Státní zastupitelství a jeho reforma – panelová diskuse
Dne 10. března 2015 pořádal Spolek českých právníků Všehrd na Právnické fakultě Univerzity Karlovy panelovou diskuzi na aktuální téma reformy státního zastupitelství. Pozvání do debaty přijali ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier, vrchní státní zástupce Ivo Ištván, bývalý státní zástupce a spoluautor zákona o státním zastupitelství Stanislav Mečl a člen prezídia Unie obhájců ČR Václav Vlk.
Po úvodních slovech starosty spolku Adama Zvonaře a zástupce advokátní kanceláře Kinstellar, Martiny Březinové, pronesl úvodní příspěvek do diskuse Stanislav Mečl, který nastínil svou spoluúčast na diskutované reformě státního zastupitelství, kdy působil jako poradce bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové. Jeho úkolem a úkolem dalších poradců bylo provádět analýzy a alternativy k současnému stavu státního zastupitelství, společně s prováděním rozborů a dopadů případných nových institutů v oblasti státního zastupitelství. Dle Stanislava Mečla Česká republika nový zákon o státním zastupitelství potřebuje. Zejména proto, že by v takovém případě došlo k usnadnění odebírání případů řadovým státním zástupcům jejich nadřízenými.
Jako druhý vystoupil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, který hned na úvod připomněl, že se vláda v koaliční smlouvě zavázala k prosazení nového zákona o státním zastupitelství. Hlavní výhody reformy vidí v nezávislosti a odpovědnosti státních zástupců. Ministr dále zmínil rozpor mezi původním a aktuálním návrhem z prosince loňského roku. Prosincový návrh dle Jiřího Dienstbiera státnímu zastupitelství upírá větší nezávislost. Zmínil se také o výběrovém řízení na pozice vedoucích státních zástupců, kde má ministerstvo možnost k řízení nepřihlédnout, což označil za nešťastné.
Ohledně oficiálního stanoviska Unie obhájců ČR se Václav Vlk vyjádřil stručně. Unie žádné stanovisko totiž nemá, protože v návrhu nefiguruje a nemá se tudíž k čemu vyjadřovat. Dle jeho vlastního názoru vše směřuje k tomu, že nový zákon nebude přijat. Obdobně jako Jiří Dienstbier nesouhlasí se čtyřstupňovou soustavou státních zastupitelství a soudů. Specializovaná státní zastupitelství označil za „nesmysl a politickou poptávku.“
Na závěr vystoupil se svým příspěvkem vrchní státní zástupce Ivo Ištván, který vyjádřil nesouhlas s Václavem Vlkem. Dle názoru Ištvána se advokáti staví proti specializovaným státním zastupitelstvím především z toho důvodu, aby neměli u soudu rovnocenně silné protivníky. Vrchní státní zástupce zdůraznil, že státní zástupci zastupují stát, nikoli politiky či vládu. Nakonec vyslovil s novým zákonem nesouhlas, jelikož sebelepší zákon nikdy neučiní státního zástupce lepším a odvážným natolik, aby se pustil do složitějších a nebezpečnějších případů.
Následně proběhla diskuse mezi panelisty, během které byla doplněna a zkonkretizována stanoviska jednotlivých přispěvatelů. Závěrečná část panelové diskuse patřila dotazům. První z nich mířil na ministra Dienstbiera a týkal se přímé volby státních zastupitelů. Jiří Dienstbier reagoval relativně jasně, a to tak, že nepodporuje tento americký systém volené justice. Jeden z dotazů se týkal také „zapouzdřenosti“ (dle slov Stanislava Mečla) státního zastupitelství. Václav Vlk ji spatřuje hlavně v neatraktivitě státní služby pro špičkové advokáty. Stanislav Mečl vidí onu „zapouzdřenost“ v uzavřených výběrových řízeních. V praxi prý také dochází k tomu, že se vrchní státní zástupci přemisťují pouze v rámci krajů.
Celá diskuse proběhla v přátelském duchu a všichni panelisté se shodli, že bude vhodné vyčkat na postup Ministerstva spravedlnosti a jeho přepracovaný návrh, který bude předmětem dalších diskusí.
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.



