MPSV představilo přepracovaný návrh zákona o zaměstnanosti
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předložilo v listopadu loňského roku návrh novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Navrhovaná novela by měla zejména zpřísnit stávající definici nelegální práce i podmínky agenturního zaměstnávání. Nedávno MPSV předložilo přepracovaný návrh novely, který oproti návrhu původnímu, v části upravující agenturní zaměstnávání, přináší několik podstatných změn.
První významnou změnou, na kterou bychom chtěli upozornit a která se jistě citelně dotkne velké většiny žadatelů, je zvýšení kauce pro vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání. Kauce by se měla zvýšit z původních 500 tisíc korun na 1 milion korun. Oproti původnímu návrhu novely z loňského listopadu se kauce ještě podstatně navýšila, když původní návrh počítal s navýšením na „pouhých“ 750 tisíc korun. Dá se tedy očekávat, že na povolení dosáhne ještě méně žadatelů.
Změny nastaly i v prokazování bezúhonnosti žadatele. Podmínkou pro vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání bude mezi jiným splnění podmínky, že žadateli v posledních třech letech před podáním žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání nebyla uložena pravomocná pokuta za přestupek, který by představoval důvod pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání. Oproti původní listopadové verzi návrhu se jedná o zmírnění podmínek, když původní verze počítala již se spácháním přestupku namísto uložení pravomocné pokuty.
Změny agenturního zaměstnání by se mohly dotknout i uživatelů. Přepracovaný návrh novely, která se týká změn ustanovení zákoníku práce, sice upouští od původního zákazu vymezení doby určité u zaměstnanců agentury práce dobou dočasného přidělení u uživatele, nicméně stanoví, že byla-li doba dočasného přidělení vymezena dobou přidělení k uživateli, a má-li dočasné přidělení skončit předčasně, nesmí pracovněprávní vztah skončit dříve než nejméně 14 kalendářních dnů po dni, v němž bylo jeho skončení oznámeno zaměstnanci. Tato úprava má zamezit tomu, aby pracovní poměr agenturního zaměstnance ze dne na den skončil. Současně má být omezena i doba trvání dočasného přidělení k uživateli na maximálně tři roky, bez možnosti dalšího prodloužení. Nově se současně doplňuje, že maximální tříleté období se bude posuzovat v rámci referenčního období pěti let. Pokud budou uživatel i agenturní zaměstnanec i nadále ve spolupráci pokračovat, budou muset uzavřít přímý pracovně právní vztah. To znamená pracovní smlouvu nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ledaže by od posledního dočasného přidělení u téhož uživatele uplynula doba tří let.
Další změny, které návrh novely přináší a které oproti původnímu návrhu zůstaly nezměněny, se týkají splnění kvalifikačních podmínek odpovědného zástupce agentury práce. Dobu odborné praxe bude odpovědný zástupce povinen získat v době deset let bezprostředně předcházející podání žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Odbornou praxí se pro účely získání povolení ke zprostředkování zaměstnání rozumí prokazatelný soustavný osobní výkon zprostředkovatelské činnosti v rozsahu nejméně 20 hodin týdně.
Dobrou zprávou na závěr je zrušení povinného pojištění agentur práce pro případ jejich úpadku, když toto pojištění nepřineslo očekávané výsledky. Agentury práce se rovněž dočkají příznivějších podmínek při případném odebírání povolení ke zprostředkování zaměstnání. Při současné právní úpravě zákona o zaměstnanosti má Generální ředitelství Úřadu práce povinnost odejmout povolení za jakákoliv porušení zákona o zaměstnanosti. Zákonodárce usoudil, že některá porušení zákona nejsou natolik závažná a neměla by obligatorně vést k odejmutí povolení. Nově by Generální ředitelství Úřadu práce mělo povolení odnímat jen za nejzávažnější porušení, jako například za umožnění nelegální práce, zastřené zprostředkování, zprostředkování bez povolení nebo v jeho rozporu, nikoli však za prakticky jakékoli porušení zákona o zaměstnanosti, jako tomu bylo doposud.
Účinnost novely se navrhuje od 1. ledna 2024. Legislativní proces je sice stále ještě na samém začátku, ale vzhledem k poměrně zásadním změnám, které má novela do oblasti zaměstnanosti přinést, doporučujeme, aby zaměstnavatelé průběh legislativního procesu sledovali a včas a pečlivě se na změny připravili.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




