zavázala k prosazení nového zákona o státním zastupitelství. Hlavní výhody reformy vidí v nezávislosti a odpovědnosti státních zástupců. Ministr dále zmínil rozpor mezi původním a aktuálním návrhem z prosince loňského roku. Prosincový návrh dle Jiřího Dienstbiera státnímu zastupitelství upírá větší nezávislost. Zmínil se také o výběrovém řízení na pozice vedoucích státních zástupců, kde má ministerstvo možnost k řízení nepřihlédnout, což označil za nešťastné.
Ohledně oficiálního stanoviska Unie obhájců ČR se Václav Vlk vyjádřil stručně. Unie žádné stanovisko totiž nemá, protože v návrhu nefiguruje a nemá se tudíž k čemu vyjadřovat. Dle jeho vlastního názoru vše směřuje k tomu, že nový zákon nebude přijat. Obdobně jako Jiří Dienstbier nesouhlasí se čtyřstupňovou soustavou státních zastupitelství a soudů. Specializovaná státní zastupitelství označil za „nesmysl a politickou poptávku.“
Na závěr vystoupil se svým příspěvkem vrchní státní zástupce Ivo Ištván, který vyjádřil nesouhlas s Václavem Vlkem. Dle názoru Ištvána se advokáti staví proti specializovaným státním zastupitelstvím především z toho důvodu, aby neměli u soudu rovnocenně silné protivníky. Vrchní státní zástupce zdůraznil, že státní zástupci zastupují stát, nikoli politiky či vládu. Nakonec vyslovil s novým zákonem nesouhlas, jelikož sebelepší zákon nikdy neučiní státního zástupce lepším a odvážným natolik, aby se pustil do složitějších a nebezpečnějších případů.
Následně proběhla diskuse mezi panelisty, během které byla doplněna a zkonkretizována stanoviska jednotlivých přispěvatelů. Závěrečná část panelové diskuse patřila dotazům. První z nich mířil na ministra Dienstbiera a týkal se přímé volby státních zastupitelů. Jiří Dienstbier reagoval relativně jasně, a to tak, že nepodporuje tento americký systém volené justice. Jeden z dotazů se týkal také „zapouzdřenosti“ (dle slov Stanislava Mečla) státního zastupitelství. Václav Vlk ji spatřuje hlavně v neatraktivitě státní služby pro špičkové advokáty. Stanislav Mečl vidí onu „zapouzdřenost“ v uzavřených výběrových řízeních. V praxi prý také dochází k tomu, že se vrchní státní zástupci přemisťují pouze v rámci krajů.
Celá diskuse proběhla v přátelském duchu a všichni panelisté se shodli, že bude vhodné vyčkat na postup Ministerstva spravedlnosti a jeho přepracovaný návrh, který bude předmětem dalších diskusí.
Další články
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.



