Články s tagem: náhrada nemajetkové újmy

Brno 3. října (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) zrušil rozsudky, které někdejší ministryni obrany Vlastě Parkanové nepřiznaly vyšší odškodné za dlouholeté trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA.

Brno 25. září (ČTK) - Průměrná výše přiznané náhrady nemajetkové újmy způsobené úmrtím blízkého člověka loni meziročně stoupla z dvou milionů na 2,4 milionu korun. Jde o celkové částky v jednom řízení, bez ohledu na počet pozůstalých, mezi které se suma dělí.

ÚS shledal nedostatečným zadostiučinění za desetileté trestní stíhání akademika a vědce ve výši 85 000 Kč

Judikátem tohoto měsíce je rozhodnutí, které vyvolalo nebývalou odezvu, a to nejen v rámci odborné veřejnosti.

Rodina roční holčičky, která zemřela po aplikaci dvou očkovacích látek, získá finanční odškodnění od Ministerstva zdravotnictví.

Průměrné odškodnění za dopravní nehodu se vyšplhalo na 1 milion korun. Na plnou částku dosáhnou lidé, kteří po bouračce neudělají zásadní chybu a vědí, na co vše mají nárok. Řidiči by měli zpozornět právě na podzim. K běžným rizikům se totiž přidávají i mlhy, listí na vozovce a sváteční šoféři, kteří se do provozu zapojují během Dušiček.

Dnes si představíme velmi zajímavé rozhodnutí, které se tentokrát týká odpovědnosti za škodu z provozní činnosti. Jde o rozsudek z úřední desky Nejvyššího soudu.

Facebook se tváří jako dobrý přítel svých uživatelů a snaží se přesvědčit miliony svých uživatelů o tom, že jejich (citlivé) údaje účinně chrání. Ukázalo se však, že to není tak úplně pravda.

Už samotné slovo „nevěra" vyvolává emoce a kontroverze.

Příspěvek se zaměřuje na aktuální soudní praxi odčiňování nemajetkové újmy, a to předně z oblasti zdravotnického práva. Cílem je nastínit recentní soudní praxi Nejvyššího a Ústavního soudu k této problematice, zhodnotit ji a případně i kriticky komentovat.

Dne 4. prosince 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Blatný při jednání o vakcínách proti covidu-19 v Poslanecké sněmovně prohlásil, že „I když se nejedná o povinné očkování a nebude se jednat o povinné očkování, stát přebírá garanci za toto očkování“.

Díky dvojkolejnosti právní úpravy odškodnění nemajetkové újmy docházelo k absurdním situacím, kdy ve zcela totožném případu byla dvěma jedincům přiznána jiná částka jako odškodnění, a to pouze z důvodu jejich odlišného statusu (zaměstnanec a běžný smrtelník). Ústavní soud udělal v této otázce jasno.

Na rozdíl od vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění není v případě odčinění dalších nemajetkových újem použitelná Metodika Nejvyššího soudu k § 2958 o.z. Pro praxi je tedy obtížené stanovit, jak vysoké částky žádat (přiznávat) jako peněžité zadostiučinění.

Ústavní soud se v listopadu 2021 znovu ohradil proti výši zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou bulvárním médiem, přiznané obecnými soudy. Dojde tím ke střetu Ústavního a Nejvyššího soudu?

Tento článek se zaměří na případ stěžovatele, který se domáhal náhrady nemajetkové újmy na zdraví způsobené v důsledku dopravní nehody, a to včetně odškodnění duševních útrap.

Ústavní soud ve svém nedávném nálezu uvedl, že není podstatné, do které konkrétní kategorie jsou obecnými soudy zařazeny újmy na zdraví, jestliže jsou tyto újmy plně a spravedlivě odškodněny.

Ústavní soud zrušil rozsudek, který stěžovatelku (osobu s Aspergerovým syndromem, která se od dětství neztotožňuje s mužským pohlavím a vystupuje jako dívka) odkázal se zbytkem nároku na náhradu nemajetkové újmy na civilní řízení.

Novela zákoníku práce přinesla kromě již mediálně známých změn v oblasti dovolené též dílčí změny v oblasti náhrady újmy na zdraví, které mají zmenšit rozdíly mezi občanskoprávní a pracovněprávní úpravou této oblasti.

Vzhledem k tomu, že při fotografování dochází k zachycování podoby člověka, s čímž souvisí ochrana osobnosti, je tato problematika upravena zákonem, přičemž tato úprava vychází z ústavních základů. Občanský zákoník stanovuje podmínky, za kterých je možné vůbec pořídit fotografii druhé osoby a zachytit tak její podobu, a také podmínky, za nichž je možné takovou fotografii dále šířit, resp. upravuje, jakým způsobem je chráněna podoba jako jeden z projevů osobní povahy spadajících do osobnostních práv. Předkládaný článek se proto zaměří na to, za jakých okolností lze zachytit podobu člověka ve formě fotografie a následně tuto fotografii, na které je zachycena podoba člověka, šířit.

Právo nepřímo poškozených osob – sekundárních obětí – na odčinění nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s usmrcením nebo zvlášť závažným ublížením na zdraví „primární oběti“ je upraveno v občanském zákoníku, konkrétně pak v jeho ustanovení § 2959, dle kterého platí, že při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení.

Promlčecí lhůta stanovená judikaturou, nemůže uplynout dříve, než byla judikována.

Trestní stíhání téměř vždy zasáhne mimo obviněného i jeho osoby blízké (někdy velmi intenzivně). Na rozdíl od obviněného tyto osoby nemohou požadovat náhradu újmy způsobené nezákonným trestním stíháním.

České soudy se pravidelně potýkají s otázkou, kdy, v jaké výši a na základě jakých faktorů je třeba poškozenému přiznat tzv. přiměřené zadostiučinění. Přiměřené zadostiučinění coby forma náhrady škody má primárně roli kompenzační.

Článek se zaměřuje na problematické aspekty spojené s určením výše vybraných nákladů řízení a jejich náhradou ve sporech o náhrady při ublížení na zdraví. Obecné výklady jsou potlačeny, pozornost je směrována především na zodpovězení praktických otázek a na nastínění řešení existujících rozporů.

Nejvyšší soud ČR ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu zprovoznil novou databázi soudních rozhodnutí týkajících se náhrady nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění) a nemajetkových nároků pozůstalých při usmrcení osoby blízké.