Články s tagem: odposlech
ÚS odmítl stížnost bývalého chomutovského soudce Nováka, dostal podmínku
Brno 3. října (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého chomutovského soudce Ivana Nováka. Dostal podmínku za pokus o zneužití pravomoci. Ve stížnosti zpochybňoval zejména okolnosti nařízení odposlechů. Soud však jeho podnět odmítl jako zjevně neopodstatněný, zjistila ČTK z usnesení v databázi ÚS.
Antimonopolní úřad bude mít právo využívat policejní odposlechy
Praha 29. července (ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude moci v některých případech pro účely své práce využívat přístup k policejním odposlechům telekomunikačního provozu.
Odvolací soud vrátil kauzu tzv. trafik pro poslance ODS k novému projednání
Praha 8. září (ČTK) - Pražský městský soud vrátil případ takzvaných trafik pro poslance ODS k novému projednání. Odvolací senát zrušil osvobozující verdikt nad bývalým premiérem Petrem Nečasem a jeho manželkou Janou Nečasovou (dříve Nagyovou).
Použití odposlechů v kauze Vojenského zpravodajství bylo podle NS v pořádku
Praha/Brno 1. září (ČTK) - Použití odposlechů jako důkazů v kauze zneužití Vojenského zpravodajství bylo oprávněné a v pořádku. K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud (NS), který odmítl dovolání někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nečasové i ostatních obžalovaných.
Připuštění důkazů pořízených záznamem v civilních soudních sporech
Podmínky připouštění důkazů pořízených záznamem v občanském soudním řízení bez souhlasu nahrané osoby se dlouho vyvíjely rozhodovací praxí českých soudů. Pojďme si problematiku přiblížit ve světle dnešní judikatury.
(Ne)Použitelnost zpravodajských odposlechů telekomunikačního provozu jako důkazu v trestním řízení
Použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v trestním řízení má přesná pravidla. Jak je tomu ale v případě „telefonních“ odposlechů prováděných zpravodajskými službami?
Právníci odmítají využití zpravodajských informací u soudu
Praha 20. dubna (ČTK) - Více než 50 právníků žádá v otevřeném dopise poslance, aby odmítli rozšíření pravomocí policie, které má zavést novela zákona trestního řádu. ČTK o tom informovala nezisková organizace Iuridicum Remedium (IuRe). Podle novely by informace získané zpravodajskými službami mohly být používány policií v trestním řízení jako důkazy. Návrh loni v listopadu spolu s novelou zákona o Policii ČR schválila vláda, v úterý by se jím měla podle organizace zabývat Sněmovna.
Soudkyně Králová odmítla některé odposlechy v tzv. kauze trafik
Praha 7. listopadu (ČTK) - Odposlechy, o něž se opírá obžaloba v případu tzv. trafik pro poslance, označila soudkyně Helena Králová při dnešním hlavním líčení za nezákonné. Státní zástupci je tak nemohli předestřít bývalému ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi, který má v případu postavení svědka. Králová později vzkázala, že tím mínila pouze dvě sms zprávy z trestního spisu, nikoliv veškeré odposlechy jako celek. Žalobci i advokáti to však pochopili jinak, jak vyplynulo z jejich vyjádření po jednání.
Pravomoc použít odposlech a záznam telekomunikačního provozu příslušným orgánem Celní správy ČR
Celní správa České republiky (dále jen „celní správa“) je všeobecně známou soustavou správních orgánů a ozbrojeným bezpečnostním sborem. Méně se však ví, že příslušný orgán celní správy jakožto orgán činný v trestním řízení, je při výkonu své působnosti nadán pravomocí použít odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Z toho důvodu se následující text věnuje rozboru zakotvení této pravomoci v právním řádu České republiky.
Povolování odposlechu a jejich použitelnost v trestním řízení
Ačkoli to tak asi na první pohled vypadá, toto téma jsem si nezvolil proto, abych komentoval nedávné mediální kauzy či rozhodnutí vyšších soudů. Žijeme však v době, kdy vlastně není podstatné, co se stalo, ale co se o tom píše, případně vysílá v televizi. Zatímco zejména násilná trestná činnost léta poměrně dramaticky klesá, mediální obraz údajné kriminality je přesně opačný.
Nejvyšší soud jedná o stížnosti v Rathově kauze, jde o odposlechy
Brno 30. května (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) se dnes začal zabývat korupční kauzou kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, respektive stížností pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Ministr nesouhlasí s tím, že Vrchní soud v Praze kvůli výhradám k odůvodnění odposlechů použitých v případu zrušil verdikt nad Rathem a dalšími deseti lidmi. Rath se dnešního jednání osobně účastní.
Odůvodnění příkazu k odposlechu jako možnost ke konstatování nezákonnosti?
Odposlech patří k nejefektivnějším nástrojům k odhalování závažné trestné činnosti. Ačkoliv jsou podmínky pro nařízení odposlechu nastaveny v České republice poměrně důsledně, stále dochází k situacím, kdy jsou již uskutečněné odposlechy během trestního řízení či po jeho skončení vyhodnoceny jako nezákonné.
Soud zrušil rozsudek v Rathově kauze kvůli nezákonným odposlechům
Praha 19. prosince (ČTK) - Pražský vrchní soud v říjnu zrušil rozsudek v korupční kauze kolem bývalého hejtmana Davida Ratha kvůli nezákonně pořízeným odposlechům. V usnesení vytkl státním zástupcům to, že žádosti o nasazení odposlechů nedostatečně odůvodnili. Soudy, které pak sledování podezřelých povolily, chybovaly v tom, že žádosti dostatečně nepřezkoumaly a pouze převzaly argumenty žalobců. Odposlechy nebude moci státní zástupce použít jako důkaz při novém projednání kauzy před Krajským soudem v Praze. Rozhodnutí se nelíbí žalobcům, kteří chystají stížnost.
Použití odposlechů v dalších trestních řízeních
Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 8 Tdo 109/2014 zabývá možností použití odposlechů v jiném trestním řízení, než v rámci něhož bylo původně nařízeno, a to mj. s ohledem na novelizaci § 88 odst. 1 trestního řádu, jenž vymezuje trestnou činnost pro kterou lze odposlechy nařídit.
Zveřejňování obsahu odposlechů v médiích aneb sluší uši duši?
Úřad pro ochranu osobních údajů ve svém Věstníku z června tohoto roku přináší v rubrice „Sdělení Úřadu“ oddíl „Z rozhodovací činnosti Úřadu v roce 2014“, který shrnuje přehled právních názorů z rozhodnutí, k nimž dospěl v rámci správních řízení vedených v případech podezření ze spáchání správních deliktů.
Justice podle NS chybovala při opakovaném prodlužování odposlechů
Brno 16. června (ČTK) - Justice porušila zákon při opakovaném prodlužování příkazu k odposlechu nařízenému kvůli prověřování údajných machinací v Regionálním operačním programu (ROP) Jihozápad. Vyplývá to z usnesení Nejvyššího soudu, podle kterého soudy při prodlužování nesmí pouze opakovat původní argumenty. Naopak musí zohlednit to, zda dosavadní výsledky odposlechů opodstatňují jejich další trvání. Usnesení z letošního března je ode dneška dostupné na webu soudu.
K otázce legálnosti odposlechu
Institut odposlechu je relativně obšírně upraven v § 88 an. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v platném znění, dále jen „trestní řád“. Základní vstupní podmínkou je vedení trestního řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let pro vyjmenované zločiny nebo jiné úmyslné trestné činy, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva.
Ústavní soud k odposlechům a domovním prohlídkám
Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 47/13 Ústavní soud přispívá ke sjednocení judikatury v některých otázkách ohledně použitelnosti odposlechů a domovních prohlídek.



