Články s tagem: nelegální práce

Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.

Zamyšlení nad vybranými problémy spojenými s vymezením závislé práce: atypické formy výkonu práce, změna definice nelegální práce směřující k ulehčení činnosti kontrolních orgánů a legislativní změny práce na dálku.

Od nového roku nastaly v oblasti zaměstnanosti, agenturního zaměstnávání, ale rovněž v oblasti kontrol inspekce práce převratné změny, ke kterým došlo v důsledku přijetí několika důležitých novel – zákona o zaměstnanosti[1], zákoníku práce[2], zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a zákona o inspekci práce (dále jen „Novela“).

Se začátkem roku nabyla navzdory průběhu legislativního procesu účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, která zpřesňuje a mění definici nelegální práce. Tato změna byla z předloženého vládního návrhu novely zákona o zaměstnanosti původně vypuštěna.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předložilo v listopadu loňského roku návrh novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Navrhovaná novela by měla zejména zpřísnit stávající definici nelegální práce i podmínky agenturního zaměstnávání. Nedávno MPSV předložilo přepracovaný návrh novely, který oproti návrhu původnímu, v části upravující agenturní zaměstnávání, přináší několik podstatných změn.

Švarcsystém lze zařadit pod pojem nelegální práce, kdy je závislá práce vykonávána mimo pracovněprávní vztah, a to zpravidla uzavřením obchodní smlouvy namísto pracovní smlouvy, či dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Zaměstnávání cizinců se v posledních letech stalo pro mnoho zaměstnavatelů nutností. S narůstajícím počtem zahraničních pracovníků, spojeným s mnohdy složitou právní úpravou, nicméně roste i riziko výkonu nelegální práce.

K mediálně nejpřitažlivějším právním problémům z oblasti zaměstnávání nepochybně patří fenomén nelegální práce. V posledním čtvrtletí jsme se s ním mohli setkat ve sdělovacích prostředcích ještě častěji, a to díky podstatným změnám v jeho sankcionování. Následující článek se pokusí nejen vymezit pojem nelegální práce dle právního řádu České republiky, ale i nastínit vývoj a aktuální otázky týkající se trestání daného správního deliktu.

Brno 16. září (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) škrtl ze zákona o zaměstnanosti spodní hranici pokuty pro firmy za využívání nelegální práce. Doposud činila 250.000 korun. Nyní mohou inspektoráty teoreticky uložit i nižší sankci. Bez souvislosti s dnešní nálezem vstoupí na začátku příštího roku v platnost novela, která spodní hranici stanoví na 50.000 korun. Touto budoucí úpravou se ÚS nyní nezabýval.