Články s tagem: občanský soudní řád

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová předložila vládě na začátku června tohoto roku v pořadí již třetí znění souhrnné novely občanského soudního řádu a exekučního řádu, která mj. zavádí povinné zastavování exekucí, u nichž po dobu posledních tří let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a nebyl-li v ní po dobu posledních tří let zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce.

Institut nuceného prodeje cenných papírů je upraven v rámci zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o.s.ř." nebo „občanský soudní řád"), konkrétně v ustanovení § 334 a § 334a o.s.ř. I když se jedná o právní úpravu, která má v českém právním řádu své místo již dlouhou řadu let, dodnes jsou s její aplikací ze strany soudních exekutorů spojena některá úskalí, jejichž vymezení bude předmětem tohoto příspěvku.

Poučovací povinnost je nedílnou součástí zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“). Obecně je tato povinnost zakotvena již v samém úvodu OSŘ, a to konkrétně v § 5, který ukládá soudu, aby účastníkům poskytl poučení o jejich procesních právech a povinnostech.

Směnky a jejich zákonné náležitosti podrobně upravuje zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, v platném znění (dále jen „zákon směnečný a šekový“). Směnkou se rozumí listinný cenný papír se zákonem stanoveným obsahem, v němž výstavce buď sám slibuje, že zaplatí jiné osobě určitou peněžitou částku (tzv. vlastní směnka) nebo zaplatit tuto částku určité osobě přikazuje (tzv. cizí směnka).

Jak jsme slíbili, postupně a s dostatečným předstihem vás provedeme navrhovanými změnami v oblasti občanského práva procesního, z nichž jednu pro klienty z nejzásadnějších, tvoří právě otázka povinného zastoupení strany sporu advokátem.

Práce na věcném záměru nového civilního procesního kodexu jsou u konce. Přestože k definitivní podobě kodexu je ještě dlouhá cesta, navrhované změny jsou natolik zásadní, že je na místě se s nimi seznámit již nyní.

Praha 15. listopadu (ČTK) - Nový občanský soudní řád má zajistit, aby občanskoprávní řízení byla rychlá, bez zbytečných nákladů a formalismů a aby v nich bylo zároveň možné dospět k věcně správným rozhodnutím. Na tiskové konferenci ministerstva spravedlnosti to dnes uvedl právník Petr Lavický, který vede skupinu autorů připravovaného kodexu. Výsledky jejich dosavadní práce jsou od nynějška dostupné na webu, kde o nich může diskutovat odborná i laická veřejnost.

Dne 30. září 2017 nabyla účinnosti dlouho projednávaná novela procesních předpisů – především pak zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZŘS“). Přesto, že OSŘ byl za dobu své účinnosti novelizován už více než 150krát, předmětnou novelou provedenou zákonem č. 296/2017 Sb. znovu došlo k četným dílčím úpravám – jak u OSŘ, tak i u ZŘS. Přesto, že nejde o žádné systémové změny, které by měnily samotný charakter těchto zákonů, stojí určitě za zmínku.

Na základě zákona č. 291/2017 Sb., účinného od 1. 12. 2017, dochází ke změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Přelom letošního září a října přinesl účinnost několika pronikavých změn, které významným způsobem ovlivní činnost justičních orgánů, přičemž mám za to, že změna bude mít značný dopad také na účastníky řízení. Ač změn byla provedena celá řada, ve svém příspěvku se zaměřím na velmi významnou systémovou změnu stran placení soudních poplatků.

Druhá část příspěvku se věnuje změnám v možnostech obrany manžela povinného v případě neoprávněného postihu jeho práva či věci, ke kterým došlo v souvislosti s novelizací občanského soudního řádu po 1. 7. 2015.

Text článku se věnuje pravděpodobně zapomenutému účelu ustanovení § 337c odst. 4 věty první a druhé, zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o uspokojování úroků a úroků z prodlení mladších a starších tří let od rozvrhového jednání), a to vzhledem ke zřejmé inspiraci tohoto ustanovení v předchozích právních úpravách.

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) byl v roce 2015 novelizován hned několikrát. Za jednu ze zásadních změn považuji vsunutí třetího odstavce do § 151 o.s.ř. novelou provedenou zákonem č. 139/2015 Sb., která vešla v účinnost dne 1. července 2015. Ten nově ukládá, že účastníkovi, který nebyl v řízení zastoupen, náleží náhrada nákladů řízení v podobě režijního paušálu podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif nebo AT). Toto nové ustanovení odráží obsah plenárního nálezu Ústavního soudu ze dne 7. října 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13.

Ačkoliv se občas někteří účastníci řízení před finančním arbitrem domnívají, že rozhodnutí finančního arbitra s definitivní platností určuje jejich práva a povinnosti, není tomu tak. Finanční arbitr je správní orgán s pravomocí rozhodovat spotřebitelské spory z vybraných sektorů finančního trhu, případně ukládat sankce a pokuty, a proto se i na něj vztahuje mj. čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož „kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí…“.

Jedno ustanovení o jediné větě v posledních letech „hýbe“ českou justicí a jeho výklad je předmětem řady soudních rozhodnutí. Jde o § 30 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“), které zní takto: „Nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.“