Nad podobou občanského soudního řádu lze diskutovat na webu

Současný občanský soudní řád pochází z roku 1963, od té doby byl mnohokrát novelizován. “Cesta nápravy prostřednictvím dalších novelizací se už vyčerpala,” míní Lavický, který působí na katedře občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Upozornil mimo jiné na to, že stávající kodex obsahuje ustanovení, jež jsou vnitřně rozporná, což vyvolává problémy v praxi.

Nový kodex se má nazývat civilní řád soudní. Týkat se bude pouze pravidel pro občanskoprávní spory. Pravomoc a příslušnost soudů, doručování písemností či hromadné žaloby chce ministerstvo upravit v samostatných předpisech. Představené teze, které obsahují 438 bodů, zatím nejsou konečnou verzí věcného záměru zákona.

Podle autorů tezí bude kodex na rozdíl od nynějšího zákona stát na jednoznačné koncepci, která se důsledně promítne do jeho jednotlivých ustanovení. Výklad i aplikace předpisu by tak měly být snazší než dosud.

Jednou ze základních myšlenek kodexu je to, že zda bude soudní řízení zahájeno a co se v něm bude projednávat, záleží na stranách sporu. Soud tak nemá v prvostupňovém ani odvolacím řízení rozhodovat o něčem jiném, než mu strany předložily. Stejně tak má být v rukou stran, zda řízení o žalobě skončí na základě jejich vůle jinak než rozsudkem. “Strany ale mají zakázáno vědomě lhát, je jim uložená povinnost pravdivosti,” podotkl Lavický.

Důraz kladou autoři i na zásadu tzv. procesní ekonomie. “Řízení by mělo dospět nejen k věcně správnému rozsudku, ale dospět k němu co nejrychleji a s co nejnižšími náklady. Není ale žádoucí, aby řízení bylo jenom rychlé a dospělo k věcně nesprávnému řešení. Je zapotřebí najít rovnováhu,” doplnil právník.

Zveřejněné teze obsahují podle Lavického řadu prostředků k urychlení řízení. Autoři chtějí soudy zrychlit například jinak pojatým systémem opravných prostředků či přísným zákazem novot v odvolacím a stížnostním řízení.

Významně by se mělo změnit dovolání, které by nově nemělo být mimořádným, ale řádným opravným prostředkem proti rozsudkům odvolacích soudů. Pravomocným by se tak rozsudek stal až po rozhodnutí Nejvyššího soudu. “Nemyslíme, že tím dojde k prodloužení řízení nebo ke zvýšení nápadu věcí u Nejvyššího soudu, protože dovolání bude přípustné jen proti rozsudkům odvolacího soudu, ne proti usnesením. Plánuje se také kratší lhůta k podání dovolání: jeden měsíc namísto dvou,” uvedl právník.

Ustanovení původně šestičlenné komise k přípravě návrhu nového občanského soudního řádu oznámil ministr Robert Pelikán (ANO) loni v dubnu. Jejími členy jsou vedle Lavického Alena Winterová z Univerzity Karlovy, Eva Dobrovolná a Bohumil Dvořák z Nejvyššího soudu a plzeňský soudce Zdeněk Pulkrábek. Jiří Spáčil z Nejvyššího soudu se členství v komisi loni v říjnu vzdal, podle ministerstva z osobních důvodů.

Pelikán označuje rekodifikaci procesního práva za jeden z klíčových úkolů nutných pro zefektivnění soudnictví. Už dříve uvedl, že změny budou vycházet z osvědčeného systému, který funguje v Rakousku. Nový občanský soudní řád byl jedním z bodů programového prohlášení vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Pelikán se ale v předchozím volebním období rozhodl zákon nepředložit, protože jeho přípravu nemínil uspěchat. Opozice ho za tento postoj kritizovala. Ministr argumentoval tím, že nechtěl opakovat chybu z příprav nového občanského zákoníku, kdy chystané změny podle něj nebyly dostatečně prodiskutované.