Články s tagem: odůvodnění rozhodnutí

Předběžná otázka na nutnost odůvodnění nepoložení předběžné otázky z důvodu, že věc je jasná

Praha 20. května (ČTK) - Bývalí manažeři Mostecké uhelné společnosti (MUS) Antonio Koláček a Oldřich Klimecký čekají už téměř rok na písemné odůvodnění nepravomocného rozsudku, který je potrestal vězením a propadnutím několika set milionů korun.

Ústavní soud se opět vyjádřil ke střídavé péči a zdůraznil, jaké požadavky jsou kladeny na rozhodnutí obecného soudu, nevyhoví-li návrhu na svěření dítěte do střídavé péče.

V otázce vstupu a pobytu cizích státních příslušníků ustálená judikatura Ústavního soudu konstantně zdůrazňuje, že Česká republika jako suverénní stát rozhoduje o tom, za jakých nediskriminujících podmínek je umožněn vstup a pobyt cizinců na vlastním území.[1]

Praha 7. října (ČTK) - Pražský městský soud v úterý potřetí osvobodil trojici úředníků ministerstva průmyslu a obchodu, kteří podle obžaloby způsobili státu a Evropské unii škodu přes 4,5 miliardy korun v souvislosti s dohodou mezi ministerstvem a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. ČTK to dnes potvrdila mluvčí soudu Markéta Puci. Soud už v minulosti dvakrát vynesl zprošťující rozsudek, vždy ho ale zrušil Vrchní soud v Praze. Úterní rozhodnutí není pravomocné, odvolací soud se jím tedy bude zabývat znovu.

Nebojte se, opravdu se ani náhodou nehodlám připojit k desítkám politiků, novinářů, bloggerů a různých aktivistů, kteří rozebírali kauzu syna pana premiéra a jeho cestu na Krym. Ostatně právě proto se svým komentářem přicházím až teď.

Asi se shodneme, že zákony jsou stále složitější a nepřehlednější, že práce soudců, advokátů i dalších právníků je čím dál komplikovanější, že výsledky takové práce jsou den od dne nevyzpytatelnější. Cestu k nalezení práva že prodlužují další a další zbytečné přezkumné stupně, neustálená judikatura, i zákony měnící se nikoli podle společenské potřeby, ale podle politických ambicí jejich předkladatelů.

Soudcovská unie před pár dny vydala své silně kritické hodnocení dosavadních prací na novém občanském soudním řádu. Shromážděné výhrady představovaly argumenty, které slýchávám na soudních chodbách, ale i od advokátů a akademiků. Vlastně, kdyby mezi autory návrhu nebyl jeden můj kamarád, mohl bych tvrdit, že neznám nikoho, kdo by směru, který komise zvolila, fandil.

Pokud usnesení nemusí obsahovat odůvodnění, musí být ve výroku uvedena nejen zákonná ustanovení, jichž bylo použito, ale rovněž důvody rozhodnutí. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 1. 2015, č.j. 2 Cmo 334/2014-26

Byť soudní praxe používá v právních větách i odkaz na podzákonné normy, třeba v podobě citací vládních nařízení, neznamená to, že pokud takový odkaz chybí, jde o pochybení, které by sebou neslo nutnost v odvolacím řízení celý rozsudek ve výrocích o vině zrušit a znovu a v podstatě formálně rozhodnout o stejné vině i trestech... Komentář k rozsudku Vrchníh osoudu v Praze ze dne 12. srpna 2014, sp. zn. 12 To 64/2014

V měsíci listopadu mě z judikatorních novinek zaujala na internetu zpráva o rozhodnutí Ústavního soudu, který částečně vyhověl stížnosti ženy soudící se sedm let o náhradu nákladů na svoji výživu po smrti manžela.

Krajské soudy (zde – ve správním soudnictví) jsou povinny se v rozhodnutí o žalobě vypořádat se všemi žalobními námitkami. Zamítne-li krajský soud žalobu, přičemž se opomene zabývat byť i marginální námitkou, nezbývá Nejvyššímu správnímu soudu než jeho rozhodnutí zrušit ... Komentář k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23.6.2014, čj. 8 As 27/2013-93

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 8 Tdo 1307/2013 Ze samotného charakteru jednání obviněného, kdy mj. převzal od poškozeného peníze k účelu, ke kterému je nehodlal nikdy použít, vyplývá, že šlo z jeho strany o jednání úmyslné. Podvodný úmysl nemusí být v tzv. skutkové větě deklarován výslovně; postačuje, jsou-li zde uvedeny takové okolnosti, ze kterých existence tohoto úmyslu na straně obviněného nepochybně vyplývá.

Jak se ukazuje, spor o limity nutnosti odůvodňování soudních rozhodnutí patří k dlouhodobým problémům tuzemské právní doktríny. Komentář k rozhodnutí ÚS - Nález ze dne 2. 12. 2013, sp. zn. I. ÚS 3161/13