Justice podle NS chybovala při opakovaném prodlužování odposlechů

Nejvyšší soud má pravomoc zpětně přezkoumat zákonnost odposlechů. Loni se na soud obrátil Martin Půlpytel, pracovník Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad, kterého v červnu 2014 Vrchní soud v Praze pravomocně zprostil obžaloby ze zneužití pravomoci v souvislosti s evropskými dotacemi v rámci páté výzvy ROP Jihozápad. Druhý obžalovaný Jiří Trnka dostal podmínku. Odposlechy Půlpytla trvaly déle než rok - od října 2008 do listopadu 2009.

Podle Nejvyššího soudu justice nechybovala při vydání příkazu k odposlechu Obvodním soudem pro Prahu 1 ani při prvním prodloužení Městským soudem v Praze. Při dalších dvou prodlouženích v červnu a říjnu 2009 už ale městský soud porušil zákon. Příkazy k odposlechu jsou totiž prakticky kopiemi prvního rozhodnutí o prodloužení, není v nich nic, co by odráželo dosavadní poznatky ze zaznamenaného telekomunikačního provozu.

“V takovéto fázi trestního řízení, kdy nařízený odposlech navrhovatele trval již osm a posléze dvanáct měsíců, lze důvodně požadovat po orgánech provádějících přípravné řízení, aby další návrh na prodloužení doby trvání odposlechu odůvodnily poněkud konkrétnějšími poznatky,” stojí v usnesení Nejvyššího soudu. Obecná a nic neříkající argumentace pro opakované prodloužení stačit nemůže.

Půlpytel figuruje také v dalším procesu, kde se obžaloba týká druhé a třetí výzvy, které Regionální operační program Jihozápad vyhlásil v roce 2008. Městský soud v Praze jej počátkem letošního června zprostil obžaloby, stejně jako další dva lidi. Obžalovaní podle spisu zvýhodňovali některé projekty. Aktéři případu ale tvrdí, že jejich snahou naopak byla důslednější kontrola hodnocení dotačních projektů.

Agenda odposlechů je u Nejvyššího soudu poměrně vzácná. Letos se zabýval také podnětem novináře Janka Kroupy. Jeho návrh na přezkoumání zákonnosti odposlechů odmítl z procesních důvodů jako nepřípustný. Zároveň ale vyslovil názor, že právo na ochranu novinářského zdroje lze v některých výjimečných případech prolomit. Jde například o situaci, kdy vlivný člověk poskytne žurnalistovi tajnou informaci s cílem zmařit vyšetřování korupce nebo jiné závažné trestné činnosti ve státních strukturách. Tehdy podle NS připadá v úvahu odposlech novináře s cílem zjistit, kdo a s jakým úmyslem informaci poskytl. Problematikou se už na základě stížnosti zabývá Ústavní soud.